Okamura podal stížnost k Ústavnímu soudu kvůli prezidentské volbě

Senátor Tomio Okamura podal ústavní stížnost kvůli vyřazení z prezidentské volby. Kvůli množství neplatných podpisů ho ministerstvo vnitra na kandidátku nezapsalo, verdikt následně potvrdil i Nejvyšší správní soud. Podle Okamury je celý zákon o přímé volbě v rozporu s ústavními pravidly České republiky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Advokáti Adam Batuna a Klára Samková, senátor Tomio Okamura a poradci Jaroslav Staník a Jaroslav Novák přicházejí k budově Ústavního soudu v Brně

Advokáti Adam Batuna a Klára Samková, senátor Tomio Okamura a poradci Jaroslav Staník a Jaroslav Novák přicházejí k budově Ústavního soudu v Brně | Zdroj: ČTK

„Nikoliv odložení volby prezidenta, ale naopak volby za podmínek stanovených protiústavními zákony a prováděných naprosto nedůvěryhodnými postupy jsou pohrdáním občany a jejich právy. To, co parlament schválil a co nazval ústavním zákonem o přímé volbě prezidenta, je právní a legislativní paskvil. Jsem přesvědčen o tom, že k popření demokratických principů byly oba zákony schvalovány schválně," uvedl Okamura.

Přehrát

00:00 / 00:00

O stížnosti Tomia Okamury mluvil na Radiožurnálu ústavní právník Václav Pavlíček

Vedle uznání své kandidatury chce Okamura dosáhnout i zrušení části Ústavy a některých zákonů, které se přímé prezidentské volby týkají. Mimo jiné podmínku padesáti tisíc podpisů.

Důvodem stížnosti je podle Okamury nekontrolovatelný postup ministerstva vnitra a nemožnost domoci se přezkoumání u Nejvyššího správního soudu.

„V České republice je jedinou institucí, která má právo přezkoumat, zda-li je zákon ústavní, či nikoliv, Ústavní soud. Proto jsem dnes požádal Ústavní soud, zda-li by vyvrátil všechny dosavadní pochybnosti o tom, zda-li náš budoucí prezident bude zvolen poctivě a podle zákona,“ uvedl Okamura.

„Senátor je členem orgánu, který má Ústavu měnit a měl by respektovat svoji pravomoc, nikoliv předpokládat, že ústavu bude měnit Ústavní soud, který má naopak ústavu naplňovat,“ podotýká ústavní právník Václav Pavlíček a připomíná:

„Princip volby prezidenta je obdobný jako princip volby nezávislých senátorů. Podle tohoto principu byl zvolen i pan senátor Okamura.“

'Odložení voleb? Nic strašného'

Na rozhodnutí má Ústavní soud už jen dva týdny. Pokud do druhého lednového víkendu nerozhodne, volba se nejspíš odloží. Podle právníka Vladimíra Balaše by odklad prezidentské volby chod státu neohrozil:

„Žádné dramaty to nebylo. Myslím si, že by to byl spíše projev svědomitosti. Horší by bylo, kdyby byl někdo ustanoven prezidentem a pak zase odvolán. Ústava pamatuje na moment, kdy není prezident. Jeho kompetence v tom případě přebírají předseda vlády, předseda senátu předseda poslanecké sněmovny. V tomto ohledu není nic tak strašlivého, když ta volba bude odložena.“

Senátor Tomio Okamura na podatelně Ústavního soudu v Brně odevzdal stížnost proti vyřazení z prezidentských voleb | Foto: ČTK

Generální sekretář Ústavního sodu Tomáš Langášek Radiožurnálu potvrdil, že na případu už ústavní soudci začali pracovat:

„Samozřejmě vzhledem k tomu šibeničnímu termínu budeme muset všechno urychlit. V tuto chvíli už mají ústavní stížnost pana Okamury ústavní soudci k dispozici. Byť jsou na dovolené, mají samozřejmě přístup k emailu, internetu, takže už to mohou studovat. Já už jsem předběžně dohodnutý s Nejvyšším správním soudem a s ministerstvem vnitra na urychleném předání spisové dokumentace.“

Langášek také uvedl, že stížnost teoreticky může Ústavní soud vyřídit včas: „Když byl před třemi lety napaden zákon o předčasných volbách do poslanecké sněmovny, Ústavní soud zasedal permanentně každý den a během deseti dnů věc stihnul projednat. Tím ale nechci říci, že to bude totéž. Toto je nová záležitost. S těmito volbami není žádná zkušenost.“

Podle Jana Wintera, který působí na Katedře teorie práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, by soud mohl rozhodnou v řádu několika dnů, pokud by stížnost shledal buď podanou neoprávněnou osobou, nebo kdyby byla stížnost opožděná, což není tento případ. Ústavní soud může také stížnost odmítnout, pokud je zjevně neopodstatněná.

Okamura žádá omluvu

Okamurovi vadí i prohlášení předsedy volebního senátu Vojtěcha Šimíčka, který zpochybnil pravost údajů na petičních arších a žádá po něm veřejnou omluvu.

„V případě pana Okamury procento chybovosti je u něj výrazně nejvyšší. Tam byla chybovost taková, že byly celé petiční archy smyšlené, sepsané jednou rukou, byly to prostě vymyšlené údaje,“ popsal v polovině prosince soudce Vojtěch Šimíček.

Přehrát

00:00 / 00:00

O ústavní stížnosti Tomia Okamury mluvil na Rádiu Česko Jan Winter, který působí na Katedře teorie práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Okamura sice přiznal, že údaje do petičních archů skutečně vyplňovali jeho brigádníci, ale údajně to bylo kvůli lepší čitelnosti a zákonům to podle něj neodporuje. Ústavní stížností tak chce své jméno očistit.

„Mám nyní jen dvě varianty – rezignovat a nechat na sobě lživé obvinění, že jsem si falšoval petiční archy, nebo obhájit sebe a desetitisíce lidí, kteří mi projevili důvěru svým podpisem,“ vysvětloval Okamura.

„Zásadním důvodem pro moji stížnost je a bude vyvracení lží doktora Šimíčka a zvrácení jeho naprosto nekvalifikovaného a nespravedlivého rozsudku,“ řekl senátor. Po soudci chce za jeho výroky omluvu.

Zuzana Kopuletá, Gabriela Grmolcová, Jan Piroch, Veronika Neprašová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme