Policie odposlouchává ročně přes pět tisíc lidí, dozví se to jen zlomek z nich

Policie nasazuje každoročně přes pět tisíc odposlechů. Jenže o monitorování svých hovorů se od ní po ukončení případu dozví jen několik desítek lidí. Vyplývá to ze statistik Policejního prezidia. Podle vedení policie spadají zbylé kauzy do zákonných výjimek, kdy není nutné odposlech zpětně hlásit, jak zjistil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mobilní telefon (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Ještě nepřehlednější je situace, pokud případ zastaví státní zastupitelství nebo soudy. Ty totiž počet vyrozuměných lidí neevidují vůbec, a chybí proto jakákoliv kontrola. Změnit to chtějí někteří členové poslanecké komise pro kontrolu odposlechů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpětnou informaci o odposlouchávání dostane jen zlomek lidí. Téma připravil Jakub Troníček.

Před osmi lety začala policie v tichosti prověřovat podezření, že někdo chce zabít tehdejšího šéfa protimafiánské jednotky Roberta Šlachtu. Jeho detektivové kvůli tomu odposlouchávali desítky lidí v čele s podnikatelem Vlastimilem Spěvákem. Ani po dvou letech ale žádné důkazy nezískali a spis s krycím názvem Singer proto v říjnu 2012 uložili takzvaně k ledu.

V tu chvíli by měli policisté správně podnikatele o ukončení odposlechu vyrozumět. Jenže to se podle Spěváka nestalo.

„Určitě jsem se to dozvěděl pouze z médií a nikdo mě neinformoval o tom, že bych byl odposloucháván. Povinnost ze zákona tam je, já přesně nevím jaká, ale nikdo mě o tom neinformoval,“ komentoval Spěvák.

Před sněmovní komisí budou kvůli únikům ze spisů vypovídat i Sobotka a Šlachta

Číst článek

Benevolentní systém

Šlachta vysvětlil, že informovat Spěváka o odposlouchávání v tomto případě ze zákona nutné nebylo. Nejde zdaleka o výjimku, v praxi se totiž o monitorování svých hovorů oficiálně dozví jen zlomek odposlouchávaných. Přicházejí tak o možnost se proti tomu bránit u soudu. Podle advokáta Václava Vlka z Unie obhájců je současný systém velmi benevolentní.

„Nedomnívám se, že by to ustanovení fungovalo dobře, protože je tam řada výjimek. Pak se nikdy nedozvíte, že ten odposlech byl, a není nikdo, kdo by kontroloval oprávněnost nebo zákonnost takového odposlechu,“ vysvětloval Vlk.

Povinnost zpětně informovat odposlouchané má ten, kdo případ s napíchnutými telefony oficiálně ukončil. U policie to je každoročně zhruba dvě stě kauz. Jenže zdaleka ne ve všech se lidé o odposleších zpětně dozvědí.

171 zastavených odposlechů

Oficiální statistiky za loňský rok prezidium ještě nezveřejnilo. Radiožurnál měl ale možnost se s nimi seznámit. Detektivové podle těchto dat loni zastavili celkem 171 odposlechů. Zpětně o nich dostalo zprávu 71 lidí. Podle mluvčí Policejního prezidia Ivany Nguyenové za to mohou právě rozsáhlé výjimky.

Jak se soudce Pacovský vypořádal s odposlechy v kauze Rath? 164 stran o morální deziluzi veřejnosti

Číst článek

„Například se jedná o řízení, které se týká zločinů s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, zločin spáchaný organizovanou skupinou, pokud je proti osobě, která má být informována, stále vedeno trestní řízení anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel trestního řízení,“ popsala Nguyenová.

Chybějící data

Další háček je v tom, že na policii připadá jen minimum takových případů, většinu kauz s napíchnutými telefony totiž zastavují až státní zástupci nebo soudy. A u těch jakákoliv data chybí. Například podle šéfa sněmovní komise pro kontrolu nasazování odposlechů Tomáše Vymazala (Piráti) tak není možná ani účinná kontrola.

Žalobce chce nový soud s Rittigovými advokáty. Odposlechy podle něj odkryly, že svědci lhali

Číst článek

„Není tam evidence, a tím pádem nejsme schopni nyní ukázat státnímu zastupitelství - v tolika a v tolika případech jste neinformovali odposlouchávané osoby. Já si myslím, že problém je hlubší a že se možná i nějakým orgánům nechce spolupracovat,“ myslí si Vymazal.

Podle Vymazala tak připadá v úvahu i změna zákona, která by povinnost evidence nařídila. Nový ministr spravedlnosti za hnutí ANO Jan Kněžínek podle mluvčího úřadu Vladimíra Řepky dohled zvažuje.

„Otázku informování a kontrolování plnění informační povinnosti soudů jsme znovu otevřeli s příchodem nového pana ministra a teď budeme s ministerstvem vnitra a Nejvyšším soudem někdy v půlce října jednat o tom, zda tato data shromažďovat a sledovat,“ sdělil. Justiční orgány podle Řepky přehledy dosud nevedou, protože je to příliš drahé.

Jakub Troníček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme