Blažek Novotného místopředsedou krajského soudu nejmenuje. ‚Ministr nesmí být automat na podpisy.‘
Pokud vláda nevyřeší krizi v energetice, ohrozí podle ministra spravedlnosti politický systém této země a situace podle něj může vyústit i v revoluci. Vnímá to tak celá vláda a vládní koalice? Jak by řešení energetické krize mělo vypadat? A bylo chybou, jak ministr odůvodnil nejmenování místopředsedy brněnského krajského soudu? Hostem Radiožurnálu byl ministr spravedlnosti z ODS, Pavel Blažek.
Původně jsme se domlouvali na rozhovoru k nejmenování místopředsedy brněnského soudu a také ke stíhání válečných zločinů na Ukrajině. Ale to všechno do značné míry přibyl váš páteční projev v Poslanecké sněmovně. V něm jste mimo jiné řekl, že pokud se nevyřeší krize v energetice, tak je ohrožen politický systém této země. Komu především byl ten vzkaz adresovaný? Opozici, nebo vašim stranickým a koaličním kolegům?
Tak já jsem reagoval na vystoupení opozičních představitelů, kteří, musím říci, v mnoha věcech měli pravdu a varovali před nějakým vývojem. A byl jsem trošku nespokojený, že tam nebyl někdo z koalice, tak jsem já bezostudně vystoupil a řekl jsem tuto věc, o které přemýšlím delší dobu a mám z ní obavy.
A ten důvod je velmi jednoduchý, protože je prokázáno, že v lidských dějinách nikdy nepřežila žádná demokracie, pokud její součástí nebyla fungující ekonomika. Na nás se teď bohužel hrne vývoj velmi nebezpečný v tom, že ta ekonomika opravdu může přestat fungovat.
A na rozdíl od třeba diktatur a totalitních systémů, kde to nepřekáží, když ta ekonomika nefunguje, tak demokracie se vždycky zhroutí.
Já mám takový pocit, že si to uvědomuje zatím málo evropských politiků, protože zatím přemýšlí spíše o vlastních zemích než o Evropě jako celku. A pokud jde o naši situaci, no tak já jsem tím projevem chtěl vlastně úplně všem ukázat, že tu situaci si vláda včetně mě uvědomuje.
Ale musím uznat, protože často jsem mezi lidmi, tak lidé upozorňují na to, že to není moc poznat, že bychom to tak vážně brali. Čili tento projev měl lidově řečeno, vyhecovat úplně všechny, aby to brali, ale opravdu velmi vážně, protože i ve vládě se můžeme dělit na optimisty a skeptiky. Já jsem skeptik celoživotním postojem, nikoli pesimista a to je rozdíl.
A většina vlády je skeptická nebo optimistická?
Já bych řekl skeptická, ale to nestačí. Už je opravdu zapotřebí za každou cenu něco udělat, včetně některých nestandardních řešení, jako je například zastropování cen.
Řešení energetické krize
Co si představujete pod vyřešením energetické krize? Co to je, že se to vyřeší?
V první fázi je nutné zabezpečit, aby té energie, která existuje, jsme tady měli dostatek. To vláda dělá nepochybně. Ale pak je ten druhý problém, aby na to obyvatelstvo mělo peníze a aby to nevedlo k tomu, že to, co člověk vydělá, tak utratí za bydlení a topení. Nebo dokonce vydělá ještě méně, což ty důsledky už si nedokážu představit.
Trh s energiemi přestal fungovat, mimořádná evropská rada projedná zastropení cen, řekl Síkela
Číst článek
A ten vývoj k tomu bohužel podle všeho směřuje, ceny rostou tak nehorázně vysoko, že se mně osobně zdá, aniž si hraju na ekonoma, že ten stát to nebude schopen vykompenzovat, pokud se bude jen tak dívat na ty ceny, jak rostou.
A myslím si, že když dám velmi jednoduchý příklad, pokud stojí výrobce úplná výroba pět korun a prodává to za 1000 korun, tak to prostě není normální.
Myslím si, že existuje i morální právo nějakým způsobem mu část tohoto zisku, který je v podstatě, nechci říct neoprávněný, ale nespravedlivý, odebrat, proto, aby se nezhroutila celá společnost. A v takové situaci žijeme.
K tomu zhroucení společnosti - vy jste mluvil o možné revoluci. Co si představujete, že by se mohlo stát, pokud to tato vláda nezvládne?
Já si myslím, že obyvatelstvo celé Evropy, nejen naše obyvatelstvo, už od druhé světové války zapomnělo na některé hmotné starosti, které by nevyvolaly tolik problémů jako kdysi.
A představa, že by dnes lidé neměli v domácnostech teplou vodu nebo nemohli vůbec topit samozřejmě povede k tomu, že to budou přičítat státu, který se o to měl nějakým způsobem postarat či to zabezpečit.
Opravdu se obávám pouličních bouří a podobných věcí. Já vlastně jsem požádal, a to se stane, například Josefa Středulu, abychom o té věci společně pohovořili. On tu nabídku přijal. Potkáme se v nejbližších dnech. To z toho důvodu, abychom se opravdu bavili o tom, jak to vidí odbory a hlavně jakým způsobem zabezpečit to, aby nedocházelo k násilí.
„Vždycky v dějinách, když začnou chybět základní prostředky, dochází k násilí… To samozřejmě hrozí i u nás.“
Pavel Blažek
Protože vždycky v dějinách, když začnou chybět základní prostředky, dochází k násilí. Na to bych mohl jmenovat desítky případů. To samozřejmě hrozí i u nás, byť to tak třeba dnes nevypadá a jsme v zásadě na rozdíl od některých jiných, temperamentnějších národů Evropě, relativně klidný národ. To se prostě může při nedostatku stát.
Vy jste už v pátek ve sněmovně dodal, že už asi není jiné cesty než zastropování cen energií a že budete jako ministr spravedlnosti hledat cestu, jak to právně udělat. Posunul jste se od té doby během víkendu, máte nějaké návrhy právních řešení?
Pokusím se je mít tento týden, protože ona to byla reakce na to, že my se o tom na vládě bavíme. Často se tam ale říká, že to právně není možné a já si myslím, že to musí být možné. A co znamená to ‘není možné’? Aby nevznikaly škody na straně výrobců či distributorů, které by potom úspěšně vymáhali po státu. To by nemělo smysl.
Musí se najít takové řešení, aby škody na straně státu v budoucnosti byly co nejmenší, co se týče náhrady škody. A také to musí být tak, aby ti výrobci elektřiny například přestali vyrábět, protože se jim to nevyplatí.
To znamená, tam jde o úměrnost a právní řešení a to je potřeba bedlivě rozmyslet. Ale není na co čekat.
A do konce týdne byste tedy tento návrh chtěl mít?
Já bych to rád měl, ale tím neříkám, že to zveřejním, nebo že to hodlám předat premiérovi, protože on také často slýchává, že to nejde. Ale já si myslím, že to jde.
Samozřejmě, kdyby se přišlo potom s řešením na úrovni celoevropské, tak by to bylo úplně nejlepší, protože ty ekonomiky jsou otevřené a to se také musí rozmýšlet. Když jeden stát udělá opatření a poškodí tím stát vedle, což se taky může stát, tak ten stát může recipročně reagovat a to také není cílem.
To, o čem uvažujete, je české řešení, nebo celoevropské řešení?
Já uvažuji o českém řešení. To ovšem neznamená, že nebude přenosné na evropskou úroveň, pokud to řešení bude dobré. Samozřejmě evropské právo je trošku jiné, ale já jsem v tom projevu také řekl, že v dnešní situaci musíme jít případně i na hranu práva.
Když nebude celoevropské řešení cen energií, přijde vláda s vlastním, tvrdí Jurečka. Ve hře je i kurzarbeit
Číst článek
Ta situace je složitá a právo opravdu nevzniklo jenom proto, aby nám bránilo v řešení, která jsou nutná. Tím nevolám po protiprávních řešeních. Doba je ale tak vymknutá z kloubu, že v zásadě musíme uvažovat i o řešení, která tu prostě ještě nebyla.
Není hrana práva rizikem?
Ta je vždycky rizikem.
Právě v téhle situaci, pokud soud konstatuje, že to tak nejde…
Ten to jednak řekne až za nějakou dobu, ale pokud se obávám revoluce, to znamená násilí, naprosté zničení politického systému, a klidně i nástupu nějakého diktátora, tak jsem povinen udělat cokoliv, co je v našem zájmu.
Výzva politikům
Ve vašem projevu v pátek mě zaujala ještě v závěru výzva k tomu, aby politici situaci dál nevyhrocovali. Vy jste tam doslova řekl, že vyhrocování není jenom vina opozice, že naprosto zbytečných a dramatických výroků je zbytečně mnoho z obou stran, tedy i ze strany vládní koalice. Kdo a co by měl udělat na té koaliční straně, aby se situace dál nevyhrocovala?
Řeknu to obecně a na obě strany. Já jsem nervózní poslední dobou, že se nám politika ze střetů mezi osobami, to znamená z rozhovorů a diskusí, dostává na internet, tím, že mnozí politici jsou honiči lajků a čím ostřejší oproti druhému nebo vtipnější a urážlivější, tím více mají příznivců a to společnost baví, ale k ničemu to nevede.
Myslím si, že by toho měly nechat obě strany. Neřeknu teď jediné jméno, ale každý si dokáže představit různé osobnosti, které to dělají.
Byl jsem vytížen strategickou komunikací. Teď se chci vrátit ke své práci, říká vládní zmocněnec Klíma
Číst článek
Slyší na to třeba vaši straničtí kolegové?
Jestli na to slyší? Já nevím, já to nedělám. Takže mohu jít příkladem. Nejsem sám, kdo to nedělá. Myslím si, že politici by tomu vyhrocování napětí, které je ve společnosti, neměli přispívat, prostě neměli.
Na jedné straně někteří představitelé koalice říkají, že jsme ve válce a musíme se podle toho chovat. Já si nedokážu představit, kdyby byla opravdu válka, ještě k tomu na našem území, že bychom si takto vyměňovali před nějakým nepřítelem, který je za branami nebo už na našem území, názory tak, jak se děje teď.
Takže v tom spočívala moje výzva. Já si myslím, že byla správná. Já už to s nelibostí pozorují delší dobu. Pro mě je politika otázkou argumentů, ne toho, kolik špíny najdu na toho druhého nebo čím víc ho zesměšním. To k ničemu nevede a ani k ničemu pozitivnímu vést nemůže.
Spojka Hradu a vlády
Vy jste podle svých slov jakousi spojkou mezi vládou a prezidentem republiky Milošem Zemanem. Říkáte si teď třeba i tím pátečním projevem o to, abyste něco podobného sehrál směrem k opozici?
Tak já s opozicí, myslím, komunikuji průběžně. Musím zase uznat, že pokud jde o to období, když jsem byl opoziční poslanec, tak si nemohu stěžovat na vládní představitele, že by se mnou nekomunikovali.
To znamená, že my jsme na tu komunikaci zvyklí. Tento anglický systém komunikace mi naprosto vyhovuje. S předchůdci ve funkci, kterou teď zastávám já, jsem jako opoziční poslanec normálně komunikoval.
Myslíte, že by se to rozšířilo i na jiné oblasti jako ekonomiku a další záležitosti?
My se v té sněmovně bavíme. Já se bavím jak s představiteli SPD, tak hnutí ANO. V tom není vůbec žádný problém. To neznamená, že se ve všem shodneme.Ta komunikace je nutná.
Ta „spojka“ s Hradem, to byl vlastně termín Miloše Zemana při vzniku vlády. Když mi za přítomnosti Petra Fialy řekl:
„No, pro tebe mám Pavle velmi špatnou zprávu. Ty budeš spojka mezi Hradem a Strakovkou. Nepochválím tě ani já, ani čeští novináři,“ a doslova to vyšlo.
Schůze k vyslovení nedůvěry vládě bude 1. září. Svolala ji Pekarová Adamová na žádost ANO a SPD
Číst článek
Konzultoval jste svá slova dopředu s panem premiérem?
Ten můj názor znal. Věděl, že já se budu snažit chystat nějaké takové právní řešení. On je v podstatě nakloněn jakémukoliv racionálnímu návrhu, který bude proveditelný. Takže o tom, že vystoupím, jsem nemluvil. To mě napadlo až ve sněmovně. Důvody už jsem říkal.
Ale to, co si myslím, ví dlouhodobě. Pokud jde o revoluci, tak já před ní straším vládu od června. Ta to ode mě v žádném případě neslyšela poprvé. Víte, já jsem příznivcem toho, že když je nějaká debata, tak je lepší argumentovat úplně na hranu.
Teď to říkám nerad, ale ta situace se vyvíjí tím způsobem, že mi, co se týče otázky revoluce, dává víc za pravdu než ne.
Dorazil jste k nám do studia přímo po setkání s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. S ním jste si vyříkávali okolnosti a odůvodnění nejmenování nového místopředsedy brněnského krajského soudu. Zatím jste nevyhověl návrhu předsedy brněnského krajského soudu, který na post místopředsedy pro trestní úsek nominoval soudce Aleše Novotného.
Vy jste to zdůvodnil tím, že pan Novotný se podílel na soudních rozhodnutích, která státu způsobila škodu za necelé 4 miliony korun s tím, že další řízení ještě pokračují. Soudcovská unie se proti tomu ohradila. Označila to za nepřijatelné, do budoucna nebezpečné odůvodnění. Vyříkali jste si to v pondělí? Uznal jste, že to odůvodnění z vaší strany nebylo šťastné, jak doslova v pořadu 20 minut Radiožurnálu ve středu řekl pan Vávra.
Vyříkali jsme si to. Já jenom musím říci: nikdy bych veřejnosti nesděloval jakékoliv důvody nebýt toho, že jsem dostal od novinářky Jelínkové a Transparency International sérii dotazů, proč ho nechci jmenovat.
Tím se to stalo předmětem veřejné debaty. V pondělí jsme se shodli na tom, a já souhlasím s panem doktorem, že tento důvod sám o sobě byl vyvážen nešťastně.
Těch důvodů je ale celá řada. To jsem na tiskové konferenci sděloval. Ta debata, si myslím, již není o soudci Novotném, protože jenom, když přečtu to, co o něm napsal předseda Krajského soudu v Brně před dvěma lety – že není schopen či nechce rozpoznat závažnost a produktivitu soudcovských povinností, což bylo ve výtce, kterou mu adresoval za to, že mu napsání rozsudku trvalo 19 měsíců…
O tom jste věděl už v době, kdy jste se rozhodl?
Nevěděl. To víme z médií, dokonce bych řekl z Českého rozhlasu. V pondělí přesně před týdnem tady byla jedna novinářka a když řekla, že existuje nějaká výtka, tak jsme si ji vyžádali.
Dobře. Teď tedy argumentujete něčím, co u toho rozhodnutí nebylo. Co bylo tedy důvodem toho rozhodnutí?
Ono žádné rozhodnutí neexistuje. Já jsem na dotaz „proč jste ho ještě nejmenoval“, odpověděl, že jmenován není proto, že způsobil tu škodu. Opakuji, v pondělí jsem to sdělil i veřejně, nebylo to šťastné sdělení.
Ano, není to rozhodnutí v právní formě, ale předpokládám, že ve vaší hlavě je, protože kdyby nebylo, tak už jste ho jmenoval. Vy jste musel dospět k tomu, že ho jmenovat nechcete, nebo ne?
Podívejte, zaprvé krajští předsedové se mnou předjednávají návrhy na místopředsedy, což je zcela v pořádku, v dikci zákona. Tady se to nestalo. Nikdo se mnou nemluvil o tom návrhu dopředu. To znamená, když jsem viděl to jméno, které jsem samozřejmě znal, tak jsem si řekl, že to není šťastný návrh.
Bohužel došlo k tomu, že se to v mezidobí, než se rozhodlo, medializovalo, takže tento důvod, opakuji, nebyl šťastně formulován a je celá řada důvodů, proč k tomu jmenování nehodlám přikročit.
A vlastně je jediné řešení, a to je to, že povedu předsedu Krajského soudu v Brně k tomu, aby pokud možno, navrhl jiného kandidáta či nějakou jinou variantu. Ale to důležité je, troufnu si říci – a je to i ze společného komuniké, které vedu s Liborem Vávrou – že ten spor v pondělí skončil.
„Ministr nemá a nesmí být automat na podpisy, jinak by byl ten zákon formulován tak, že si soudci funkcionáře jmenují sami.“
Pavel Blažek
My se budeme dál bavit o různých odůvodňováních těchto typů rozhodnutí. Soudcovská unie v pondělí jasně potvrdila to, že nechápe tento případ jako zásah do nějaké nezávislosti. Tak to ani nemůže být, protože já už jsem funkcionářů za osm měsíců jmenoval 30. Pouze jednoho ne. Tak to nemůže být žádný zásah moci výkonné do soudcovské. Ministr nemá a nesmí být automat na podpisy, jinak by byl ten zákon byl formulován tak, že si soudci funkcionáře jmenují sami.
Hraje roli to, že jde o Brno, kde vy dlouhá léta působíte, kde jste působil jako advokát, kde jste studoval, kde máte v právním prostředí spoustu známých?
Roli to hraje, ale hraje to roli v tom, že je o soudci Novotném v Brně i mimo něj spousta informací, které nebyly pozitivní. To, že ty rozsudky dopadly, jak dopadají, a to, že Nejvyšší soud v jedné jeho kauze i konstatoval, že zcela nekriticky přijímá argumenty obžaloby, jenom potvrzuje to, že ta některá vyprávění byla přesná a že soudce nemá a nesmí být součástí obžaloby ani jednu vteřinu.
Ano, hraje to roli, že jsem z Brna, a on má tu smůlu, chcete-li, také. Ale upozorňuji vás, že i z jiných soudů toho vím hodně.
Pokud víte hodně, pokud tady veřejně mluvíte o takových věcech, není to důvod k nějakému kárnému řízení?
Ta rozhodnutí jsou staršího data. To znamená, že už za mých předchůdců uplynuly veškeré možné lhůty. Ale ta výtka je také kárné opatření. Já si dokonce myslím, že to pochybení dostalo takové intenzity, že tam měla být tehdy podána kárná žaloba. Ale nebyla a já už nemám žádnou možnost o tom ani uvažovat. Lhůty jsou pryč.
Další postup
Když se vrátím k tomu praktickému řešení, jaký bude další postup ohledně jmenování místopředsedy Krajského soudu v Brně? Jste už domluven, nebo budete se domlouvat s předsedou soudu na tom, kdo v té pozici bude?
Myslím si, že to do 14 dnů uvidíme. Problém je praktický, a to v tom, že se do té funkce nikdo moc nehlásí. Pokusím se to vysvětlit. Dělat místopředsedu soudu na jakékoliv úrovni, neznamená o moc větší plat.
A znamená to, že se v zásadě se svými kolegy, se kterými sedíte na tom soudu třeba 20 let, potom dostáváte i do nepříjemných situací. Do těch nechce jít každý. Ale já vylučuji, že by se tam nenašel kandidát, který neobdržel žádnou výtku, neměl žádné průtahy a podobně.
Prezident Soudcovské unie v tomto pořadu ve středu řekl, že teoreticky může předseda krajského soudu pověřit pana Novotného na neomezenou dobu výkonem té funkce, že by jí fakticky vykonával i bez toho vašeho souhlasu. Pokud by k tomu došlo a pokud by ten stav trval delší dobu, jak byste reagoval?
Tak on pověřený je a delší dobu by trvat neměl…
A kdyby trval?
Já si myslím, že budeme všichni rozumní, že toto opravdu není dobré ani pro soud. Takže buďto se dohodneme na tom, že ten návrh bude stažen, což nechci předjímat, nebo by se měla najít nějaká jiná osoba. Já mohu zodpovědně prohlásit, že pana Novotného nejsem připravený jmenovat. Také může být za měsíc jiný ministr. Ono je všechno možné.
České soudy trápí nedostatek přísedících. Bez laiků nemůžou pracovat a musí protahovat některá řízení
Číst článek
Vy máte rozhodnout ještě o jedné personálii – o jmenování náměstka vrchního státního zástupce v Olomouci. Jeho šéf nominoval Radka Bartoše. Jste už rozhodnutý, jak se zachováte v jeho případě?
Rozhodnutý jsem a oznámím to zítra. Teď to nechci říkat.
Respektive z toho, že říkáte, že rozhodnutý jste, tak to je asi potvrzené, jinak by to nebylo rozhodnutí.
Rozhodnutý jsem, ale zítra to oznámím. Já ten návrh mohu i zamítnout. To je úplně stejná situace, já nejsem povinen jmenovat. Ale chci to oznámit zítra. Řeknu vám proč. Z nějakých důvodů jsem se dohodl s panem novým vrchním státním zástupcem, že to oznámíme zítra jako ministerstvo. A slovo já musím držet a držím ho rád.
V souvislosti s tím rozhodováním o obsazení postů ať už ve vedení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nebo Krajského soudu v Brně uváděla v minulých dnech některá média, konkrétně Hospodářské noviny, Aktuálně.cz nebo Seznam zprávy, že vy můžete být ve střetu zájmů, protože podle informací Hospodářských novin vás policie prověřuje v souvislosti s možným ovlivňováním privatizace a pronájmů bytů a nebytových prostor v Brně.
Máte nějaké náznaky, že by vás policie podezírala, kontaktovala vás? Byl jste na nějakém výslechu nebo podání vysvětlení?
Náznaky mít nemohu a nemůže je mít ani Jelínková s Valáškem, kteří to píšou.
Oni se odvolávají na šest nejmenovaných zdrojů.
Šest nejmenovaných zdrojů tvrdí, že je prověřován pan ministr Síkela. Co s tím naděláme? Nic. Má rezignovat jenom proto, že je tam nějaká elektrárna? Takže jinými slov: nikdy nebyl ve veřejném prostoru jediný důkaz, že byl jakkoli prověřován. Je pravda, že tam je vyšetřován jeden člověk, který podváděl tím, že nabízel přidělení obecních bytů.
O mě už to píšou Jelínková s Valáškem dva a půl roku. Zatím se nestalo vůbec nic. Ano, byl jsem na jednom výslechu, podle mě tak dva roky zpátky, a to se mě jenom ptali, jestli znám toho pana Hubálka, který je obviněn. Tam jsem řekl, že jsem ho viděl dvakrát v životě, což je pravda, téměř jsem s ním nehovořil a nikdy ne sám, a šel jsem zase pryč.
Střet zájmů
Jako střet zájmů to nevnímáte?
To by nemohl dělat nikdo nikdy nic, protože jak ministr vnitra, tak spravedlnosti může být vždycky v tuto chvilku prověřován naprosto kdokoliv jenom proto, že někoho potkal. Takže určitě ne. Žádný střet zájmů necítím. Kdybych ho cítil, tak jsem tu funkci nikdy nepřijal.
Ale já vím, co jsem ve svém životě dělal a nedělal. S panem Hubálkem a s jeho stíháním nemám společného vůbec nic a nemám jediný důvod v tom nějaký střet zájmů vidět.
Vy jste minulý týden také v souvislosti s debatou o místopředsedovi Krajského soudu v Brně řekl, že soudci a státní zástupci občas podléhají tomu, co chtějí média. Které konkrétní kauzy jste tím měl na mysli?
Tak to vůbec nesouvisí. To byla úplně jiná tisková konference. Vůbec to nesouvisí teď s tím problémem v Brně.
Bylo to den nebo dva po tom prohlášení.
Ale to je náhoda, že uděláme jednou setkání s novináři. Tam je obecná debata.
Které případy jste měl na mysli?
Dnes nenajdete odbornou literaturu od Ameriky až po Anglii, kde se neupozorňuje na to, že největší nebezpečí nezávislé justice jsou dnes média. U nás to není tak, že by to někdo organizoval. Je to zkrátka a dobře o tom, že ten soudce, když dennodenně vidí v televizi, že je někdo vrah, tak se bojí toho, že pokud rozhodne jinak, strhne se mediální mela. Toto je ten tlak, který jsem měl na mysli a je to jedno z nejzávažnějších témat, o kterých se dnes píše v odborné literatuře.
ANO má v záloze dva kandidáty na prezidenta, Babiš plánuje oznámit rozhodnutí o kandidatuře v říjnu
Číst článek
Co s tímto rizikem jako ministr spravedlnosti chcete dělat?
Nemohu s tím dělat vůbec nic. Jen s tím snad můžu dělat to, že se pokusím, aby se soudci a státními zástupci stávali lidé, kteří se nebojí. Nic víc nechci. Proto mají vyšší platy než všichni ostatní, kdo pracují pro stát. Aby se nebáli.
Sleduji to po celém světě. To nebylo jenom u nás. Zkrátka a dobře síla médií v těchto věcech je obrovská a je občas velmi nelehké jí nepodlehnout. A vidíme to pořád.
To, že u nás politici ovlivňují soudní soustavu a státní zastupitelství, je absolutní mýtus. Pokud to někdy bylo – jako že ani to si nemyslím, že bylo v míře, jak se psávalo – tak to nebezpečí není. Dneska si žádný politik nedovolí cokoli ovlivňovat.
Já vím, že novinářsky je hrozně pěkné dávat to na politiky. Ale mnohem větší nebezpečí je, když všechna média píšou – a já vám dám konkrétní příklad – jakto, že státní zástupci nestíhají reklamy na Čapím hnízdě. No a teď jde samozřejmě o to, že pohodlnější je těm médiím vyhovět, ale ti státní zástupci musí jednat podle toho, jak to mají ve spise. Nikoliv podle toho, co si přejí voliči.
Není nejlepší vysvětlit to, proč se rozhodli tak, jak rozhodli? To nejde vysvětlit tak, aby to bylo pochopitelné?
Já si myslím, že to zastupitelství má za to, že to vysvětlilo.
Máte ten pocit také?
Já jsem ten spis neviděl, takže to nedokážu úplně ohodnotit.
Protože vy vyčítáte médiím, že se ptají, není ta otázka ale na druhé straně na místě?
Teď si nerozumíme. Já nevyčítám médiím vůbec nic. Já jenom říkám, že mají občas větší moc, než politici, protože divák, který se dívá na televizi, tak je rozhořčen reportáží v hlavních zprávách, že se stalo to či ono, a trvá na tom, aby ho rovnou odsoudili. Bez důkazů, bez ničeho.
No a ti soudci jsou tady od toho, aby řekli: ano, vypadá to, že to možná byl on, ale nemáme takové důkazy, abychom ho mohli právně odsoudit. Toto chci. Nic víc.
Zákon o státních zástupcích
Vy jste mluvil o kvalitních, odvážných státních zástupcích. Jak daleko jste s novým zákonem o státních zástupcích?
On je napsán. Teď o něm probíhá debata poslaneckých klubů, Posílal jsem to úplně všem a očekávám, že někdy v průběhu září se potkám s předsedy koaličních klubů. Už jsem o tom mluvil částečně s ANO i s SPD a s koaličními stranami také.
Pokusím se vytvořit takový návrh zákona, aby pokud možno prošel co největší většinou, to znamená nikoli pouze koalicí, protože to u těchto zákonů nebývá úplně dobře. Jak budu úspěšný, se uvidí.
Máte už jasno, jestli a jak dlouho po té změně zákona zůstanou ve funkci současní vrcholní státní zástupci, tedy pan Stříž, paní Bradáčová a nově jmenovaný pan Daňhel?
Jasno mám v tom, že to bude mít přechodná ustanovení. Podle mého názoru nelze bránit těm funkcionářům, kteří už jsou ve funkci, aby se nepřihlásili do výběrového řízení. Čili na to nedokážu odpovědět.
Jisté je, že po účinnosti toho zákona se budou po půlroce vždycky určití funkcionáři měnit, ale mohou uspět ve výběrovém řízení, takže mohou zůstat. Ale to už je jisté pouze na těch sedm let.
