Odposlechy v korupční kauze kolem Davida Ratha platí. Co to znamená v praxi?
Vrchní soud smazáním odposlechů v korupční kauze kolem bývalého hejtmana Davida Ratha porušil zákon ve prospěch obžalovaných, konstatoval ve středu Nejvyšší soud. Rozhodnutí vrchního soudu je ale nadále platné. Co tedy očekávaný verdikt znamená v praxi? Server iROZHLAS.cz přináší přehled reakcí a také názorů, jaký dopad by aktuální rozsudek mohl na korupční aféru mít.
Ivo Kouřil, člen senátu Nejvyššího soudu v kauze Rath
iROZHLAS.cz, 7. června
Z hlediska důsledků našeho rozhodnutí bych zmínil zásadní: nikterak se to nedotýká změny procesních stádií - věc se nevrací k odvolacímu soudu, zůstává u soudu prvního stupně. V tomto směru se otázka závaznosti uplatňuje různým způsobem, nemůže se uplatnit ve smyslu paragrafu 270, odstavec 4, protože to se vztahuje pouze k orgánům, kterým se věc přikazuje, my jsme věc nepřikázali odvolacímu soudu. Pokud jde o tu záležitost pro futuro (v budoucnu – pozn. red.), vůbec neřešíme otázku hodnocení viny.
Verdikt Nejvyššího soudu přiblížili advokát Jaroslav Ortman a šéfredaktor iROZHLAS.cz Radek Kedroň, který se kauze Rath dlouhodobě věnuje
Proces dokazování se rozkládá asi do pěti základních fází – vyhledávání, opatření, provádění, procesních zajištění důkazů a poslední fází je hodnocení. A hodnocení má zase tři hlediska, jedním z nich je zákonnost. V rámci zákonnosti důkazů se posuzuje, jestli byl dodržen orgány činnými v trestním řízení postup v souladu s právními předpisy. Na to pak navazuje hodnocení závažnosti, v rámci ní se hodnotí upotřebitelnost pro prokázání skutkového stavu věci. Třetí hledisko je pravdivost, míra pravdivosti vlastně určuje věrohodnost důkazů.
My nezaujímáme stanovisko k těm dvěma hlediskům, závažnosti a pravdivosti, toto bude úkolem soudu. My jsme se vyslovili toliko k zákonnosti důkazů. Jinými slovy vrchní soud svým hodnocením vyňal z důkazního rámce celou problematiku poznatků, které byly získány v rámci sledování osob a věcí a které byly získány v rámci odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu. Vyňal to z možnosti tu věc hodnotit z hlediska závažnosti a pravdivosti, zda tyto důkazy prokazují jakou skutečnost. To vlastně po našem rozhodnutí odpadá. Pokud jsme řekli, že zákonnost důkazů tady zachována byla, tak ty otázky mohou být znovu posuzovány.
Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze
Radiožurnál, 7. června
Rozhodnutí samo o sobě nepotřebuje dlouhého komentáře. To sdělení je pro mě zcela jasné, nikoli státní zastupitelství, ale senát vrchního soudu porušil zákon. Pro mne víra ve spravedlnost má po tomto rozhodnutí znovu šanci.
Robert Pelikán, ministr spravedlnosti (ANO)
Radiožurnál, 7. června
Já mám samozřejmě velikou radost, velice mi na tom záleželo. I proto jsem sáhl k neobvyklému kroku, že jsem v živé věci dával stížnost pro porušení zákona. Prostě jsem rozhodnutí vrchního soudu považoval za špatné.
ONLINE: Odposlechy v kauze Rath zpět ve hře. Vrchní soud jejich smazáním porušil zákon ve prospěch Ratha
Číst článek
ČT24, 30. květen
Skutečně jsem přesvědčen o tom, že nároky, které vrchní soud ve svém rozhodnutí v této věci klade na rozhodnutí o povolení odposlechů, jsou tak vysoké, že by ne-li znemožnily, tak velice ztížily nasazení tohoto důležitého operativně-pátracího prostředku. A tím by možná znemožnily vyšetřování určitých typů kriminality, a to velmi závažné kriminality.
Ondřej Šťastný, mluvčí Unie státních zástupců
ČT24, 7. června
Podle mého zvítězil zdravý rozum. My od počátku tvrdíme, že rozhodnutí vrchního soudu bylo nepřípustně formalistické, bylo odborně vadné. Ty argumenty byly zcestné a mylné, takže velmi vítáme rozhodnutí Nejvyššího soudu. Myslíme si, že je to i do budoucna velmi důležitý signál pro fungování spravedlnosti v České republice. Vrchní soud v Praze popíral sám sebe, už v minulosti ty odposlechy několikrát podržel – příkazy soudu označil za zákonné, a tady to naopak vadilo. Dále například špatně aplikoval americkou doktrínu ovoce otráveného stromu, která se v Americe používá na jiné případy.
„Důsledky našeho rozhodnutí budou významné pro soud prvního stupně. Měl by respektovat náš názor o použitelnosti těchto důkazů. Když Nejvyšší soud rozhodne určitým způsobem, tak soudy nižší by měly respektovat jeho závěry. “
Vladimír Veselý (soudce Nejvyššího soudu)
Jaroslav Ortman, advokát
Radiožurnál, 7. června
Rozhodnutí Nejvyššího soudu má výkladovou hodnotu. To znamená, že nadále do budoucna bude zapotřebí posuzovat z hlediska výkladu odposlechy podle toho, jaké stanovisko zaujal Nejvyšší soud. Platí to pro všechny kauzy do budoucna, ale platí to i pro i kauzu Rath.
Trestní řád říká, že nalézací soud je vázán rozhodnutím odvolacího soudu, takže musí postupovat podle něj. Nejvyšší soud nemohl zrušit rozhodnutí vrchního soudu, protože to nebylo rozhodnutí konečné, tedy pravomocné. Co udělal Nejvyšší soud, je výkladová norma a je to tak zásadní rozhodnutí, že podle mě se to promítne do celé živé kauzy Rath. Myslím, že pan Rath půjde k Ústavnímu soudu. Čekám, že bitva ještě nekončí.
Co bude dál, záleží na soudci Pacovském. Podle trestního řádu je vázán právním názorem odvolacího soudu, měl by tedy k těmto odposlechům nepřihlížet. Ale pozor, tady je vztyčený prst a vykřičník. Nejvyšší soud na závěr řekl, že rozhodnutí je platné pro všechna další rozhodnutí soudů. Jinými slovy řekl, že je třeba vykládat toto rozhodnutí ve vztahu k dalším rozhodnutím soudů, tedy i k tomu, co bude říkat pan doktor Pacovský. Záleží na něm.
Jestliže pan doktor Pacovský jako předseda senátu a celý jeho senát se budou striktně řídit trestním řádem a budou říkat, že odposlechy jsou neplatné, a potom senát vydá nějaké rozhodnutí, tak vrchní soud už bude vázán názorem Nejvyššího soudu, takže by to musel sám zrušit. Pan doktor Pacovský a státní zástupce v jednotné shodě řeknou, že musí vykládat tu normu tak, jak to říká Nejvyšší soud, tedy v rozporu s vrchním soudem.
„Posouváme se spíš k těm 50. letům a k takové té logice, že pokud policie má podezření, tak může konat jakkoliv, cokoliv a nikdo se jí nesmí ptát, jestli to není zbytečné, vykonstruované, připravené, zrežírované, protože je státní zájem co nejvíc lidí odstíhat a zavřít.“
David Rath
Zdeněk KOPEČNÝ, katedra trestního práva, Právnická fakulta Univerzity Palackého
ČT 24, 28. května
Nejvyšší soud rozhodne takzvaným akademickým výrokem, který na případ nemá vliv, ale v podstatě je to do budoucna jakési výkladové vodítko pro další případy. Je to v podstatě vytváření judikatury. Pro Davida Ratha, tedy pro rozhodnutí, kterým byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně, to nebude mít vliv žádný.
Nicméně může nastat zajímavá situace, kdy soudce Pacovský, který bude v prvním stupni znovu věc projednávat, bude jednak vázán rozhodnutím vrchního soudu, který mu řekl: Rušíme ti to, protože jsou ty odposlechy nezákonné a nemůžeš je dál použít. A zároveň tady bude existovat rozhodnutí Nejvyššího soudu, které bude říkat, že vrchní soud tím pokynem porušil zákon.
A teď soud prvního stupně bude poměrně v těžké pozici, protože bude mít vlastně dva soudy, které jsou instančně nad tím a každý říká něco jiného. Takže význam, který by to mohlo mít, je ten, že pokud soudce bude nějakým způsobem dál s těmi důkazy pracovat, tak ví, že v budoucnu to zastání od Nejvyššího soudu může očekávat.
Verdikt v kauze Rath
Nejvyšší soud ve středečním verdiktu vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) a konstatoval, že Vrchní soud smazáním odposlechů v kauze Rath porušil zákon. Senát soudce Vladimíra Veselého navíc konstatoval, že při dalším projednáváním kauzy se soudy rozhodnutím musí řídit. Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činnosti manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát Vrchního soudu ale rozsudek loni v říjnu zrušil s tím, že odposlechy byly nezákonné.
Jiří Jelínek, katedra trestního práva, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Lidové noviny, 16. leden
Praktické účinky jsou omezeny pouze na stížnost pro porušení zákona podanou ve prospěch obžalovaného, to znamená, kdyby se činila Davidu Rathovi újma. Tady ovšem půjde zjevně o stížnost v jeho neprospěch. Jak avizoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán, rozhodnutí mu přijde podivné. Pokud by mu ale Nejvyšší soud vyhověl a akademickým výrokem řekl, že zákon porušen byl, tak to nemůže změnit rozhodnutí Vrchního soudu v Praze.
Verdikt Nejvyššího soudu může působit silou argumentace, ničím jiným. Vysloví se, že byl porušen zákon. Z odůvodnění se dozvíme, proč tomu tak bylo. S autoritou Nejvyššího soudu, nikoli ale procesní závazností, se veřejnost dozví, jestli považuje za správný názor doktora Zelenky (soudce vrchního soudu – pozn. red.), nebo ministra Pelikána. Jinak řečeno, stížnost nemůže změnit nic na rozhodnutí doktora Zelenky. Pro doktora Pacovského (soudce Robert Pacovský z Krajského soudu v Praze – pozn. red.) to není závazné v tom, že by musel vyhovět. Bude zvažovat, ke kterému názoru se přikloní.
Petr Jirát, dozorující státní zástupce
ČTK, 6. června 2017
K možnosti, že stížnost ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) u Nejvyššího soudu uspěje, uvedl: „Pak se podle mého názoru důkazní situace nemůže v žádném případě změnit oproti vyhlášenému rozsudku."
Radek Doležel, státní zástupce NSZ
ČT1, 30. květen 2017
Já jsem přesvědčen, že odpovídají (odposlechy – pozn. red.) těm nárokům, jaké jsou běžně v jiných věcech kladeny na taková rozhodnutí. Pokud Vrchní soud v Praze navrhoval postupy jiné, jsou jeho závěry v přímém rozporu s dosavadní judikaturní praxí.
