ODS, TOP 09 a VV budou jednat o budoucnosti školství
Expertní týmy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných dnes čeká další kolo jednání o společném programu. Mluvit budou o oblasti školství, ve kterém chtějí najít společný kompromis. Řeč bude jak o reformě vysokých škol, tak také například o platech učitelů.
Právě na mzdy pedagogů chtějí Věci veřejné získat peníze z rozpočtu ministerstva obrany, ze kterého by převedly deset miliard korun.
Jak by platy učitelů mohly vypadat, popsal expert na školství Věcí veřejných Josef Dobeš: „Udělat nástupní platy učitelů 20.000 pro mateřské, základní a střední školy, vysoké školy 25.000.“
Témata jednání expertů ODS, TOP 09 a VV v oblasti školství shrnuje redaktorka Petra Benešová
Z těchto peněz by se podle něj mohlo zaplatit například i více školních psychologů, kteří by ve třídách bojovali proti vzrůstající agresivitě dětí.
Navýšení mezd pro kantory je sice prioritou také dalších dvou stran, jestli se ale Věcem Veřejným podaří ODS a TOP 09 přesvědčit, aby peníze na platy učitelů šly právě z rozpočtu obrany, není zatím jisté.
Všechny tři strany také chtějí jednat o státních maturitách, jak říká expert na vzdělávání z ODS Jiří Pospíšil: „My si budeme chtít vyjasnit hlavně otázku, jak se případná vládní koalice postaví ke státním maturitám.“
Záležet bude podle všech tří stran na tom, jak dopadne na podzim její generální zkouška. V zásadě jsou ale všechny pro její spuštění.
Strany se shodují na školném
Klíčovým tématem na jednání pak bude reforma vysokého školství. Všechny strany přitom kladou největší důraz hlavně na zvýšení kvality vysokých škol, říká i odborník na školství za TOP 09 Jan Vitula:
Klíčové body chystané reformy vysokého školství přibližuje redaktorka Petra Benešová
„Je potřeba táhnout reformu vysokých škol dál, protože fakticky je tam řada problémů, které způsobují to, že kvalita a výkonnost vysokého školství není příliš dobrá.“
Už teď se strany shodnou na zavedení školného. Půda pro tento krok je připravená od minulého týdne, kdy končící vláda Jana Fischera jednomyslně schválila návrh ministerstva školství na finanční pomoc studentům, tedy výhodné půjčky, spoření a také studijní granty. Ty je potřeba zavést dříve, než se vůbec začne o školném uvažovat.
Podle odborníků z praxe je školné lékem, potvrzuje marketingový ředitel mladoboleslavské škodovky Radek Špicar:
„Z našeho pohledu největší přidaná hodnota školného je v tom, že systém by se začal chovat tak, jak známe například z anglosaských zemí. Na obory, kde je obrovský převis poptávky nad nabídkou, by školné bylo vysoké a na takových školách, jako VŠCHT, kam se studenti nehlásí, by bylo žádné školné nebo velmi nízké.“
Školné by se mělo začít platit zhruba za tři roky a jeho výše se bude lišit podle oboru. ODS a Věci veřejné jsou pro variantu odloženého školného, kdy by absolvent platil až poté, co dosáhne na průměrný plat. Oproti tomu TOP 09 by byla pro přímé školné.
Změny se dotknou i samotných škol
Aby studenti platili hlavně za kvalitu výuky, musí se vysoké školy od základu změnit. A to například systém jejich řízení nebo proces akreditací, říká Karel Rais, rektor Vysokého učení v Brně a zároveň člen skupiny odborníků, která chce budoucí vládě s reformou pomoci:
„Chceme dlouhodobý kontrakt mezi státem a univerzitami o financování a je potřeba tlačit na kvalitu. Dnes se akreditují studijní programy, jsou to tisíce programů, je potřeba akreditovat studijní obory. Tuto oblast je potřeba řešit.“
S tím souhlasí další členka platformy odborníků na podporu reformy a končící ministryně Miroslava Kopicová. Podle ní by se měl hlavně snížit i počet vysokoškoláků.
„To zásadní, co se musí udělat, je diverzifikace vysokého školství, zajištění kvality absolventů, nový způsob akreditace, který souvisí s kvalitou vysokých škol,“ zdůraznila Kopicová.
