Je to to nejklasičtější popírání romského holokaustu, říká o Okamurových výrocích antirasistické hnutí

Evropské antirasistické hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement) odsoudilo nedávné výroky předsedy SPD Tomia Okamury o protektorátním koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písku. Podle Okamury tábor nebyl oplocený, a ti, kteří v něm byli, se mohli po okolí volně pohybovat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pietní akt v Letech u Písku | Zdroj: ČTK

Podle hnutí EGAM je to „nejklasičtější popírání“ romského holokaustu a snaha o vytváření paralelní historie, sdělil prezident EGAM Benjamin Abtan. Hnutí, které zastřešuje čtyři desítky organizací na ochranu menšin a lidských práv z různých zemí, hájí zájmy minorit v evropských institucích.

Muzeum romské kultury žádá Okamuru o veřejnou omluvu za výrok o koncentračním táboře v Letech

Číst článek

„Ukazuje to (Okamurovo vyjádření), že popírání genocidy je aktuální a politický problém - v České republice a ve zbytku Evropy, který je přiživovaný především nacionalisty,“ uvedl Abtan. Podle něj romský holokaust není stále v širším povědomí, a proto by bylo třeba zřídit evropskou nadaci, která by se snažila přiblížit vzpomínky pamětníků a poznatky badatelů a bojovala proti popírání válečného pronásledování a vyvražďování Romů.

Hnutí EGAM v den památky obětí holokaustu, který připadá na 27. ledna, k vytvoření takové nadace vyzvalo. Mezinárodní výzvu podpořilo 249 poslanců z 28 zemí a další osobnosti, dodal Abtan.

Kniha neexistuje

Okamura v sobotu v rozhovoru s DVTV řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Jako svůj zdroj uvedl knihu akademie věd s názvem „Tábor Lety, fakta a mýty“ a odkazoval na citát exprezidenta Václava Klause. Podle Muzea romské kultury kniha neexistuje a Okamurovo tvrzení vyvracejí dokumenty i dobové fotografie. Instituce uvedla, že taková vyjádření jitří protiromské nálady a pošlapávají památku obětí perzekuce a genocidy Romů. Žádá šéfa SPD o omluvu. Okamura se k tomu zatím nevyjádřil.

Muzeum romské kultury na jaře převezme vepřín v Letech. Areál plánuje pietně upravit

Číst článek

Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.

Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Pobouření a omluvy

To, že by Lety fungovaly jako koncentrační tábor, zpochybnilo už víc politiků. V roce 2005 tehdejší prezident Václav Klaus řekl, že to nebyl „koncentrační tábor v tom slova smyslu“ a že nebyl určen pro Romy, ale „pro ty, kteří odmítli pracovat“. Klausův výrok vyvolal pobouření romských organizací i jiných politiků.

Podobně jako Klaus se v srpnu 2014 vyjádřil Okamura. Jeho slovy se zabývala policie, trestní oznámení ale odložila. V roce 2016 při své návštěvě Varnsdorfu lídr hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že tábor v Letech nebyl koncentrační, ale pracovní. Za svá slova se pak omluvil a jako tehdejší ministr financí slíbil peníze na vytvoření památníku.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme