Odškodnění za výbuch získají i lidé bez trvalého pobytu v obcích kolem Vrbětic, rozhodl Ústavní soud
Ústavní soud zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získají lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. Středeční nález vstupuje v platnost bez odkladu.
Úspěšný návrh na zrušení výjimek v zákoně podávala skupina 19 senátorů z klubu Starostů a nezávislých. Jejich aktivitu ocenil starosta Slavičína na Zlínsku Tomáš Chmela (nez.), jehož obec je jednou z dotčených.
Lidé ve Vrběticích a okolí už dostali odškodnění za výbuchy muničního areálu v hodnotě 293 milionů
Číst článek
„Oceňuji aktivitu senátorů a pana europoslance Stanislava Polčáka, kteří se podíleli na podání ústavní stížnosti. Reagovala na případy občanů, kteří skutečně byli poškozeni a nemohli být příjemci finančního odškodnění. Vyzdvihuji pozitivní roli Senátu, na příkladu tohoto zákona, který se tímto procesem upravuje a narovnává, se ukazuje, že je to jakási pojistka demokracie,“ řekl ČTK Chmela.
Slavičín se podle něj věcí bude zabývat v příštích dnech, zatím nemá od ministerstva vnitra podrobnější pokyny. „Naším úkolem jako samosprávy je zejména informovat občany, aby stihli zákonné lhůty,“ uvedl starosta. V případě lidí zapsaných na ohlašovně úřadu jde podle něj o vyšší desítky lidí, v případě lidí bez trvalého bydliště jejich počet nyní není známý.
Zrychlené rozhodování
Podle soudce zpravodaje Radovana Suchánka je podstatné to, zda konkrétní lidé v obcích skutečně žili, a nikoli to, zda tam měli zapsanou adresu trvalého pobytu. „Trvalý pobyt má toliko evidenční funkci, nevypovídá o faktickém pobytu v obci,“ řekl Suchánek.
Hamáček neuspěl se žalobou na Seznam Zprávy. Soud rozhodl, že server nemusí nic platit
Číst článek
Zákon o jednorázovém odškodnění měl pomoci samosprávám i lidem, kteří pocítili negativní dopady explozí a následná mnohaletá omezení plynoucí z likvidace následků. Senátoři se domnívali, že část zákona je v rozporu s ústavním pořádkem a má diskriminační dopady.
Ústavní soudci rozhodovali zrychleně, protože 30. června končí lhůta pro uplatnění nároku vůči státu. Středeční nález vstupuje v platnost bez odkladu.
Lidé, kteří dosud nárok neměli, se mohou od čtvrtka obracet na ministerstvo vnitra, a to alespoň prostřednictvím takzvané blanketní žádosti, kterou později doplní konkrétnějším odůvodněním. Jak se bude faktický vztah k obcím kolem muničních skladů dokládat úřadům, nechtěl Suchánek předjímat.
„To bude věcí orgánů, které budou rozhodovat o daných žádostech, to znamená ministerstva vnitra. Ale naše zákony běžně znají institut faktického bydliště, pracují s ním, takže není to žádné novum, s nímž by si nedokázal příslušný správní orgán poradit,“ řekl.
Zdůraznil, že nález nemá žádný negativní dopad na lidi, kteří už nárok uplatnili, případně odškodnění získali.
Až tři sta korun za den
Polčák v kauze Vrbětice nepochybil, rozhodla Česká advokátní komora. Řešila celkem tři stížnosti
Číst článek
Zákon rozděluje odškodnění mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipovou, Vlachovice a Slavičín a také mezi obyvatele zasažených obcí. Norma vymezuje tři období mezi 16. říjnem 2014, tedy dnem exploze prvního skladu, a 13. říjnem 2020 jako dnem ukončení zásahu.
Za každý den mají lidé nárok na 300 korun, 100 korun, respektive 20 korun. V případě města Slavičín zákon částky krátí na 20 procent, ovšem s výjimkou lidí z místní části Divnice.
Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci téhož roku. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav.
Loni v dubnu tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že české orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech umístili nástražné zařízení, které způsobilo výbuch.
Rusko účast svých agentů na explozích popírá. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českou republikou a Ruskem a ke vzájemnému vypovídání diplomatů.
