Ondráčka: Absence zákona o regulaci lobbingu je v ČR citelná
V České republice zatím chybí zákon o regulaci lobbingu. Návrh zákona přitom už jednou neprošel senátem. Lidé přitom pojem lobbista vnímají velmi negativně.
Zákon o regulaci lobbingu je tak v nedohlednu. Po neúspěchu návrhu tohoto zákona z roku 2009 se žádný další nechystá. I přes fakt, že se jedná o celoevropský trend. Zákon o regulaci lobbingu mají už i Poláci nebo Slováci. Podle ředitele Transparency international Davida Ondráčky je přitom zákon potřeba.
„Jsem přesvědčený, že potřebujeme zákon o regulaci lobbingu. Seberegulace u nás nefunguje. Může být spíše doplňkem poté, co přijmeme nějaký zákon. Vycházíme ze zkušenosti, kdy se o regulaci diskutovalo, ale nikdo jí vlastně nechtěl a všichni spíše čekali na to, že stát přijme nějaká pravidla a mantinely,“ uvedl pro Rádio Česko Ondráčka.
To, že na zákon netlačí veřejnost je podle Ondráčky dokladem toho, že se toho o lobbingu v České republice příliš neví. Chybí odborné studie, analýzy i malá počet expertů, kteří by rozproudili diskuzi.
Svoji představu lobbisty popisují dvě studentky z Prahy.
„Lobbista bude asi nějaký úředník z parlamentu,“ popisuje jedna a druhá dodává: „Lobbista je ten, který za něco bojuje a něco propaguje.“
Původní návrh stačí jen dopracovat
I bez širší diskuse ale návrh zákona doputoval až do senátu. V hektické předvolební době byl pak senátem zamítnut a nebyla žádná politická vůle se k němu vrátit. David Ondráčka se ale domnívá, že i když zákon nebyl dokonalý, je pro nás dnes přínosem.
„Faktem je, že zákon měl spoustu legislativních děr a nebyl úplně dodiskutovaný, ale z mého pohledu šlo o věc, na které se dá v dnešní době stavět. Dá se opravit, doplnit nebo přepsat,“ řekl Ondráčka.
Na zamítnutí zákona možná měli paradoxně vliv i právě někteří lobbisté. Ředitel Transparency international se ale domnívá, že proti zákonu se nepostavili právě ti slušní. Špatná pověst mezi lidmi totiž kazí jejich reputaci.
„Někteří lobbisté aktivně lobbovali proti zmíněnému zákonu. Pak byli i tací, kteří si uvědomili, že je dobré oddělit takzvaně zrno od plev. Je důležité, aby lobbyisté používali fér metody, budovali svoji dobrou pověst a byli neúplatní,“ zmínil Ondráčka.
Tři pilíře
Nový návrh zákona by mohl vzejít z expertních diskuzí, které se momentálně rozbíhají na úrovních odborníků z oboru. Podle Davida Ondráčky by měl návrh zákona o regulaci lobbingu stát na třech základních pilířích.
„Povinná registrace lobbistů, pak přiznání za koho lobbují a s kým se schází. Zpětná vazba by měla vzejít od politiků, kteří zavedou takzvané otevřené kalendáře, kde bude jasné, s kým se kdy setkali. Měly by také existovat také určité formy sankcí a postihů za to, když avizovaná pravidla někdo nedodrží,“ dodal ředitel Transparency international.
Důležitá je podle Davida Ondráčky především diskuze, která ale musí vést k jasným závěrům a konkrétním činům. Absence obou zmiňovaných věcí nás podle něj dostala právě tam, kde nyní jsme.
„Diskuse se vedla o tom, že nikdy nemůžete regulovat úplně vše. Vždy nám z toho řetězu někdo vypadne a vždy se bude někdo někde tajně scházet. To ale není pádný argument,“ uzavřel Ondráčka.
Pro vytvoření zákonu se vyslovuje také vládní koalice. Ta zákon o regulaci lobbingu zahrnula do své vládní protikorupční strategie. Právě lobbing a korupce jsou totiž často spojovány.
