ODS varuje před zpochybněním poválečných majetkových poměrů
Výkonná rada ODS s obavami sleduje vývoj kolem kauzy Kinských, stejně jako sílící požadavky sudetských Němců na odškodnění. Oznámil to dnes předseda strany Mirek Topolánek. Debatu vyvolal nedávný rozsudek v kauze šlechtice Františka Oldřicha Kinského ohledně majetku zabaveného po válce na základě Benešových dekretů.
Na dotaz Radiožurnálu, které z politických stran, vzbuzují tyto obavy, Topolánek odpověděl: "Při těch posledních jednáních jak u předsedy Poslanecké sněmovny Zaorálka, tak na Úřadu vlády u premiéra Špidly, měli velké výhrady k jakémukoli serióznímu řešení právě právě lidovci a unionisté a mohou to být i další politické strany, které nejsou v parlamentu," řekl Topolánek.
Podle jeho slov je je ODS přesvědčena, že nejasný postoj lidovců a unionistů vytváří prostor pro toleranci pokusů o revizi poválečného uspořádání.
Co se dohodlo u premiéra Vladimíra Špidly?
Závěr porady politiků u preméra Špidly z minulého týdne zněl: Nejvyšší soud by měl jednoznačně stanovit, jak postupovat při restitučních sporech podobných kauze Kinských. Nižší soudy by se pak jeho stanoviskem měly řídit.
Důležitá má být i právní pomoc státu obcím, které restituenti žalují. Předsedové obou komor parlamentu, šéfové parlamentních stran a lídři poslaneckých a senátorských klubů také po jednání u premiéra zdůraznili, je je nutné počkat na stanovisko právních expertíz před zahájením úvah o tom, zda kvůli restitucím překračujícím Benešovy dekrety změnit Ústavu. Jednotlivé politické strany se přitom zavázaly, že nebudou přicházet s vlastními aktivitami, a že koordinaci řešení problému nechají na koaličním kabinetu.
Jak ale v zápětí Radiožurnálu řekl místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, Nejvyšší soud nemůže soudcům nařídit, jak mají v restitučních kauzách rozhodovat. Zákon podle něj pouze umožňuje, aby Nejvyšší soud některým ze svých rozhodnutí ukázal soudům cestu, kterou při rozhodování považuje za správnou.
Podrobnosti o Benešových dekretech se dočtete zde.
