Stát řeší jen aktuální problém, nemyslí dopředu, stěžuje si královéhradecký hejtman Červíček

Česko podle královéhradeckého hejtmana Martina Červíčka (ODS) není připravené na zásadní rozvolňovaní. A to i kvůli takzvané britské mutaci koronaviru, která rychle zvyšuje počty nakažených. „Kdybychom řešili systémově krizi od začátku druhé vlny, tak bychom v únoru neřešili, že nefunguje trasování,” řekl v Otázkách Václava Moravce. Problém je podle hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka (za STAN) v tom, že lidé jsou „apatičtí”.

Sledovali jsme online Praha (Aktualizováno: 13:20 21. 2. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS) | Foto: Jan Handrejch | Zdroj: Profimedia/Právo

Už před víkendem ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) oznámil, že hygienické stanice uvažují o lockdownu daších regionů. Momentálně jsou uzavřené okresy Trutnov, Sokolov a Cheb. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ale v Otázkách Václava Moravce řekl, že nemá informace o tom, že by k podobnému kroku mělo dojít. 

Uzavření nejzasaženější oblastí navíc podle hejtmana Kulhánka není samospásné. „Lockdown funguje v omezené míře,“ dodal. Lidé se podle něj navíc odmítají situaci podřídit. Červíček si myslí, že je třeba lidem vysvětlit, proč je potřeba ještě vydržet a jaká opatření jsou klíčová.

I kvůli takzvané britské mutaci koronaviru se onemocnění začalo šířit i z Karlovarského a Královéhradeckého kraje. Řešením je podle moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka (ANO) očkování. „Posun směrem od západu na východ je zjevný. Když vezmete do úvahy, že teď je reprodukční číslo 1,2, tak ten dosah to bude mít i tady. Hrajeme o čas a je nezbytně nutné očkovat,“ popsal.

Premiér v týdnu kritizoval kraje, že neproočkované kapacity jsou na jejich bedrech. Podle Kulhánka ale kraje očkování neblokují, pouze se chovají zodpovědně. „Musíme se chovat obezřetně, abychom měli na druhé dávky,“ dodal.

Červíček zase připomněl, že například k vakcíně AstraZeneca nemají dostatečnou metodiku. Nevědí, jestli s ní mohou očkovat integrovaný zdravotnický systém. „Je to ale hlavně žalostně malým počtem vakcín,“ doplnil.

Tendr na testy do škol

Jedním z podmínek nového nouzového stavu, o který požádali hejtmani, byl i návrat dětí do škol a to 1. března. Ministr Hamáček ale v Otázkách Václava Moravce zmínil, že pokud se zruší tendr na testovací sady do škol, tak návrat dětí „není reálný“.

Babiš k návratu dětí do škol 1. března: Nebudeme handlovat životy lidí za nějaké podmínky hejtmanů

Číst článek

„Svůj úkol jsme splnili, firmy jsme oslovili a vybrali jsme tu firmu, která byla schopna nám testy dodat do 28.2. Když to vláda nařídí, tak výběrové řízení zrušíme. Nicméně nechápu, proč má být zrušeno, když jsme postupovali podle nařízení vlády,“ řekl Hamáček. Že se děti dost možná v plánovaném termínu do škol nevrátí, si myslí i Červíček.

Server Seznam Zprávy v pátek přinesl informaci o tom, že neveřejný výběr zakázky na testovací sady do škol vyhrála firma Tardigrad International Consulting bez historie, která navíc nesplnila podmínky ministerstva vnitra.

Další společnost Chironax, která se tendru účastnila, nabídla testy levněji, komise ji ale vyhodnotila jako rizikovou. Později se ukázalo, že se o ni zajímala Bezpečnostní informační služba a že je spojená se stíhaným lobbistou Tomášem Horáčkem.

Šéf vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se bránil tím, že společnost vybírala komise odborníků složená ze zástupců resortů vnitra, zdravotnictví a školství. Později dodal, že na členy komise byl vyvíjen při rozhodování „nestandardní nátlak“ a že jeden z nich kvůli tomu podal oznámení na policii. Celou věc bude v pondělí řešit vláda.

Článek pokračuje pod online reportáží:

6755 nakažených

V Česku v sobotu přibylo 6755 potvrzených případů nákazy koronavirem, asi o 1600 více než před týdnem. Vyšší byl i podíl nově nakažených na počtu provedených testů, dosáhl téměř 38 procent, což je nejvyšší podíl od 9. ledna.

Počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19 klesl v sobotu k 6000, rekordní ale zůstává počet pacientů ve vážném stavu, je jich kolem 1300. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Nemocniční péči vyžadovalo v sobotu 6021 nakažených, asi o 500 méně než v pátek. V mezitýdenním srovnání je ale hospitalizovaných asi o 400 více. Statistiky ministerstva navíc nezahrnují pacienty, kteří po deseti dnech nevykazují příznaky koronaviru, ačkoli v nemocnicích dále zůstávají. Nemocnice v Česku jsou kvůli epidemii v současnosti přetížené.

Od začátku epidemie loni v březnu se v Česku nákaza koronavirem prokázala zhruba u 1,153 milionu lidí, počet vyléčených dosáhl téměř 1,015 milionu. Aktuálně se s nákazou potýká téměř 119 000 lidí, nejvíce od loňského října.

Zvýšily se tři ukazatele

Index rizika PES, kterým se původně měla v Česku řídit opatření proti šíření nemoci covid-19, zůstává druhý den na 75 bodech. Drží se tak těsně ve čtvrtém z pěti stupňů pohotovosti.

Ze čtyř ukazatelů pro výpočet skóre setrvale stoupá průměrný počet nově nakažených na 100 000 obyvatel za poslední dva týdny, čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory a reprodukční číslo, které je nyní 1,19.

Izrael otevřel hotely nebo posilovny. Některá místa jsou jen pro očkované a lidi, kteří prodělali covid-19

Číst článek

Průměrný počet nově nakažených na 100 000 obyvatel za poslední dva týdny oproti předchozímu dni vzrostl ze zhruba 1086 na 1103. Čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory se zvýšil ze 795 na 802.

Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření epidemie k neděli stouplo jen o tisíciny. Číslo udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný člověk. Mírně nad hodnotou jedna se drží až na jednu výjimku od začátku února.

Čtyři dny v řadě naopak pomalu klesá podíl hospitalizovaných, u kterých se covid-19 prokázal až v nemocnici. Od soboty se drží pod 45 procenty.

Protiepidemický systém (PES) představilo ministerstvo v polovině loňského listopadu. Je rozdělen do pěti stupňů pohotovosti podle bodového skóre, které se počítá na základě vybraných epidemiologických parametrů. Na každý stupeň rizika jsou navázána konkrétní opatření.

Co s protiepidemickým systémem?

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ale na konci ledna řekl, že index PES už není pro určování opatření relevantní. Klíčové je podle něj uvolnit kapacity přetížených nemocnic, zvláště na jednotkách intenzivní péče.

Matematička Lenka Přibylová, která stojí za indexem rizika v jádru protiepidemického systému, serveru iROZHLAS.cz v rozhovoru řekla, že výpočet indexu potřebuje zkalibrovat po nástupu nakažlivější britské mutace s vyšším reprodukčním číslem.

„Potřebovali bychom stupňům čtyři a pět vrátit jejich původní sílu, a nejen to, ještě doplnit i šestý stupeň,“ uvedla. Ministerstvo zdravotnictví se k tomu ale podle ní nechystá. „Index rizika nám říká, že situace je velice vážná. Startujeme čtvrtou vlnu z plných nemocnic,“ dodala

V Česku platí od 27. prosince opatření pro nejvyšší, pátý stupeň pohotovosti PES.

ada, dok, aur, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme