Olomouc: Metropole vznikla připojením dvou měst a jedenácti vesnic. Dominoval rondokubistický styl

Olomouc je krajské město Olomouckého kraje. Před sto lety žilo ve městě kolem 57 000 lidí. Kromě tiskárenského průmyslu tady existovaly i významné železárny a cementárny a rozvíjely se cukrovary a čokoládovny. Zásadní změny se ale odehrávaly ve školství. Podle statistických údajů k 1. lednu 2022 žilo v Olomouci 99 496 lidí.

proměny měst Olomouc Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výhled na pravoslavný chrám svatého Gorazda v Olomouci a stejnojmenné náměstí

Výhled na pravoslavný chrám svatého Gorazda v Olomouci a stejnojmenné náměstí | Foto: Jana Volková | Zdroj: Český rozhlas

Před sto lety vypadala Olomouc překvapivě podobně. „Když procházel prvorepublikový obyvatel přes Horní náměstí, tak určitě neměl za zády želvu,“ usmívá se Martina Mertová, kurátorka sbírky architektury muzea umění v Olomouci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Olomouc: Hanácká metropole vznikla připojením dvou měst a jedenácti vesnic. Dominoval rondokubistický styl

Zároveň poukazuje na novodobou Arionovu kašnu. Ta doplnila soubor barokních fontán instalovaných různě po centru. „Jinak se ten obrázek za sto let až na detaily zas tak příliš nezměnil,“ říká.

FOTO: Náměstí Republiky s kašnou Tritonů z toku 1709 a za ní budova Okresní knihovny, bývalého okresního hejtmanství. Zdroj: Sbírka obrazového a fotografického materiálu SOkA Olomouc (zn. M 8–34, NAD 507) a Jana Volková

Víme, že obnova historického jádra byla už během první republiky pod dohledem tehdejšího stavebního úřadu. Už od 20. let město pořádalo architektonické soutěže na novostavby nebo školní budovy.

Raná fakta

  • 1055 – První zmínka o hradě Olomouci, v Kosmově kronice.
  • 1573 – Založena univerzita, druhá nejstarší v českých zemích.
  • V období renesance je Olomouc výstavním sídlem se skvostnými paláci a hlavním městem Moravy.
  • 1919 – Připojením dvou měst a jedenácti vesnic vznikla velká Olomouc.

„20. léta se nesla obecně v duchu hledání jakéhosi optimálního architektonického slohu. Ten v případě Čechů mohl reprezentovat národ, vlastně nové československé etnikum. Pražští architekti rozpracovali verzi ‚kubismus předválečného období‘. Znovu začali pracovat s jednoduchými ornamenty, jako jsou obloučky a kroužky. Inspiraci nacházeli třeba v lidovém umění. Dnes tomu říkáme rondokubismus,“ pokračuje kurátorka.

FOTO: Pohled do Denisovy ulice, která své jméno získala v roce 1918. Stalo se tak po Ernestu Denisovi žijícímu na přelomu 19. a 20. století. Byl významným francouzským historikem, slavistou a také bohemistou. Zdroj: Sbírka obrazového a fotografického materiálu SOkA Olomouc (zn. M 8–34, NAD 507) a Jana Volková

To zásadní se odehrávalo za hranicemi historického jádra. „Načatá úřední čtvrť se doplnila o výstavní vily v dekorativizujících stylech 20. let a ve funkcionalistickém stylu 30. let. To jsou důležité kapitoly éry první republiky,“ specifikuje kurátorka.

Přehrát

00:00 / 00:00

O architektuře a urbanismu roku 1923 hovoří kurátorka Martina Mertová

Před sto lety začal vznikat regulační plán růstu města, který se nesl v konzervativním duchu. „Pak se dostal do ruky funkcionalistům, o generaci mladším architektům, kteří už do něj vnášeli funkční zónování města a posilovali dopravní obslužnost města. Takže Olomouc je potřeba nahlížet v celku, abychom našli zásadní rozdíly v roce 1923 a 2023,“ uzavírá kurátorka.

FOTO: Vila dr. Eduarda Šrota postavená ve stylu novorenesance podle návrhu architekta Ladislava Skřivánka v roce 1924 pro advokáta Eduarda Šrota s chotí Leokádií. Jde o pozdní příklad historismu v moderní architektuře. Zdroj: Sbírka obrazového a fotografického materiálu SOkA Olomouc (zn. M 8–34, NAD 507) a Jana Volková

Průmysl

Ve městě existovaly kromě tiskárenského průmyslu i významné železárny, cementárny a nejvíc se rozvíjel průmysl potravinářský, zejména cukrovary, sladovny a čokoládovny.

Celorepublikového významu dosáhla i velkoobchodní firma Ander a syn Olomouc, známější pod zkratkou ASO. Byla společností, která v Československu provozovala síť obchodních domů.

FOTO: Pohled do Kozí ulice z ulice Purkrabské. Název „Kozí“ vznikl pravděpodobně podle toho, že se tudy v trhové dny přiváděl na městské tržiště na Dolním náměstí brav, a tedy i kozy. Je možné, že se zde i prodával. Zdroj: Sbírka obrazového a fotografického materiálu SOkA Olomouc (zn. M 8–34, NAD 507) a Jana Volková

Reformy ve školství

V dějinách města Olomouce ovšem hrála dominantní roli oblast školství a vzdělanosti. „Největší změny ve školství proběhly po stránce náboženské. Byl zrušen vliv církve na školu, žáci a učitelé se nemuseli účastnit bohoslužeb a konfese pedagogů už neměla vliv na obsazování míst učitelů či ředitelů,“ říká ředitel Státního okresního archivu v Olomouci Bohdan Kaňák.

Byl zrušen celibát učitelek, které se – pokud chtěly vykonávat profesi učitelky – nesměly vdát a mít děti. „Pokud to porušily, byly ze školství propuštěny. A zrušení celibátu byla další významná věc. Byly taky plošně povoleny tzv. koedukační třídy, tedy to, co dnes je samozřejmé – společné vyučování hochů a dívek,“ doplňuje ředitel Kaňák.

FOTO: Budova České obchodní akademie. Její historie se začala psát 15. září 1919, kdy v ní začalo studovat prvních 151 studentů. Do té doby v Olomouci existovala jen německá obchodní akademie. Škola přežila druhou světovou válku, komunismus, byla několikrát přejmenována. Zdroj: Sbírka obrazového a fotografického materiálu SOkA Olomouc (zn. M 8–34, NAD 507) a Jana Volková

Rákoska jak v Obecné škole

Školní docházka byla povinná. „Nejprve se nastupovalo do obecních škol, které trvaly pět let, na to navazovala měšťanská škola na tři roky. Děti, které byly nadané, mohly jít na osmiletá gymnázia nebo na sedmiletou reálku,“ popisuje Andrea Jakubcová, spoluautorka výstavy Dětský svět ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Co se týká tělesných trestů, je zajímavé, že už v 70. letech 19. století vznikl zákon, který je zakazoval. „Tělesné tresty se ale používaly dále po řadu desetiletí a objevovaly se ještě za první republiky. Správně ale byly zakázané. Pokud se to tomu učiteli nebo učitelce prokázalo, tak podle trestního zákona dotyčný mohl nepodmíněně jít do vězení na tři dny až na jeden měsíc. Pokud se to opakovalo, byl ze školství vyloučen a už s dětmi nemohl pracovat do konce svého života.“

FOTO: Od poloviny roku 1919 městu připadla také starost o školy ve třinácti obcích, které se v tom čase staly součástí Olomouce. Už v roce 1921 postavilo město ze svého rozpočtu novou školní budovu obecné a měšťanské školy v Nových Hodolanech v Hálkově ulici. Zdroj: Sbírka obrazového a fotografického materiálu SOkA Olomouc (zn. M 8–34, NAD 507) a Jana Volková

Ve školách se zpočátku děti nemusely vůbec přezouvat. „Po vzniku první republiky se to hodně řešilo. Téma přezouvání se dostávalo i do dobových časopisů, kde se psalo, že v některých školách to vyzkoušeli, a na základě průzkumu zjistili, že to snižuje nemocnost dětí. Takže potom se plošně nařídilo ve všech školách, že se musí žáci povinně přezouvat. A to zůstalo až do dnešní doby,“ dodává Andrea Jakubcová.

Univerzita Palackého

Letos si připomínáme 450. výročí druhé nejstarší univerzity v Česku. „Zjednodušeně můžeme říct, že rozlišujeme etapu tzv. staré olomoucké univerzity, to jsou léta 1573 až 1860. Ona samozřejmě procházela nejrůznějšími peripetiemi, ale jako celek zanikla v roce 1860.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak to vypadalo na školách za první republiky? Poslechněte si Hanu Jakůbkovou a Andreu Jakubcovou z Vlastivědného muzea v Olomouci

Od tohoto roku až do 17. listopadu 1939, to znamená do uzavření českých vysokých škol nacistickými okupanty, univerzitní kontinuitu držela pouze teologická fakulta. Takže v roce 1923 v Olomouci sice nebyla univerzita, ale byla zde teologická fakulta,“ vysvětluje dění na univerzitě před sto lety Pavel Urbášek, ředitel archivu Univerzity Palackého.

FOTO: Budova Sokolovny v Olomouci postavená podle plánů Jar. Fialy. Slavnostní otevření se uskutečnilo 6. července 1928 u příležitosti krajského sokolského sletu. Zdroj: Sbírka obrazového a fotografického materiálu SOkA Olomouc (zn. M 8–34, NAD 507) a Jana Volková

Povolání vysokoškolského učitele bylo prestižní, přičemž plnohodnotným vysokoškolským učitelem byl pouze profesor. „To také vedlo k tomu, že vysokoškolští profesoři byli velmi dobře honorováni a že to bylo povolání mimořádně vážené.“

„Říká se, že děti, blázni a filozofové mluví pravdu.“

František Palacký

21. února roku 1946 byla olomoucká univerzita obnovena pod názvem Univerzita Palackého.

FOTO: Arcibiskupský seminář na Žerotínově náměstí. Kněžský seminář se nachází v centru Olomouce poblíž kostela sv. Michala na místě bývalého dominikánského kláštera. První zmínka o tomto klášteře pochází z roku 1227. Zdroj: Sbírka obrazového a fotografického materiálu SOkA Olomouc (zn. M 8–34, NAD 507) a Jana Volková

Další vývoj v Olomouci

  • Přelom 40. a 50. let – Olomoucký orloj dostal kuriózní podobu. Svaté muže nahradili pracující, plesající a sportující Hanáci.
  • 1958 – První přehlídka květin, okrasných dřevin a zahradní architektury.
  • 1967 – Na přehlídky navázaly výstavy s názvem Flora Olomouc.
  • 1971 – V historickém centru byla vyhlášena městská památková rezervace.
  • 2000 – Sloup nejsvětější Trojice byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
  • 2003 – U nádraží vyrostlo regionální centrum Olomouc. Budova s dvaceti podlažími a výškou 71 metrů patří k nejvýraznějším orientačním bodům Olomouce

Jak se bude v Olomouci žít v roce 2123?

„Mně by úplně stačilo, aby město a krajina byly provázané. Aby se člověk mohl ze zástavby poměrně za krátkou dobu dostat do prostředí, kde jsou stromy, kde se může procházet, kde může běhat nebo jezdit na kole,“ zasnila se Jana Křenková, vedoucí útvaru hlavního architekta. „Ale vše souvisí s celospolečenským vývojem. Město je odrazem způsobu života lidí. Takže můžeme zaznamenat i negativní vývoj v podobě nedostatku zdrojů, jako je voda, problémy s odpady, problémy s životním prostředím například z hlediska sucha, z hlediska povodní. Je dobré na tyto všechny možné negativní scénáře myslet.“

V současné době se hodně mluví o digitální technice a o umělé inteligenci. „Co můžu říct z vlastní zkušenosti, je to, že umělá inteligence dnes umí vygenerovat velice dobrou osnovu nějaké práce nebo uspořádat nějaké myšlenky, a potom s tím už může pracovat člověk sám. Takže bych asi za těch sto let rád viděl, že tu umělá inteligence v nějaké zdravé míře bude, ale že zároveň ten finální element bude ten lidský,“ říká jeden ze současných maturantů na Slovanském gymnáziu.

Jak vidí budoucnost města žáci základní školy? Jaký rondokubistický návrh zůstal jen na papíře? Jaké předměty se vyučovaly ve škole? Poslechněte si v záznamu speciálního projektu Proměny měst, který jsme připravili ke 100 letům Českého rozhlasu.

Patrik Rozehnal, Aleš Spurný, djo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme