"Krajský soud v Praze po přezkoumání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dospěl k závěru (ve shodě s Vrchním soudem v Praze), že tyto příkazy trpí zásadní procesní vadou, kterou je jejich nezákonnost," zní stěžejní pasáž čerstvého dokumentu soudce krajského soudu Iva Zelinky.

Rath se k vrchnímu soudu odvolal proti trestu 8,5 roku v první větvi úplatkářské kauzy. Odvolací instance rozsudek zrušila a vrátila ho k novému projednání krajskému soudu. A to kvůli odposlechům. Ústecký soud, který je povoloval, totiž nedostatečně zkoumal žádosti státního zastupitelství. A krajský soud, u něhož přistála i obžaloba ve druhé části korupční kauzy, se s ním ztotožnil. (VÍCE O USNESENÍ VRCHNÍHO SOUDU ZDE)

Plně se ztotožnil s vrchním soudem

"Byť v nyní projednávané trestní věci není procesní soud vázán závěry usnesení Vrchního soudu v Praze, nelze odhlédnout od toho, že důkazy předkládané věci jsou z větší části použity z původní trestní věci, která byla předmětem odvolacího řízení u vrchního soudu. Při předběžném projednání obžaloby se soud plně ztotožnil se závěry uvedenými ve výše citovaném usnesení Vrchního soudu v Praze," píše Zelinka.

Stejně jako senátu vrchního soudu i jemu vadí, že v příkazech k odposlechům chybí úvahy zabývající se důvodností návrhu či vysvětlení, proč soud povoluje odposlechy na maximální možnou dobu. Ústecký soud měl podle něj také důkladněji zkoumat, zda nelze důkazy proti Rathovi a spol. získat jinak.

'Soudy nesmí být pomocníky žaloby'

"Okresní soud ve všech případech pouze nekriticky převzal názor státního zástupce z podaných návrhů, které však též obsahovaly popis skutkových okolností a obecné konstatování, že prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu lze zjistit skutečnosti významné pro trestní řízení," uvádí Zelinka stejně jako vrchní soud. Podotkl také, že soudy se nesmí dostat pouze do role pouhého pomocníka veřejné žaloby.

Stejnými nezákonnostmi podle krajského soudu trpí i povolení k odposlouchávání kanceláře někdejší ředitelky kladenské nemocnice a další obviněné Kateřiny Kottové (dříve Pancové) a domu v Rudné u Prahy, kde žije se svým manželem Petrem Kottem. Právě tam chytila policie Ratha se sedmi miliony korun v krabici od vína.

Ústecký soud podle Zelinky opět pouze převzal žádosti státního zástupce, které dokonce obsahují nepravdivé informace. Například že skupina kolem Ratha zná postupy policie. "Nad tímto tvrzením je třeba se pozastavit, neboť nikdo z obžalovaných kromě Petra Kotta, který byl navíc v minulosti odsouzen pro trestnou činnost zcela jiného druhu a závažnosti oproti nyní projednávané, nebyl v minulosti trestán, takže o jejich zkušenosti s trestním řízením nemůže být řeč," oponuje stejně jako vrchní soud Zelinka.

Soudce konstatuje, že kvůli nezákonnosti odposlechů nelze informace z nich použít jako důkaz. "Bude nutné, aby v dalším řízení orgány činné v přípravném řízení vyřadily ze spisového materiálu veškeré důkazy mající původ v nezákonně provedených odposleších a záznamech telekomunikačního provozu," nařizuje v novém usnesení.

Rath před soud? Předčasné

Až po promazání spisu podle Zelinky půjde posoudit, zda Rath patří před soud. "Za stávajícího důkazního stavu se však jeví postavení obviněných před soud jako přinejmenším předčasné," konstatuje Zelinka.

Opět ve shodě s vrchním soudem jde však soudce ještě dál. Nelze podle něj použít ani další důkazy, k nimž se policie dostala díky odposlechům. Zelinka opět stejně jako vrchní soud argumentuje americkou teorií "plodů z otráveného stromu". Podle ní v trestním řízení nelze připustit použití důkazů, pokud informace o jejich existenci byly získány nezákonně.

Proti usnesení vrchního soudu podal stížnosti ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Mimo jiné v ní uvádí, že teorie otrávených plodů nemá oporu v judikatuře Ústavního ani Nejvyššího soudu. Proti tomu se však soudce Zelinka ve svém usnesení argumentuje článkem z bulletinu advokacie poukazujícího na rozhodování Ústavního soudu.

"Byla-li rozhodnutí o prodloužení vazby vydána v rozporu se zákonem, tato nezákonnost se přenáší i na navazující usnesení o zamítnutí žádosti o propuštění z vazby, i když posuzována izolovaně," míní Zelinka. Před soudem tak podle něj nelze použít některé výslechy svědků, při nichž policisté používali záznamy z odposlechů. Vyslechnout naopak bude nutné Libora Gregora, který na skupinu kolem Ratha upozornil.

Brádáčová: Nic nového

Pražská vrchní návladní Lenka Bradáčová se vymezila především vůči části věnované nezákonosti odposlechů. „S rozhodnutím nemůžeme absolutně souhlasit. V části o použitelnosti odposlechů je to beze zbytku převzatý názor Vrchního soudu v Praze, proti němuž jsme již uplatnili u ministra spravedlnosti podnět, kterému bylo vyhověno. Soud nepřináší žádné nové argumenty,“ uvedla šéfka Vrchního zastupitelství v Praze pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.

Vedle nezákonnosti odposlechů musí podle krajského soudu vzít do úvahy i loňskou novelu zákona umožňující vyvinění firem, pokud udělaly vše pro to, aby zabránily protiprávnímu jednání svých zaměstnanců. Právě to bude nutné u obviněných osmi firem zkoumat, i když novela začala platit až po podání obžaloby. Je totiž nutné použít předpis příznivější k možnému pachateli.

"Z tohoto důvodu bude nutné, aby orgány přípravného řízení tuto novelu reflektovaly a provedly doplnění ve shora naznačeném směru," požaduje Zelinka. Vyšetřovatelé však podle vrchní státní zástupkyně nejprve věc zanalyzují. „Co se týče druhé části, tady zasáhla do procesu novela zákona o trestní odpovědnosti právnických firem. Na možné dopady jsme předem upozorňovali. V této části požadavky soudu teprve rozebereme. Pokud je shledáme nedůvodnými, tak podáme stížnost,“ dodala Bradáčová. Sám Rath nové usnesení prozatím nekomentoval.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít