12,5 miliardy za protikoronavirová opatření? ‚Záleží, podle čeho podnikatelé žádali,‘ říká právník Melzer
Asi 800 podnikatelů podle čtvrteční Mf Dnes požádalo stát o proplacení škod způsobených vládními protikoronavirovými opatřeními. Od státu žádají dohromady 12,5 miliardy korun. Podle Filipa Melzera z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci bude jejich šance na úspěch záviset i na tom, podle jakého zákona zažádali.
Jaké jsou podle vás šance podnikatelů, že uspějí a dostanou náhradu škody?
Otázka je, podle čeho se podnikatelé domáhají náhrady. Jestli podle krizového zákona, nebo důvodu, že některá mimořádná a krizová opatření byla zrušena soudy a budou pokračovat podle obecních pravidel, která si stát obecně přijal pro případ nezákonného výkonu veřejné moci. To jsou dvě odlišné situace.
Kompenzační bonus pro podnikatele se bude vyplácet i v květnu. Žádost lze podat od příštího týdne
Číst článek
Pokud půjdou podle krizového zákona, tak už je jedno rozhodnutí, které se týká relativně zanedbatelné částky, asi čtyř tisíc korun.
Tam obecní soud argumentoval tím, že náhrada poškozenému nepřísluší, protože krizové opatření má povahu právního předpisu a podle českého práva se za nezákonný předpis neodškodňuje.
Protože to je tak nízká částka, tak to umožňuje poškozenému, aby se přímo obrátil na Ústavní soud, což je ve své podstatě velmi výhodná procesní situace.
Ta argumentace není přesvědčivá. Krizový zákon spojuje právo na odškodnění obecně s krizovým opatřením.
Sledujeme sérii rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil už dvanáct protikoronavirových opatření. Může i to naznačovat, že by podnikatelé měli větší šance domoci se náhrad škod?
Teoreticky ano. I když se jedná o zrušené opatření ministerstva zdravotnictví, tak přesto by poškození měli mít nárok na odškodnění podle pandemického zákona.
Odškodňuje se skutečná škoda. Například marně vynaložené náklady nebo nájemné za provozní prostory, které nemůžete využívat. Započítává se i podpůrná pomoc, kterou již podnikatelé dostali.
Při stoprocentní nemocenské nebudou chodit do práce ani sestřičky, říká poslanec ANO Juříček
Číst článek
Vedle toho se otevírá ještě prostor na náhradu podle obecních pravidel na odškodnění za protiprávní výkon veřejné moci. Poslední slovo budou mít soudy, které se k tomu budou muset nějak postavit a určit cestu.
Už jste se zmínil, že někteří podnikatelé čerpali státní podporu. Pokud někdo požádal v různých programech, tak už náhradu škody žalovat nemůže?
První otázka se týká toho, že pokud jsem dostal za účelem odstranění škodních následků nějakou pomoc od státu, tak se mi to započítává na případnou škodu, kterou bych vůči státu mohl požadovat. O to se ta výše náhrady škody musí snížit.
Na druhou stranu stát si v řadě případů podmínil poskytnutí pomoci tím, že si nechal podepsat od žadatelů, že se vzdávají dalšího práva na další odškodnění.
To je mimořádně problematický přístup. V řadě situací byli podnikatelé v situaci existenční krize. V dané situaci to bude nepřípustné vzdání se práva na náhradu škody.
Dokdy mohou podnikatelé stát ještě zažalovat?
Lhůta podle krizového zákona je subjektivní. Od okamžiku, kdy se podnikatel dozvěděl o škodě, tak do půl roku to musí uplatnit u orgánu krizového řízení.
Podle pandemického zákona to stále běží a lhůta je roční. Záleží, kdy ta škoda vznikla.
