BASKETBAL: Srbsko - Česko právě teď živě

Olomoucká univerzita chce snížit poplatky za delší studium. Z 30 na 20 tisíc

Olomoucká univerzita dnes rozhodne, jestli i nadále bude vybírat nejvyšší částku za prodloužení vysokoškolského studia v Česku. V případě, že student překročí standardní délku studia, musí od roku 2010 zaplatit za každý započatý semestr 30 tisíc korun. To dělá z olomoucké univerzity nejdražší veřejnou vysokou školu u nás. Akademický senát dnes rozhodne, jestli od září bude poplatek o 10 tisíc nižší.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rektorát Univerzity Palackého | Foto: Aleš Spurný

Barboru Štefánovou stojí studium informatiky průměrně 7 tisíc měsíčně. Kvůli nevydařeným zkouškám ale může zaplatit za prodloužené studium ještě o 30 tisíc víc. A tak hrozí jako u jiných studentů, že si rodiče budou muset vzít půjčku:

„Protože studenti nemají žádné příjmy, většinou půjčku bohužel nedostanou,“ říká Barbora.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zvažovaném snížení poplatků za prodloužené studium na olomoucké univerzitě informuje Blanka Mazalová

Někteří děkani chtěli jen minimální částku, jiní navýšení a další rozdílné poplatky podle fakult. To ale kvůli rovnému přístupu ke studiu odmítá prorektor Vít Zouhar.

„Jestliže máme na různých fakultách podobně zaměřené obory, tak je velmi těžko představitelné, že student na jedné fakultě má zcela odlišný poplatek,“ vysvětluje prorektor.

Na stole je kompromis 20 tisíc za semestr. Pokud ho dnes akademický senát schválí, bude platit od září.

Výši poplatků si stanoví škola sama ze základu, který určuje ministerstvo školství. Na poplatcích ale univerzita nezbohatne. Všechny peníze jdou do stipendijního fondu.

Poplatky mají snížit počty ‘věčných studentů‘

Olomouckou univerzitu ve výši poplatků dohání třeba Karlova univerzita s oborem zubní lékařství, kde studenti platí za semestr navíc 25 tisíc korun. Jeden z nejnižších poplatků - 9 tisíc korun - má Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Podle rektora Karlovy univerzity Václava Hampla jsou poplatky motivací k tomu, aby studenti dokončili studium včas.

„V některých případech ty poplatky nejsou zrovna zanedbatelné, i ty nejmenší vyjdou řádově na 1,5 tisíce měsíčně.“

„Druhá stránka věci nicméně je, že někteří studenti si spočítají, jak jim to finančně vyjde, to, že třeba během studia stíhají nějakou částečnou práci, kterou vydělávají peníze. A cena za to je, že holt studium nestihnou v té době, a holt část těch peněz, které vydělají, tak zaplatí,“ upozorňuje Hampl.

Třeba na Vysoké škole ekonomické ale poplatky coby motivace ke včasnému dokončení studia moc nefungují.

Přehrát

00:00 / 00:00

K návrhu na snížení poplatku mluvil v Ranním Radiožunrálu Předseda Studentské komory Rady VŠ Miroslav Jašurek

„Soudě podle toho, že nám objem peněz na tomto fondu neustále přibývá, tak bych řekl, že se nezdá, že by to bylo až tak účinné,“ přiznává rektor VŠE Richard Hindls.

Předseda Studentské komory Rady VŠ Miroslav Jašurek vnímá snížení poplatku jako pozitivní krok. „Poplatek na olomoucké univerzitě, který je ještě navíc na všech fakultách a oborech stejný, je opravdu poměrně vysoký a může spoustě lidem zabránit dokončit studium,“ říká.

Místo toho, aby se studenti soustředili na dokončení studia, tak podle jeho slov shánějí peníze, aby poplatek ufinancovali. Za problematické pak vnímá skutečnost, že poplatek obecně má dnes stanovenou spodní hranici, ale nikoli už horní.

Počet věčných studentu nepovažuje za nijak velký. „Studenti, kteří překračují standardní dobu studia víc než jeden rok, zas tak velký podíl netvoří. Není to zásadní problém, spíš si občas myslím, že je to trochu mediální bublina, které se chytají politici,“ dodává.

Poplatky za prodlouženou dobu studia na veřejných vysokých školách | Foto: Český rozhlas

Blanka Mazalová, mta, Klára Bílá, Alina Holušová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme