Opozice se ve sněmovně střetla s koalicí o eurozatykač
Zavedení evropského zatykače v České republice je ohroženo. Sněmovna totiž hlasy opozice zamítla už ve druhém čtení vládní novelu Listiny základních práv a svobod. Ta měla umožnit i vydávání českých občanů k trestnímu stíhání do ciziny. Koalice teď spoléhá na to, že myšlenku eurozatykače prosadí do novel trestního a dalších zákonů, které v dolní komoře druhým čtením prošly.
Odpůrci eurozatykače z řad ODS a KSČM tvrdí, že by byl takový zákon v rozporu s ústavním pořádkem, a obávají se jeho zneužití.
"Jsou práva, garantovaná Listinou základních práv a svobod, která jsou nám dražší a cennější, než-li požadavek Evropské unie," odůvodňoval odpor k eurozatykači v Česku Ivan Langer z Občanské demokratické strany.
Ministr spravedlnosti Karel Čermák zase vytáhl silný argumentační kalibr jako odpověď na otázku, co se stane, když takový zákon nebudeme mít: "To víte, že se staneme zaslíbenou zemí všech zločinců z celého světa - nebo aspoň z Evropy?"
Jakékoliv obavy ze zneužití eurozatykače nesdílí a odmítá je jako neopodstatněné i ministr zahraničních věcí, lidovec Cyril Svoboda. Podle něj je to jen otázka důvěry občanů v český stát. Navíc je přesvědčený o tom, že stejně jako v řadě evropských zemích musíme mít evropský zatykač i my v rámci potírání závažných zločinů.
"V době, kdy je vzneseno obvinění proti někomu za mimořádně závažné trestné činy, je možné toho člověka chytit, dát ho do želez a zavřít. Myšlenka, že se to bude používat proti ctihodným občanům, je podle mne scestná," hájí předlohu Svoboda.
Naopak podle stínového ministra spravedlnosti, občanského demokrata Jiřího Pospíšila sněmovna správně ukázala, že nemá v úmyslu měnit ústavní pořádek: "Že nechceme zužovat okruh ústavních práv zaručených Listinou základních práv a svobod. Pro občany to znamená, že nemusejí mít strach, že budou vydáváni za hranice naší vlasti proti své vůli."
Otázka, zda se bude eurozatykač vztahovat i na české občany, je ale stále ještě ve hře. Je totiž součástí i novel trestního zákona a trestního řádu, které ve sněmovně druhým čtením prošly.
