Konvalinka: Opičí neštovice nejsou nic dramatického. Naštěstí se nepřenášejí vzduchem

V Česku se potvrdil výskyt opičích neštovic už u několika lidí. Podle odborníků ovšem není pravděpodobné, že by se nemoc snadno a rychle přenášela. „Je to další zoonóza, tedy virus, který přechází ze zvířat. Všechny velké infekce minulých století byly zoonózy: MERS, koronavirus, ale také HIV nebo ebola. Opičí neštovice zatím nevypadají nijak dramaticky, naštěstí se nepřenášejí vzduchem,“ uklidňuje biochemik Jan Konvalinka.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Konvalinka

Jan Konvalinka | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Podle něj tak není důvod k panice ani k žádným dramatickým opatřením, k přenosu nemoci je třeba přímý fyzický nebo sexuální kontakt.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Konvalinka, biochemik, nový ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd

„Je to dávno známá nemoc, nákazy se objevovaly vždy přenosem ze zvířete na člověka. Nákazy z člověka na člověka byly velmi vzácné a jsou vzácné i dnes,“ dodává.

Šíření nemoci se prý zastaví samo, pokud se bude dařit nakažené izolovat. „Funguje i očkování proti pravým neštovicím, které moje generace ještě dostala. Není vyloučeno, že by se mohlo sáhnout k přeočkování populace starou vakcínou, anebo se narychlo vytvoří nová. Ale to jsou jen spekulace, zatím se o tom neuvažuje,“ doplňuje.

Po zkušenostech z pandemie koronaviru je podle Konvalinky třeba zlepšit komunikaci:

„Nákazy z člověka na člověka byly velmi vzácné. A jsou vzácné i dnes.“

Jan Konvalinka

„Vzpomeňme na chaotické a nervózní tiskové konference vlády prakticky několikrát denně v prvních týdnech pandemie, potom zase pravý opak, kdy se předseda vlády tvářil, že s tím nemá nic společného,“ připomíná.

„Neměli jsme autoritativní vědecký hlas, který by v souladu s mezinárodním konsensem informoval obyvatele, co se vlastně děje, a hlavně poctivě říkal, co nevíme. A to se nám do značné míry vymstilo v tom, že jsme měli víc obětí, než bylo nezbytně nutné,“ podotýká.

Naděje ve vědě

Konvalinka se v této souvislosti zamýšlí i nad tím, jak se v Česku vyučuje medicína – podle jeho názoru možná až příliš autoritativně.

„Tady jsou data, ty se naučte a přijďte ke zkoušce, my vás z toho vyzkoušíme. Málo se klade důraz na to, co nevíme, co se může objevit, co je v rozporu s naší zkušeností a jakým způsobem věda hledá cesty, jak to řešit.“

„Celá řada českých lékařů byla úplně mimo, protože uvažovali ze své praktické zkušenosti. To je většinou velmi rozumné, ale zde ta praktická zkušenost úplně selhala, protože se objevil nový patogen,“ upozorňuje.

Podle něj je důležité, aby se lékaři i vědci naučili říkat, že některé věci neví, ale zároveň že existují nástroje, jak na to přijít: „Věda je omylná a nejistá, ale je to pořád nejlepší nástroj na to, jak ty světové problémy vyřešit. Nakonec i ten covid jsme vyřešili,“ zdůrazňuje.

„Vyvinuli jsme testovací metody, očkování i první virostatika. Nakonec to zvládneme a zvládneme to vědeckými postupy. Žádným šarlatánstvím, žádnými ezoterickými postupy, žádným popíráním. Věda nám nakonec pomůže,“ konstatuje.

Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu.

Jan Bumba, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme