Odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání se zvýší, rozhodla vláda
Vláda schválila nařízení, díky kterému od října vzroste bolestné a odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Poškození zdraví ze zaměstnání se přepočítává na body. Odškodnění za jeden bod se nově zvedne ze 120 na 250 korun. Změní se také počty bodů za jednotlivé úrazy a nemoci. Výše příspěvku se nezvýšila od roku 2001.
„Nová vyhláška umožní rychlejší odškodnění pracovních úrazů ve standardních případech,“ říká Ondřej Dostál, odborník na zdravotnické právo z Platformy zdravotních pojištěnců.
Například za vyražený přední zub nebo lehký otřes mozku nově náleží zaměstnanci náhrada 5000 korun. Za ztrátu ruky dostane pracovník přes 68 tisíc a k tomu až milion korun jako kompenzaci za zhoršené společenské uplatnění, a to v případě ztráty ruky mezi loktem a ramenem.
Kromě toho může zaměstnanec požadovat i náhrady za ztrátu na výdělku, za náklady spojené s léčením a za případnou věcnou škodu.
Kolika body se bude pracovní úraz nebo nemoc z povolání hodnotit, určuje lékař v posudku. Zohledňuje také to, jestli nemoc nebo úraz způsobily víc různých poškození – body se potom sčítají za každý problém zvlášť.
„Zákon říká, že se odškodní nejméně ve výši podle právního předpisu podle této vyhlášky, takže když si někdo bude myslet, že potřebuje víc, může si zažádat o víc, případně s tím jít k soudu,“ upozorňuje Dostál.
Vláda posoudí vyhlášku o odškodnění za bolest. Na podrobnosti se Radiožurnál ptal Ondřeje Dostála z Platformy zdravotních pojištěnců
Nové nařízení zavádí striktní bodovou stupnici a hodnotu jednoho bodu stanovuje na 250 korun. S tím ale podle své mluvčí Terezy Schejbalové nesouhlasilo ministerstvo spravedlnosti:
„Má za to, že tyto případy by měly být vždy posuzovány podle individuálních kritérií. Ministerstvo spravedlnosti také preferovalo odškodnění i pro případy, kdy je zřejmé, že by se zdravotní stav poškozeného mohl v budoucnu zlepšit. Tyto připomínky ministerstvem zdravotnictví přijaty nebyly.“
Odškodňování úrazů v zaměstnání doposud nebylo spravedlivé, myslí si Petr Šustek z Centra zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
„Nová právní úprava je samozřejmě po poškozeného zaměstnance příznivější. Vedle toho lze ale namítnout, že kdybychom to posuzovali podle občanského zákoníku a nebyl by speciální předpis, tak by třeba mohl dostat takový poškozený zaměstnanec víc,“ dodává. Občanský zákoník řeší odškodňování za nepracovní újmy na zdraví.
Někteří zaměstnanci se bojí o práci
Loni se v České republice stalo téměř 55 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností. To je zhruba 150 každý den. A může jich být i víc. Pracovní úrazy je povinné hlásit a evidovat, neděje se to tak ale vždy.
„Spousta ostatních úrazů ani není hlášena, protože se postižený domluví se zaměstnavatelem. Víceméně si vezme dovolenou. Je i ta nemocenská ze začátku pro ty postižené nevýhodná,“ potvrdila před časem Martina Slischková z ostravského inspektorátu práce.
Odškodňování úrazů v zaměstnání doposud nebylo spravedlivé, myslí si Petr Šustek z Centra zdravotnického práva Právnické fakulty UK
Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel rozdíl mezi nemocenskou a průměrným platem zaměstnance dorovnat. Někteří lidé ale po lehčím úrazu dokonce chodí do práce. Bojí se, aby nedostali výpověď.
Pokud má člověk trvalé následky a nemůže se už ke své původní práci vrátit, musí mu podle zákona zaměstnavatel dát jinou práci. Pokud takovou nemá a jediným řešením je výpověď, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného platu.
Jeden den pracovní neschopnosti zaměstnance přijde podnik zhruba na 5000 korun – ať už jde o navýšené pojistné, výrobní ztráty a podobně. Loni lidé strávili na neschopence skoro 2,5 milionu dní. Celkově tak podniky přišly o 12 miliard korun.
Nejvíce úrazů se stane ve zpracovatelském průmyslu. Kromě zlomenin ale dochází také ke smrtelným zraněním. Loni Státní úřad inspekce práce registroval dokonce více než 100 smrtelných pracovních úrazů.
