Pacient neposoudí, zda je jeho stav ustálen. Ústavní soud se zastal ženy poškozené nezdařenou operací

Ústavní soud dal ženě novou šanci na odškodnění za ztížení společenského uplatnění po nepodařené operaci štítné žlázy. Ve čtvrtek vyhlášený nález se konkrétně týká posuzování promlčecí doby. Podle ÚS nelze spravedlivě žádat od pacienta, aby ještě během neukončené léčby vyhodnocoval, zda je jeho zdravotní stav ustálený, zvláště pokud se na tom nedokážou shodnout ani odborníci.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Operace štítné žlázy se nezdařila (ilustrační foto) | Foto: Sasin Tipchai | Zdroj: Pixabay

Žena v únoru 2005 v Nemocnici u svaté Anny v Brně podstoupila operativní odstranění štítné žlázy. Okamžitě se projevily komplikace, které si vyžádaly tentýž den revizní operaci a řadu dalších pozdějších zákroků včetně tracheotomie. Ukázalo se, že při odstraňování žlázy operatéři oboustranně přeťali oba dolní hrtanové nervy.

Soudy ženě přiznaly jednorázové odškodnění bolesti za období do 12. ledna 2009 a náhradu ušlého výdělku 644 277 korun. Následně žena podala další žalobu, domáhala se odškodnění za ztížení společenského uplatnění 7,92 milionu korun. Nemocnice ale uplatnila námitku promlčení, kterou soudy akceptovaly jako důvodnou.

Praha odškodní zraněné po pádu trojské lávky. ‚Je to o morální satisfakci,‘ říká jedna z přeživších

Číst článek

Psychické rozpoložení

Zdravotní stav stěžovatelky se podle názoru soudů ustálil v srpnu 2006, nejpozději v březnu 2007. Právo na náhradu škody na zdraví bylo tedy promlčeno nejpozději v březnu 2009, avšak žalobu žena podala až v lednu 2011. Ústavní soud s dosavadními závěry justice nesouhlasí, případem se proto bude znovu zabývat Městský soud v Brně.

Podle Ústavního soudu je třeba zohlednit, v jakém psychickém rozpoložení se v podobných situacích nachází pacient – medicínský laik. Nelze od něj požadovat, aby setrvale zkoumal otázku ustálení svého zdravotního stavu.

„Pacient se upíná k tomu, že jeho zdravotní stav není dobrý, i k naději, že se zlepší. Nelze spravedlivě žádat od poškozeného pacienta, aby ještě v průběhu neukončené léčby průběžně vyhodnocoval, zda je jeho zdravotní stav ustálen, nejsou-li schopni shodnout se na této skutečnosti zcela ani odborníci (znalci),“ stojí v nálezu.

Ve prospěch pacienta

Ve sporech o náhradu škody na zdraví je podle Ústavní soud třeba postupovat a posuzovat lhůty ve prospěch poškozeného pacienta. „Přece jen – je podstatný rozdíl mezi účastníkem řízení o náhradu škody na zdraví, který žije v obavách o své zdraví, a někdy i život, a účastníkem ‚běžného‘ sporného řízení vedeného například v souvislosti s nezaplacením dluhu z kupní smlouvy,“ rozhodl Ústavní soud.

„Vědomost o svém zdravotním stavu mohla mít stěžovatelka teprve tehdy, kdyby byl léčebný proces definitivně ukončen, nebo tehdy, kdyby se na ustálenosti zdravotního stavu jednoznačně shodli lékaři a v tomto ohledu podali stěžovatelce jasnou a srozumitelnou informaci,“ uzavřeli ústavní soudci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme