Ombudsman chce zjednodušit odškodňování lidí za chyby úřadů
Lidé v současnosti téměř nevyužívají možnosti nechat se od státu odškodnit za liknavost nebo špatnou práci úředníků. Ombudsman Pavel Varvařovský to chce změnit. Žádá vládu, aby přijala desatero, které proces odškodňování zjednoduší. Materiálem se má kabinet zabývat na nejbližším jednání.
Při projednávání nároků o náhradu škody nebo přiměřené zadostiučinění podle ombudsmana většina úřadů stále postupuje nevhodně. Výjimkou jsou jen ministerstva spravedlnosti, vnitra a katastrální úřad.
Z veřejnoprávnosti odškodňovacího procesu vyplývá podle Varvařovského třeba povinnost státu nebýt nečinný nebo povinnost odůvodňovat výsledek předběžného posouzení nároku.
Redaktor Martin Drtina přiblížil, co přesně ombudsmanovi na postupu úřadů vadí
Podle desatera by mělo mít každé ministerstvo vyčleněno pracovníka pro vyřizování žádostí o odškodné, vést si statistiku přijatých požadavků nebo informovat včas o tom, že podání obdrželo. Také nesmí dopředu odmítat vyplatit dobrovolně náhradu, a to i bez rozsudku soudu.
Veřejný ochránce práv už před časem vyzval v souvislosti s nefunkčním registrem aut, aby lidé požadovali po státu i odškodné za stres na úřadech.
Na odškodnění mají nárok i účastníci správních řízení, ve kterých dochází k průtahům, nebo ve kterých bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a soud ho později zrušil.
Advokát Václav Vlk si myslí, že ombudsmanovo desatero žadatelům o odškodnění pomůže
Pokud se lidé cítí postupem úřadu poškozeni z morálního nebo majetkového hlediska, měli by své stížnosti formulovat do podoby písemné žádosti.
„Nedoporučuji určitě posílat to e-mailem. Rozhodně písemně anebo takzvaným ověřeným podpisem, abych měl ověřeno, že jsem tomu úřadu napsal, co mi chybí a jaká škoda mi vnzikla. To znamená třeba zbytečně jsem někde byl, v zaměstnání jsem si kvůli tomu bral dovolenou, takže mám nižší mzdu či podobně,“ radí advokát Václav Vlk.
Nemajetkovou újmu přitom není potřeba prokazovat, pokud navrženou částku úřad odmítne, rozhoduje o ní s konečnou platností soud. Některá ministerstva ovšem platí za pochybení svých úředníků pouze tehdy, když je k tomu přiměje rozhodnutí soudu.
Ministerstva zdůvodňují své jednání úsporností
„My jsme v loňském roce podnikli z vlastní iniciativy takové rozsáhlé šetření takřka na všech ministerstvech, jak je tato agenda vyřizována. Nebyli jsme spokojeni. Existují ministerstva, která když jsme se zeptali, kolik obdrželi žádostí, tak bylo uvedeno nějaké číslo. A když jsme se zeptali, v kolika případech byli žadatelé odškodněni dobrovolně, tak odpověď byla nula,“ upozorňuje Pavel Varvařovský.
Zmínil především ministerstvo pro místní rozvoj a resort financí. S touto kritikou ministerstva vesměs nesouhlasí. Svůj postup hájí například tím, že se úřad jen chová hospodárně.
„Bylo podáno celkem 179 žádostí, souhrnně bylo požadováno 239 milionů. A my jsme tedy neposkytli zadostiučinění v žádném případě a vlastně jsme počkali, jak rozhodne soud. A soudy nám přikázaly zaplatit z téhle částky necelý milion,“ brání se mluvčí resortu pro místní rozvoj Jana Jabůrková.
Ombudsman také zjistil, že v drtivé většině případů se chyby konkrétních úředníků neprojevují na jejich platu. Nefunguje totiž takzvané regresní vymáhání nároku, kdy ministerstvo sice peníze vyplatí, později je ale vymáhá po tom, kdo pochybil.
„Běžně se vymáhají třeba po účetním v nějakém soukromém podniku, že zavinil, že jsme platili penále, tak já nevidím žádný důvod, proč by po slušně placeném státním úředníkovi, který zavinil, že se platí tato náhrada škody nebo přiměřené zadostiučinění, by to nemělo být vymáháno stejným způsobem,“ myslí si Varvařovský.