Novoroční ohňostroj 1.1. 2018 a pražský Chrám svatého Víta. Foto David W. Černý|Reuters

Data k ohňostrojům: mrtví ptáci, těžké kovy ve vzduchu, výjezdy záchranky i náklady pro obce

Jan Boček a Jan Cibulka |

Čtěte dále

Na Silvestra se na většině českého území – jako každý rok – rozpoutá několikahodinová baráž rachejtlí. Datoví novináři iROZHLAS.cz prozkoumali, co všechno způsobují.

Je Nový rok 2011. V městečku Beebe v americkém Arkansasu, stejně jako jinde po světě, se slaví ohňostrojem. V jedenáct hodin z oblohy začínají padat stovky mrtvých ptáků. Během noci jich zahyne k pěti tisícům.

Smrt tisíců ptáků nejspíš neoznamuje příchod apokalypsy, jak se domnívali svědci události v religiózním Arkansasu, který je součástí Biblického pásu. Ornitologové mají prozaičtější vysvětlení: ohňostroj vyplašil desítky tisíc vlhovců červenokřídlých, kteří v Beebe hnízdí. Část z nich zahynula po nárazu do okolních budov nebo do stromů.

„Ptáci nejčastěji na hluk a záblesky reagují masovým únikem,“ vysvětluje Věra Sychrová z České společnosti ornitologické. „To je nebezpečné především ve městě, kde na ptáky čeká řada překážek v podobě domů, mostů, trolejí, a podobně. Problém je pro ptáky také pořádání ohňostrojů v blízkosti vodních ploch, kde často zimují tisícovky jedinců.“

Náhlý úprk ptáků v americkém Beebe zachytil radar meteorologické agentury NOAA. Ukazuje, že se nezvedla jedna, ale hned několik vln ptáků: poprvé se vznesli po desáté hodině, později ještě nejméně třikrát.

Stupnice označuje počet odrazů na radaru, tedy počet ptáků v oblasti, žlutá a zelená barva v centru záběru ukazují na vyšší množství ptáků. Barevné pruhy v pravé dolní části jsou dešťové mraky. Čas je uveden v GMT, pro místní čas v americkém Arkansasu je třeba odečíst pět hodin. Zdroj: NOAA

Arkansaský masakr biblických rozměrů je výjimečný. V menším ovšem rachejtle zabíjejí pravidelně. Vyplašení ptáci, kteří uhynou po nárazu do překážky, doprovázejí novoroční oslavy po celém světě.

Ohňostroje a úrazy

Data z přelomu let 2013 a 2014 (pod rámečkem) ukazují počty výjezdů Zdravotnické záchranné služby Hlavního města Prahy.

„Od roku 2015 do dnešního naše zdravotnické operační středisko eviduje celkem 35 výjezdů k úrazům spojených se zábavní pyrotechnikou,“ komentuje data tisková mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. „Průměrně to vychází na deset až patnáct úrazů ročně a samozřejmě většina z nich se pojí s oslavami Nového roku.“ „Jen mi dovolte podotknout, že tato čísla považujeme za jakýsi vrchol, protože o většině takovýchto úrazů se záchranná služba ani nedozví a lidé je řeší jinak než právě cestou záchranky,“ doplňuje mluvčí.

Rozsah a mechanismus, jakým ptáci reagují, se pokusili odhadnout nizozemští vědci. Tři roky po sobě sledovali, co se bude na nebi dít chvíli po půlnoci. Také oni monitorovali ptáky pomocí radaru.

Důvod, proč vědci sledují právě ptáky – více než jiná divoká zvířata – je jejich zranitelnost. V noci špatně vidí, takže úprk před ohňostroji pro ně znamená přímé ohrožení. Pokud navíc musejí v mrazivé zimní noci nečekaně trávit dlouhý čas ve vzduchu, může jim později chybět energie na získání potravy.

„Tisíce ptáků vzlétly těsně po půlnoci a vydržely až v půlkilometrové výšce nejméně 45 minut,“ popisují vědci efekt ohňostrojů ve své studii. „Nejvíc ptáků jsme objevili nad loukami a mokřady.“

„Na území celého Nizozemska mohou být postiženy miliony ptáků,“ dodává Judy Shamoun-Baranesová, jedna z autorek studie. „To jsou závratná čísla. Zvlášť když si uvědomíte, že ptáci jsou vyrušeni v místech, která jsou během zimy a období migrace klíčová pro přežití druhů.“

Z nebe nad Vltavou padaly labutě

V Česku prolétla podobná událost médii na Nový rok 2013.

„Novoroční ohňostroj v Praze si vyžádal oběti mezi vodním ptactvem,“ psala tehdy agentura ČTK. „Na Mánesův most, nedaleko místa, kde se ohňostroj z Vltavy odpaloval, spadly mezi diváky tři zraněné labutě. Jedna zemřela na místě, jedna pravděpodobně utonula poté, co jí policista zraněnou hodil do vody. Třetí s těžkým zraněním skončila v záchranné stanici v Jinonicích.“

„Bylo absurdní, že se střílelo přímo od Střeleckého ostrova, kde každou noc přespávají stovky vodních ptáků,“ upozornil Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. „Mohlo se odpalovat třeba z Letné nebo Petřína, i když i tam by to zvířata rušilo.“

Letos se pražský ohňostroj odpaluje z Letenských sadů a ve smlouvě s firmou Makalu Fireworks, která ohňostroj za dva miliony korun Praze dodává, jsou výslovně zmíněna opatření pro ochranu zvířat a ptactva.

„Ne, s námi nikdo nespolupracuje,“ upozorňuje Stýblo před novoročním ohňostrojem. „Myslím, že s nikým. Neexistují opatření, která by dopad na zvířata mohla nějak mírnit.“

„Děláme takzvané anoncování,“ brání se Martin Peter z Makalu Fireworks. „To znamená, že se odpalují pyrotechnické výrobky, dělové rány, patnáct, deset, pět, tři a jednu minutu před samotným ohňostrojem. To je úplně dostačující.“

„Mimochodem, kdo tohle nedělá, opravdu ty ptáky vystavuje riziku,“ dodává Peter. „Například na brněnském festivalu Ignis Brunensis to chybí a je to neprofesionální.“

To nejde uhlídat

Novoroční oslavy se projeví také na obecních rozpočtech. Právě novoroční pražský ohňostroj bude v tomto ohledu mimořádný – město za něj zaplatí přes dva miliony korun. Je to téměř dvojnásobné navýšení proti minulému roku a pětinásobná částka proti nejdražšímu ohňostroji mimo Prahu.

Ohňostroje od 200 tisíc Kč

smlouva úřad dodavatel cena
smlouva o dílo § 2586 a násl. NOZ: Novoroční ohňostroj pro hlavní Hlavní město Praha MAKALU Fireworks s.r.o.  2 056 879  Kč
Smlouva o poskytování služeb - Komplexní zajištění pyromuzikálního Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism MAKALU Fireworks s.r.o. 1 935 999  Kč
Smlouva o dílo - Realizace novoročního ohňostroje HMP Hlavní město Praha MAKALU Fireworks s.r.o.  1 209 999  Kč
S/1081/2018/ODK Slavnostní novoroční ohňostroj 2018 Ostrava - Jih Statutární město Ostrava, městský obvod Ostrava-Jih PYRO MORAVIA s.r.o. 402 500  Kč
S/1113/2017/ODK - Novoroční ohňostroj pro městský obvod Ostrava - Jih Statutární město Ostrava, městský obvod Ostrava-Jih PYRO MORAVIA s.r.o. 345 000  Kč
Slavnostní ohňostroj 2017 Městský obvod Ostrava-Jih PYRO MORAVIA s.r.o.  345 000  Kč
Smlouva o dílo - produkce novoročního ohňostroje Statutární město Ústí nad Labem Ohňostroje na míru v.o.s. 339 822  Kč
Novoroční ohňostroj 2017 statutární město Zlín  AGENTURA VELRYBA s.r.o. 271 760  Kč
Smlouva o dílo - ohňostroj statutární město Děčín  FLASH BARRANDOV Speciální efekty, s.r.o. 260 150  Kč
SOD - Slavnostní ohňostroj k zahájení Městských slavností Děčín 2017 statutární město Děčín FLASH BARRANDOV Speciální efekty, s.r.o.  260 150  Kč
Zajištění silvestrovského ohňostroje 31.12.2016. Statutární město Prostějov Pyro & Art s.r.o. 260 000  Kč
Zajištění silvestrovského ohňostroje 31.12.2018. Statutární město Prostějov Pyro & Art s.r.o. 260 000  Kč
Zajištění silvestrovského ohňostroje 31.12.2017. Statutární město Prostějov Pyro & Art s.r.o. 260 000  Kč
Smlouva o dílo - Zlínský novoroční ohňostroj s doprovodným programem statutární město Zlín AGENTURA VELRYBA s.r.o. 251 166  Kč
Objednávka Silvestrovského ohňostroje 2017/2018 Statutární město Frýdek-Místek PYRO MORAVIA s.r.o. 242 000  Kč
Provedení a odpálení večerního silvestrovského ohňostroje Statutární město Frýdek-Místek PYRO MORAVIA s.r.o. 230 000  Kč
Objednávka - Silvestrovský ohňostroj 2018-2019 Statutární město Frýdek-Místek PYRO MORAVIA s.r.o. 230 000  Kč
Smlouva o dílo - Silvestrovský ohňostroj 2015/2016 Statutární město Frýdek-Místek PYRO MORAVIA s.r.o. 230 000  Kč
Komponovaný ohňostroj s hudebním doprovodem Hvězdárna a planetárium Brno, příspěvková organizace Ing. Ivan Martínek 185 000  Kč (bez DPH)
Objednáváme u Vás pyromuzikální show na Novoroční ohňostroj Statutární město Kladno MAKALU Fireworks s.r.o. 211 750 Kč
S/0406/2018/ODK - Smlouva o dílo ohňostroj ke 100. výročí republiky Statutární město Ostrava, městský obvod Ostrava-Jih PYRO MORAVIA s.r.o. 200 000  Kč
Smlouva o provedení ohňostroje MĚSTO NÁCHOD Fireworks service s.r.o. 200 000  Kč

Ukazujeme smlouvy, zveřejněné v registru smluv státní správy, které mají v názvu slovo ohňostroj. Ohňostroje, které jsou například součástí širších smluv na uspořádání novoročních oslav nebo dlouhodobé propagace města, nám proto mohou uniknout.

Typická cena ohňostroje se podle registru smluv s výjimkou Prahy pohybuje ve stovkách tisíc korun.

Podobných velkých ohňostrojů, které zákon označuje jako ohňostrojné práce a mohou je odpalovat pouze odborníci, v Česku není mnoho.

„Evidujeme jen ty skutečně velké ohňostroje, hlavně novoroční, těch je deset až patnáct ročně,“ vysvětluje ústřední báňský inspektor Bohuslav Machek.

Mnohonásobně vyšší částky za petardy, rachejtle i několikaminutové ohňostroje na klíč utratí amatéři. Přesná čísla pro Českou nejsou k dispozici, nicméně například ve Spojených státech je poměr přibližně 1:10. V rámci veřejných ohňostrojů tam ročně vyletí do vzduchu 11 tisíc tun výbušnin, soukromé ohňostroje spálí dalších 130 tisíc tun.

U amatérských ohňostrůjců stát hlídá hlavně to, aby se nedostali k nebezpečné pyrotechnice – podle míry nebezpečnosti by měla být dostupná od 15, 18, nebo 21 let. Jak ale ukazuje test serveru iDnes ze začátku tohoto týdne, nepříliš úspěšně.

Samotné odpálení už stát nekontroluje. Zákon o pyrotechnických výrobcích stanoví jedinou podmínku: nesmíte odpálit rachejtle s víc než deseti kilogramy výbušných látek najednou. Pokud to dodržíte, de iure nejde o ohňostroj a zákon vám žádná další omezení neklade. Nemusíte nic oznamovat ani nikoho žádat o povolení.

Pro představu: krabici s namixovaným desetikilovým ohňostrojem seženete za necelé dva tisíce korun, užijete si 170 výbuchů a téměř tři minuty zábavy.

U ohňostroje nad deset kilogramů se neobejdete bez licence a akci musíte ohlásit obecnímu úřadu plus hasičskému záchrannému sboru. Jinak vám hrozí pokuta až půl milionu korun, u firmy milion korun. Ve skutečnosti je ovšem takových oznámení minimum a kolik rachejtlí skutečně odpálíte, nikdo nekontroluje.

„To je na každém, jak se staví ke svému okolí, to nejde uhlídat,“ tvrdí Machek.

Domácí mazlíčci

Ohňostroje netrápí jen divokou zvěř, ale taky domácí mazlíčky. Novozélandská studie] sledovala 1007 majitelů 3527 zvířat:

  • 46 % zvířat projevovalo strach
  • u 6 % zvířat vedly ohňostroje ke zraněním
  • 83 % majitelů zvířat – nezávisle na tom, zda měla strach – podpořilo zákaz prodeje ohňostrojů pro soukromé využití

Jiné země se ovšem o účinnou regulaci ohňostrojů pokoušejí: například ve zmíněném Nizozemsku zákon povoluje rachejtle pouze během silvestrovské noci. V Německu je to podobné, navíc se nesmí odpalovat v blízkosti kostelů nebo nemocnic. Přidává i omezení na straně prodeje: v obchodech tam seženete pouze první dvě třídy rachejtlí. Třetí, u nás dostupná od 21 let, se v Německu prodávat nesmí.

Pravidla mohou přitvrdit obce vyhláškami. Hlavní město omezuje pyrotechniku v rukou amatérů na dobu od 10 do 22 hodin a desítku míst. Výjimkou je pouze silvestrovská noc.

V Brně vyhláška, která omezovala ohňostroje, platila jen do roku 2005. Podobně na tom je řada jiných obcí – rachejtle reguluje pouze zákonný limit na množství výbušniny. Pokud neporušíte jiný zákon, můžete desetikilový ohňostroj odpálit kdekoliv a kdykoliv.

Existuje ovšem několik míst, kde se ohňostroji můžete vyhnout i na Silvestra. Už druhý rok budou úplně bez pyrotechniky všechny české národní parky včetně obcí: Šumava, Podyjí, Krkonoše i České Švýcarsko.

Dýchací problémy? Podle ČHMÚ spíš ne

Exploze rachejtlí zanechávají stopu také ve složení vzduchu: zůstávají po nich vyšší koncentrace oxidu uhličitého, oxidů síry a oxidů dusíku – tedy zplodiny hoření – a také těžké kovy. Ty slouží k obarvení ohňostroje: červenou barvu dodává stroncium, bílou titan, zelenou baryum, modrou sloučeniny mědi, a podobně.

Studie britských vědců spojuje ohňostroje s častějšími dýchacími problémy, ale také problémy s kardiovaskulárním systémem a vyšší úmrtností. Hlavní příčinou je podle nich zvýšená hladina prachových částic.

V Česku podrobně změřila spad z ohňostrojů brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu během několikrát zmiňovaného festivalu Ignis Brunensis.

Při měření na břehu přehrady, odkud se ohňostroj odpaloval, sledovali dvě kategorie částic: jednak klasické polutanty, které často trápí město i bez ohňostrojů – prachové částice nebo oxidy dusíku – a také kovy ve vzduchu.

Podle první části měření ohňostroje riziko neznamenají.

Průběh koncentrací PM10, NO2 a SO2 během konání festivalu Ignis Brunensis. Růžové pruhy jsou intervaly s ohňostrojem. Zdroj: ČHMÚ

„U prachových částic a oxidů dusíku jsou pozorovány nárůsty koncentrací, související jak s odpalováním ohňostroje, tak s pohybem velkého počtu osob (resuspenze, cigaretový kouř), stánky s občerstvením (emise ze spalování dřevěného uhlí v grilech) a intenzivnějším dopravním zatížením v lokalitě,“ uvádějí vědci z ČHMÚ.

„V porovnání s hodnotami suspendovaných částic měřenými běžně v zimním období, či s koncentracemi oxidů dusíku měřených na dopravních stanicích se nejedná o nijak výjimečné hodnoty,“ doplňují.

Ani druhá část testu, kdy vědci měřili množství kovů ve vzduchu, neukázalo zásadní problém.

„K nejvýraznějším nárůstům během odpalování ohňostrojů došlo u draslíku, kde byly koncentrace ve čtyřhodinovém intervalu v průměru padesátkrát vyšší než mimo ohňostroje,“ pokračují autoři experimentu. „Konkrétně u draslíku však nejsou vyšší koncentrace rizikem, podle některých zdrojů jsou dokonce zvýšené koncentrace draslíku v ovzduší prospěšné, protože napomáhají neutralizaci nežádoucích účinků kyselých dešťů. Právě ohňostroje jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů draslíku v ovzduší.“

Studie naměřila také oproti dlouhodobým průměrům 18× vyšší koncentraci stroncia, 19× více titanu, 15× více barya, 21× více hliníku, 10× více chromu a zvýšené koncentrace dalších kovů. Podle autorů nicméně není důvod ke znepokojení, koncentrace jsou stále velmi nízké.

Měření má tři ale.

Jednak sami vědci připouštějí, že analyzovali pouze část látek, pro které existují imisní limity. Nebezpečné přitom mohou být další, například organické polutanty.

Za druhé, měření probíhalo uprostřed léta a během dne, při dvou ze tří měření navíc foukalo a znečištění se tak rychle rozptýlilo. Silvestrovské ohňostroje ale často doprovází inverze, která udržuje polutanty při zemi. Podobně může působit i mlha, která navíc podstatně kazí zážitek z ohňostroje.

Třetí námitka se týká toho, co se s částicemi děje po dopadu na zem, nebo, což je větší problém, na vodní hladinu. Část spadu pokračuje ve své pouti a může působit na ekosystémy – obloukem se vracíme k ptákům. O efektu ohňostrojů po dopadu zatím příliš nevíme, ale například studie amerických výzkumníků zmiňuje tisícinásobné zvýšení koncentrace perchlorátů ve vodě a spojuje ji s dysfunkcí štítné žlázy.

Jan Boček a Jan Cibulka