Ombudsmanka navrhuje vládě pět změn, například přijetí opatrovnického zákona

Ombudsmanka Anna Šabatová žádá vládu o zavedení opatrovnického zákona. Bez něj podle ní nemají lidé s omezenou svéprávností jasno, nakolik může jejich opatrovník zasahovat do jejich života. Upozornila na to v hodnocení působení svého úřadu za rok 2014.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Anna Šabatová

Anna Šabatová | Foto: Šárka Ševčíková | Zdroj: Český rozhlas

Scházející opatrovnický zákon podle ombudsmanky vnáší zmatky do vztahů mezi opatrovníky a lidmi, o které pečují.

Někteří opatrovníci jsou podle ní nečinní k potřebám lidí, jejichž zájmy mají chránit, jiní jsou zase příliš aktivní a dělají za ně zbytečná rozhodnutí:

„Neexistuje zákon, který by vymezil práva a povinnosti opatrovníka a stanovil zásady výkonu opatrovnictví. Zásady sice existují v občanském zákoníku, ale neexistuje způsob kontroly opatrovníků a financování veřejného opatrovnictví.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Ombudsmanka Anna Šabatová žádá vládu o zavedení opatrovnického zákona. Více v rozhovoru s moderátorkou Helenou Šulcovou

Jako příklad uvádí malou obec, ve které se nachází sociální zařízení s desítkami lidí, kteří jsou omezeni ve své svéprávnosti. V tomto případě je veřejným opatrovníkem obec, pokud to nedělá někdo z blízkých lidí.

„Spadne to na starostu, který na to nemá žádné personální ani odborné kapacity. On není povinen tomu rozumět a najednou se ocitá v situaci, kdy je ze zákona opatrovníkem. Tuto činnost je proto potřeba profesionalizovat a zaplatit státem," vysvětluje.

Šabatová věří, že vláda zákon podpoří: „Ve velkých obcích se třeba někdo dá nějak vyčlenit, kdo se tomu bude věnovat. Ale v malých obcích na to není žádná finanční, personální a odborná kapacita.“

Nájemné a zdravotní pojištění

Ombudsmanka navrhuje vládě celkem pět zásadních změn. Dále například chce, aby měli cizinci nárok na zdravotní pojištění nebo aby byl jasně stanoven výpočet obvyklého nájemného. Podle něj jsou totiž určovány například doplatky na bydlení.

Přehrát

00:00 / 00:00

O výpočtu obvyklého nájemného mluvil zástupce ombudsmanky a čestný předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček

Chybějící cenová mapa obvyklého nájemného komplikuje práci i soudům, upozorňuje zástupce ombudsmanky a čestný předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček:

„Občanský zákoník umožňuje účastníkům nájemních vztahů, aby se obrátili na soud v případě, že se nedohodnou na výši nájemného. Ale není žádný vyhovující právní předpis, který by soudům umožnil, jak se mají v tomto pohybovat a jak mají nájemné stanovovat.“

V antidiskriminačním zákoně je také podle Šabatové nutné novelou doplnit ustanovení o odvozené diskriminaci.

Doporučení ochránkyně za rok 2014:
1. Sociální detence
2. Zákon o opatrovnictví
3. Zakotvení odvozené diskriminace do antidiskriminačního zákona
4. Úprava postupu při zjišťování místně obvyklých nákladů na bydlení pro dávky pomoci v hmotné nouzi
5. Zdravotní pojištění cizinců

Ta se týká například matek pečujících o postižené děti, které sice ze zákona mají nárok na úpravu pracovní doby, ale zaměstnavatel jim nevychází vstříc. Ustanovení by mělo napomoci k větší ochraně těchto lidí.

Loni se ombudsmanka Šabatová na ministerstva obrátila s pěti legislativními doporučeními, v minulých letech přitom dostávala ministerstva od ombudsmana až deset těchto doporučení ročně. Jejich počet se snížil, protože podle Šabatové vedení ministerstev nyní berou na její doporučení větší zřetel již při tvorbě zákonů a vyhlášek.

Posláním veřejné ochránkyně práv je chránit občany před byrokratickým přístupem státu. Ročně od nich dostává asi 8000 podnětů, většinou ze sociální oblasti.

Anna Šabatová | Foto: Český rozhlas

Helena Šulcová, ČRo, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme