Orkán podle MfD zaútočil také na ceny pojistek

Všechny celostátní deníky se dnes věnují jednání Poslanecké sněmovny, která v pátek večer vyslovila vládě Mirka Topolánka důvěru. Podle Mladé fronty Dnes bude mít vichřice, která se přehnala Českem, důsledky také na výši pojištění. U vodní nádrže Lipno vyroste rozsáhlý rekreační park s přístavem za více než miliardu korun, píše Právo. Deník si všiml, že rychlostní silnice, na kterých platí dálniční známky, jsou na mezinárodních mapách značeny jako obyčejné cesty. Kuriozitu z pátečního jednání dolní komory parlamentu přinášejí Lidové noviny.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk

domácí tisk | Foto: Marián Vojtek

I když se všechny deníky velmi obšírně věnují včerejšímu hlasování o důvěře kabinetu premiéra Mirka Topolánka v Poslanecké sněmovně, zbyl prostor i na další témata.

Mladá fronta Dnes konstatuje, že orkán zaútočil také na ceny pojistek, které mohou podražit podle "větrných map". Podle odhadů se škody na pojištěném majetku blíží půlmiliardě korun, ale číslo může být ještě podstatně vyšší. Pojišťovací makléř Vratislav Hybner se domnívá, že pokud by se ničivé větry opakovaly několikrát do roka, povede to určitě ke zvýšení cen pojistek.

Podle něj je také velmi důležitá situace v okolních zemích. Četnost ničivých větrů totiž do svých sazeb mohou zahrnout nadnárodní zajišťovny, u nichž se proti rizikům jistí samotné pojišťovny. Ačkoli loňská jednání byla poměrně mírná a zajišťovny na růst cen netlačily, po ničivých povodních v roce 2002 je zvedly téměř osmkrát. Od té doby se situace uklidnila a sazby pojištění majetku na tuzemském trhu dokonce klesaly.

Pokud by ovšem počasí trpělo častými výkyvy včetně ničivých větrů, což meteorologové předpovídají, trend se může změnit. Některé pojišťovny nevylučují ani vznik "větrných map", které by stejně jako povodňové zóny sledovaly oblasti s nepříznivými podmínkami.

Podle zdroje z Českého hydrometeorologického ústavu takové poměrně detailní mapy existují a pojišťovny s nimi často pracují. Zatím hlavně při odhalování pojistných podvodů. Pojistit například průmyslový areál na horách či na otevřené pláni by pak mohlo být podstatně dražší než tam, kde nebezpečí hrozí méně.

Vytipování nebezpečných větrných zón je ovšem podstatně složitější než předpovídat chování vody při povodni. Podle expertů by proto "větrné mapy" neměly mít zásadní vliv na pojistné sazby, dodává Mladá fronta Dnes.

Právo píše, že rakouský investor chce postavit na břehu lipenské vodní nádrže v oblasti Hruštického poloostrova ve Frymburku rozsáhlý rekreační park s přístavem pro 118 lodí za více než jednu miliardu korun. Projekt podporuje i město a investor už také dostal první kladný ekologický posudek.

Proti je ale Občanské sdružení Hruštice, podle kterého rozsáhlý areál ohrozí šumavskou přírodu. Problematická z hlediska kritiků je hlavně výstavba přístavu, který by se nacházel ve třetí zóně Chráněné krajinní oblasti Šumava. V posudku však stojí, že je jeho realizace a provoz z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví akceptovatelný.

Developerská firma tvrdí, že projekt je koncipován jako kompletně nově vybudovaná šumavská vesnička, citlivě zasazená do okolní krajiny. Rezidentům i veřejnosti nabídne možnosti sportu, zábavy a stravování, které v lokalitě dosud chybějí. Představitelé Frymburku dodávají, že záměr bude pro město přínosem a že nový rekreační park v žádném případě nenaruší přírodu. Do oblasti projekt přinese zvýšení turistického ruchu a možná i nová pracovní místa, dodává Právo.

Regionální Deník poznamenává, že 300 kilometrů rychlostních silnic, na kterých je nutné mít dálniční známky, se na mezinárodních mapách značí jako obyčejné, úzké cesty. Třetina českých čtyřproudek tak zůstává pro možné zahraniční investory utajena, i když právě rozsah dálniční sítě hraje při jejich rozhodování zásadní roli.

A na závěr postřeh Lidových novin ze včerejší schůze v dolní komoře parlamentu. List konstatuje, že stačilo pár hodin jednání a před sněmovním bufetem se začali hromadit nespokojení poslanci, kteří se dožadovali jediného - chlebíčků. Jenže ty došly krátce po obědě. Nikdo totiž nepočítal s tím, že se jednání protáhne.

Jak dodala prodavačka bufetu, bylo jim řečeno, že schůze bude trvat do tří hodin. Na řadu pak přišly sladkosti. Důvod, proč zákonodárci tak brzy všechno vyjedli, byl jediný. V sále Sněmovny zůstávalo jen minimum lidí a všechni se střídali v kantýně, aby zabili dlouhou chvíli.

Petr Doležel, Marián Vojtek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme