Okamura podává ústavní stížnost kvůli vyřazení z voleb. Může tím ohrozit jejich konání
Senátor Tomio Okamura podává stížnost k Ústavnímu soudu. Chce zvrátit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který ho vyřadil z přímé volby prezidenta. Okamurovi vadí i prohlášení předsedy volebního senátu Vojtěcha Šimíčka, který zpochybnil pravost údajů na petičních arších a žádá po něm veřejnou omluvu. Rozhodnutí podat ústavní stížnost může ohrozit termín prezidentských voleb, které se mají konat 11. a 12. ledna.
Okamura neuspěl u Nejvyššího správního soudu, který potvrdil stanovisko ministerstva vnitra. To ho odmítlo registrovat kvůli velkému počtu neplatných podpisů, po jejich odečtení Okamura spadl pod potřebnou hranici 50 tisíc hlasů.
O případných dopadech stížnosti Okamury mluvil na Radiožurnálu právník Vladimír Balaš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy
„V případě pana Okamury procento chybovosti je u něj výrazně nejvyšší. Tam byla chybovost taková, že byly celé petiční archy smyšlené, sepsané jednou rukou, byly to prostě vymyšlené údaje,“ popsal v polovině prosince soudce Vojtěch Šimíček.
Okamura sice přiznal, že údaje do petičních archů skutečně vyplňovali jeho brigádníci, ale údajně to bylo kvůli lepší čitelnosti a zákonům to podle něj neodporuje. Ústavní stížností tak chce své jméno očistit.
„Mám nyní jen dvě varianty – rezignovat a nechat na sobě lživé obvinění, že jsem si falšoval petiční archy, nebo obhájit sebe a desetitisíce lidí, kteří mi projevili důvěru svým podpisem,“ vysvětloval Okamura.
„Zásadním důvodem pro moji stížnost je a bude vyvracení lží doktora Šimíčka a zvrácení jeho naprosto nekvalifikovaného a nespravedlivého rozsudku,“ řekl senátor. Po soudci chce za jeho výroky omluvu.
Stížnost za Tomia Okamuru podá jeho advokátka Klára Samková. Ta už dříve řekla, že se na Ústavní soud obrátí i svým jménem jako další neúspěšná prezidentská kandidátka. Sama však nesplnila ani základní podmínku a namísto 50 tisíc podpisů jich předložila jen 1076. Její stížnost je podle ní „obecnějšího charakteru“.
Bez prezidenta
„Ústavní soud může stížnost buď odmítnou jako neodůvodněnou, nebo se jí může zabývat. Když to ty strany navrhnou, tak také může odložit volby. Ale bude-li rozhodovat meritorně, tak na to Ústavní soud nemá žádnou lhůtu. Takže předpokládám, že pokud by ji neodmítl hned a nebyl schopen rozhodnout v té velmi krátké lhůtě před volbami, tak by asi ty volby odložil,“ říká právník Vladimír Balaš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Podle něj by ale odklad prezidentské volby nebyl nic strašného. Ústava na to pamatuje:
„Žádné dramaty to nebylo. Myslím si, že by to byl spíše projev svědomitosti. Horší by bylo, kdyby byl někdo ustanoven prezidentem a pak zase odvolán. Ústava pamatuje na moment, kdy není prezident. Jeho kompetence v tom případě přebírají předseda vlády, předseda senátu předseda poslanecké sněmovny. V tomto ohledu není nic tak strašlivého, když ta volba bude odložena.“
