ODS, TOP 09 a VV: Studenti VŠ budou za školu platit
Na zavedení odloženého školného se dohodli vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Vyplynulo to ze společného jednání nejužších týmů všech tří stran. Nejdřív by se ale podle lídra ODS Petra Nečase měl zavést systém půjček a poté teprve samotné školné.
Studenti vysokých škol by školné spláceli po dosažení průměrného platu z půjček, grantů a spoření. Výši školného si budou vysoké školy určovat samy. Stát ale stanoví horní limit 10 tisíc korun za semestr.
Finanční studentské programy
„Krokem, který bude předcházet zavedení školného, budou programy studentských grantů, půjček a studentského spoření - s tím, že bude možné si vzít garantovanou půjčku na životní a studijní náklady. Půjčka na školné bude mít charakter tzv. odloženého školného - to znamená, že absolvent vysoké školy začne splácet půjčku na školné až v okamžiku, kdy dosáhne minimálně výše průměrného platu,“ zdůraznil Nečas.
Za studenty, kteří by takového výdělku nedosáhli, by podle něho úvěr splatil stát. Školné by se týkalo studentů, kteří budou na vysoké školy nastupovat až v době platnosti zákona, nikoli zpětně.
Jiří Pospíšil, vyjednavač za ODS v oblasti školství a děkan plzeňské Právnické fakulty v Ozvěnách dne školné zdůvodnil potřebou spoluúčasti těch, kteří služeb vysokých škol využívají. „Všichni se shodujeme, že je třeba do systému škol přidat peníze, aby se zvýšila jejich kvalita.“
Vyjádřil přesvědčení, že školné musí být sociálně citlivé. Měli by ho platit pouze ti, kteří dostanou díky svému vzdělání dobré mzdy, nikoli adepti komerčně neatraktivních oborů. „Pokud by platili školné všichni na dřevo, mohlo by to poškodit zájem některých studentů o některé obory. Nechceme, aby platili studenti, ale úspěšní absolventi, kteří vydělávají více než průměrný občan,“ shrnul postoj ODS Pospíšil.
Obavy ze zvyšování
Podle místopředsedkyně KSČM Miloslavy Vostré studentům nikdo nezaručí, že náklady na vzdělání nebudou školy dál zvyšovat:
„Pokud bude školné přijato, tak samozřejmě se stane důvodem to, že pro financování škol z jejich pohledu je školné nízké a tudíž bude neustálá snaha školné navyšovat a navyšovat. Protože ono je samozřejmě jednodušší zvyšovat školné, než ho zavést. Vzdělání by se tak znovu mohlo stát privilegiem pouze majetných,“ míní Vostrá.
Vyšší gáže učitelů slíbit nelze
Zvyšování platů učitelů se teď slibovat nedá, řekl předseda TOP09 Karel Schwarzenberg:
„Jak začínající učitelé, tak začínající lékaři a sestřičky vůbec, jsou u nás prachmizerně placeni, o tom není nejmenší pochyby. Že by toto potřebovalo nápravu je taky pravda, nicméně nemůžeme nic slibovat, dokud ve státních financích vypadáme tak, jak vypadáme,“ řekl Schwarzenberg.
TOP 09 ustoupila
Proti odloženému školnému se stavěla TOP 09. Podle ní by bylo lepší zavést přímé školné - mimo jiné proto, že stát bude mít s rozjezdem odloženého školného velké náklady. Studenti ho totiž začnou splácet až po skončení školy. Nakonec ale TOP 09 svým potenciálním vládním partnerům ustoupila.
Předseda Věcí veřejných Radek John zdůraznil, že pro ty, kteří studují teď, by se nic nezměnilo. Školné by se týkalo až těch studentů, kteří na vysoké školy teprve nastoupí. Ti, kteří v budoucnu nedosáhnou průměrného platu, pak nic platit nebudou.
O školném diskutovali ve večerních Ozvěnách dne předseda Věcí veřejných Radek John a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek
„To je riziko této věci. Ale snahou každého vysokoškoláka je prosadit se a uplatnit své vzdělání. Věříme proto, že většina na tuto hranici dosáhne,“ řekl předseda Věcí veřejných.
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek považuje odložené školné za nejhorší možnou variantu. Podle něj se tak zadluží celá jedna mladá generace, která navíc ještě nezná cenu peněz.
„Mladí nebudou tušit, co je čeká a nebudou vědět, jestli nějakou práci v budoucnu vůbec dostanou. Otázkou navíc je, jestli to celé bude fungovat. Zatím není jasné, jak to bude reálně vypadat,“ varoval Zaorálek.
Radek John dodal, že na různých školách by se mohlo platit různě vysoké školné: „Školy si výši školného regulují převisy. Tam, kde je dramatický zájem, tam očekávám, že bude deset tisíc školné, tam, kde se lidé nehlásí, bude muset vysoká škola jít na nízké školné, protože má zájem o studenty. Je to vlastně i regulační a motivační způsob, jak dostat studenty i do technických oborů, kde je země nejvíce potřebuje,“ poznamenal John.
Výhodné jen pro politiky
Podle děkana Fakulty informatiky Masarykovy Univerzity Brno Jiřího Zlatušky je odložené školné výhodné pouze pro politiky. Vypadá totiž sociálně ohleduplně, má ale spoustu nevýhod.
„Nepostará se o zlepšení motivace, nezlepší finanční situaci vysokých škol a pokud ano, tak za cenu masivní počáteční injekce ze strany státu. Je tam dlouhá doba, než se peníze začnou vracet. Není jasné jak a kdo bude kontrolovat, jestli se absolvent dostal přes průměrný příjem,“ uvedl Zlatuška.
Nevýhody převažují, myslí si děkan Fakulty informatiky Masarykovy Univerzity Brno Jiří Zlatuška
Pozitivní podle něj naopak je, že se nejprve zavedou studentské půjčky a studentská podpora a teprve poté se bude uvažovat o systému placení školného. „V mezičase pak může být řada naivních představ korigována,“ myslí si děkan Zlatuška.
Kombinace přímého školného se studentskými podporami by podle Zlatušky byla rozumnější, protože by mnohem lépe motivovala studenty a současně zlepšila situaci vysokých škol.
„Návrhy jsou přitom na stole. Například určitě rozumnější je návrh, který předložila Univerzita Karlova,“ myslí si děkan Jiří Zlatuška.
