Okamura podá ústavní stížnost po Vánocích, Dlouhý počká na verdikt soudu
Tomio Okamura podá mezi vánočními svátky stížnost k Ústavnímu soudu. Vadí mu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který ho vyřadil z přímé volby prezidenta. Opačně se rozhodl Vladimír Dlouhý. Odmítá sice, že by manipuloval s počtem podpisů, jak naznačil správní soud, podle svých slov chce ale umožnit řádný průběh hlasování o příštím prezidentovi.
Okamura požaduje po soudci Nejvyššího správního soudu a předsedovi volebního senátu Vojtěchu Šimíčkovi veřejnou omluvu.
„Zásadním důvodem pro moji stížnost je a bude vyvracení lží doktora Šimíčka a zvrácení jeho naprosto nekvalifikovaného a nespravedlivého rozsudku,“ řekl Okamura. Šimíček k Okamurovým podpisovým archům řekl, že měly největší poměr neplatných podpisů a celá řada z nich byla psána jednou rukou.
„V případě pana Okamury procento chybovosti je u něj výrazně nejvyšší. Tam byla chybovost taková, že byly celé petiční archy smyšlené, sepsané jednou rukou, byly to prostě vymyšlené údaje,“ popsal soudce.
Okamura se brání. Přiznává sice, že údaje do archů skutečně vyplňovali jeho brigádníci, ale údajně to bylo kvůli lepší čitelnosti a zákonům to podle něj neodporuje. Ústavní stížností tak chce své jméno očistit.
„Mám nyní jen dvě varianty – rezignovat a nechat na sobě lživé obvinění, že jsem si falšoval petiční archy, nebo obhájit sebe a desetitisíce lidí, kteří mi projevili důvěru svým podpisem,“ vysvětloval Okamura.
Okamura chce omluvu po soudci za slova o smyšlených petičních arších
Číst článek
Stížnost za Tomia Okamuru podá jeho advokátka Klára Samková. Ta už dopředu řekla, že se na Ústavní soud obrátí i svým jménem jako další neúspěšná prezidentská kandidátka. Sama však nesplnila ani základní podmínku a namísto 50 tisíc podpisů jich předložila jen 1076. „Myslím si, že moje vlastní ústavní stížnost bude obecnějšího charakteru,“ potvrdila Samková.
Stížnost za Tomia Okamuru bude podstatně delší. Je odhodlána ji dopsat a k Ústavnímu soudu do Brna poslat do konce roku. Nepochybuje o tom, že stížnost bude alespoň zčásti úspěšná.
„Protiústavnost prováděcího zákona je zcela zjevná. Co se týče ústavního zákona o přímé volbě prezidenta, je otázka, do jaké míry koliduje tento ústavní zákon s tím, čemu se říká jádro ústavy,“ míní advokátka.
Dlouhý zatím stížnost nepodá
Další z vyškrtnutých uchazečů z přímé volby hlavy státu, Vladimír Dlouhý, se na Ústavní soud zatím neobrátí. Nechce být příčinou odložení voleb. Předpokládá ale, že by jeho stížnost byla úspěšná. Pouze pokud by soud volby odložil, podání stížnosti by prý zvážil.
„Vede mě k tomu především přesvědčení, že nejlepší pro naši zemi je, aby první přímá prezidentská volba v historii státu proběhla v plánovaných termínech. Budou-li volby bez mého přičinění a proti mému názoru odloženy, pak vzhledem k 60denní lhůtě zvážím stížnost k Ústavnímu soudu podat,“ řekl Dlouhý.
Odmítá sice, že manipuloval s počtem podpisů, jak naznačil Nejvyšší správní soud, podle svých slov chce ale umožnit řádný průběh hlasování o příštím prezidentovi.
Sám prý nyní podporuje kandidaturu Karla Schwarzenberga.
„Nechci dále destabilizovat již tak neklidnou politickou situaci v ČR z pozice člověka, jehož šance na postup do druhého kola nebyly veliké. Jenom tehdy, když Ústavní soud přijme například předběžné opatření o odložení voleb, potom teprve jsem schopen zvažovat, že se připojím také mezi ty, kteří podají ústavní stížnost,“ vysvětlil Dlouhý.
Na podání stížnosti má lhůtu dva měsíce, tedy dost dlouho na to, aby mohl zpochybnit i zpětně už případně proběhlou prezidentskou volbu, zatím plánovanou na polovinu ledna.
Hrozí odklad voleb?
Řízení před Ústavním soudem by teoreticky mohlo lednovou prezidentskou volbu odložit. S argumenty případným stěžovatelům pomohli sami soudci Nejvyššího správního soudu v odlišném stanovisku. Naznačili nebezpečí zneužití zákonné procedury, když nikdo nezkoumá pravost podpisů, a dále se nekontrolují všechny podpisy, ale dopředu je možné spočítat, které petiční archy kontrolou projdou.
Šance na úspěch ústavní stížnosti i odkladu voleb zhodnotil odborník na ústavní právo z PF UK Jan Kudrna
Z uchazečů, kteří nasbírali na svou podporu alespoň 50 tisíc podpisů, ministerstvo vnitra kvůli příliš velkému počtu neplatných podpisů odmítlo zaregistrovat Tomia Okamuru, Vladimíra Dlouhého i Janu Bobošíkovou. Tu ale vrátil zpátky do voleb Nejvyšší správní soud, který se přiklonil k jinému způsobu výpočtu neplatných podpisů.
Podle odborníka na ústavní právo z Právnické fakulty UK Jana Kudrny se nedá verdikt Ústavního soudu předem odhadovat. Připomíná, jak soud v roce 2009 nečekaně a podle mnohých v rozporu s ústavou zrušil sněmovní volby.
„Otázka stojí tak, jestli je nějaké vyšší ospravedlnění, aby byla prezidentská volba odložena. Já si myslím, že prováděcí zákon se do rámce ústavnosti vejde, není důvod pro rušení zákona, byť si myslím, že by mohl být napsaný jinak a asi i lépe,“ tvrdí Kudrna.
„Důvod ke zrušení není, Ústavní soud může rozhodovat, jak dlouho chce. Prováděcí zákon klidně po provedené volbě může z nějakého důvodu zrušit. Ale to by nemělo vliv na už provedenou volbu prezidenta,“ míní právník.
