ODS podrobí Grosse ve sněmovně otázkám kolem jeho bytu
Ožehavé téma bytu premiéra Stanislava Grosse se dnes opět dostane na půdu sněmovny. Poslanci opoziční ODS podrobí předsedu vlády otázkám ohledně nejasného financování v rámci odpoledních interpelací. Občanští demokraté očekávají, že jim premiér konečně celý případ srozumitelně vysvětlí. Parlamentní hlasování o nedůvěře vládě kvůli tomu ale zatím vyvolávat nebudou.
Dotazy chtějí poslanci nejsilnější opoziční strany zasypávat Grosse celých 45 minut. "Nevím, jestli mám čekat něco převratného. Já očekávám jasné a jednou provždy nezpochybnitelné vystoupení premiéra a jeho popis skutků tak, jak se odehrály," uvedl místopředseda ODS a stínový ministr vnitra Ivan Langer.
Předseda vlády se k problému vyjádřil už na začátku schůze. V úterý před poslanci odmítl všechna obvinění tisku, která zpochybňovala původ části jeho financí, a zopakoval, že se nechá prověřit Národním bezpečnostním úřadem. ODS se poté nepodařilo prosadit do programu schůze mimořádný bod, v jehož rámci by Gross objasnil původ peněz, za něž byt pořídil.
Proto je nyní ODS rozhodnuta plně využít svého práva ústně interpelovat premiéra. "My samozřejmě budeme požadovat objasnění celé řady nejasností, které panují kolem majetku pana premiéra a jeho nejbližších. Jedná se o milionové částky, jejichž původ není vůbec jasný, je nezřetelný a pan předseda vlády ho obhajuje velmi nevěrohodným způsobem," zpochybnil vystoupení premiéra místopředseda ODS Petr Nečas.
Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD právo opozice na ústní interpelace uznává a v této souvislosti připomíná absenci zákona o střetu zájmů. "Tady není jasné, co může být pro každého dostačující vysvětlení. Někomu to může stačit, někdo jiný chce vidět směnky, faktury a podobně. Vzhledem k tomu, že nemáme pravidla, kdy bohužel stále nemáme zákon o střetu zájmů, tak si myslím, že každý může mít jinou představu," míní Zaorálek.
Pozorovatelé ale neočekávají, že by interpelace premiéra přinesly v kauze nějaký výraznější posun, a to i proto, že dotazy a odpovědi při interpelacích jsou časově omezeny. Poslanci se musejí předem přihlásit a z nich se pak losují ti, kteří budou moci položit svůj dotaz. Podle informací Radiožurnálu dostanou první čtyři přihlášení občanští demokraté slovo hned na začátku. Prostor na otázku by měl dostat i jeden poslanec KSČM.
Gross už několik týdnů čelí kritice médií i opozice za nejasnosti při koupi bytu na pražském Barrandově. Na jeho nákup mu údajně půjčil jeho strýc František Vik 1,2 milionu korun. Sám si ale na to musel půjčit. Pak se objevila informace, že dluží 900.000 korun bývalému novináři a podnikateli Rostislavu Rodovi. Ve středu Rod oznámil, že příslušnou směnku prodal předsedovi neparlamentní strany Česká pravice Michalu Simkaničovi.
Šéf České pravice tvrdí, že koupenou směnku na 1,3 milionu splatnou v roce 2007 zničil. Radiožurnálu Simkanič řekl, že má za to, že premiér od tohoto okamžiku na základě tzv. strýcovy směnky nikomu nic nedluží de iure. Gross by se ale podle vládní mluvčí Věry Duškové s tím, že by dluh nemusel splácet, nesmířil. "V okamžiku původní splatnosti směnky věnuje tyto prostředky na dobročinné účely," sdělila mluvčí.
Někteří poslanci ODS soudí, že vhodnou reakcí na současnou situaci by bylo parlamentní hlasování o nedůvěře Grossovy vlády. Myslí si to například poslanec Marek Benda. "Já jsem toto říkal na klubu jako jednu z alternativ, protože ji pokládám za jakoby ústavně adekvátnější jednání sněmovny než zařazování nějakých mimořádných bodů," uvedl včera Benda.
ODS ale není v názoru na tento návrh jednotná. Místopředseda Langer Radiožurnálu řekl, že dnešní grémium strany se touto myšlenkou nezabývalo a že Bendův názor byl osamocený. Podle Langera by to bylo v tuto chvíli jen prázdné gesto, protože Grossovu vládu drží koaliční partneři ČSSD. "Hlasování o důvěře proběhlo v hlasování o zařazení nebo nezařazení toho bodu, kdy vládní koalice, tedy sociální demokraté, lidovci a unionisté řekli, že věří Grossovi, že věří Vikovi, že věří Rodovi a teď že věří i Simkaničovi," prohlásil Langer.
Opoziční ODS a KSČM má ve dvousetčlenné sněmovně 99 hlasů. K vyslovení nedůvěry vládě je ale třeba nejméně 101 hlasů. Občanští demokraté už v tomto volebním období zkoušeli vyjádřit kabinetu nedůvěru - v září 2003 tehdejší tým Vladimíra Špidly podporovaný křehkou většinou ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU tuto zkoušku zvládl.
Český rozhlas 1 - Radiožurnál bude vysílat interpelace na předsedu vlády Stanislava Grosse v přímém přenosu dnes po 14:30.
