Snazší cesta k oddlužení? Soudy zřejmě povolí zaplatit méně než třetinu dluhů jen výjimečně

Otevřít oddlužení pro více lidí a umožnit jim tak nový start. Právě to měla přinést novela insolvenčního zákona, kterou má na programu sněmovna v závěrečném schvalování. Jenže dost možná to žádná změna nebude, a lidi naopak vystaví riziku, že jim soud po pěti letech oddlužení zamítne.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Označení pro exekučně zabavený majetek

Ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Osobním bankrotem chtěl svou finanční situaci řešit třeba Pavel Adámek z Prahy. Dluží několik stovek tisíc korun. Mimo jiné za nesplacený leasing na auto z doby, kdy přišel o práci. Aby mohl do oddlužení vstoupit, musel by být za pět let schopen zaplatit alespoň 30 procent svých dluhů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Václava Štefana

„Dostali jsme se na částku, kdy já bych musel mít minimálně 15-18 tisíc čistý příjem,“ řekl už dřív pro Radiožurnál Pavel Adámek. Jenže takový příjem nemá a na osobní bankrot nedosáhne.

Do budoucna by už žádná hranice pro vstup do oddlužení nebyla. Počítá s tím jeden z pozměňovacích návrhů vládní insolvenční novely. Za pět let by podle něj Pavel Adámek měl stále splatit alespoň 30 % svých závazků. Mohlo by to být ale i méně, pokud by soud uznal, že se dostatečně snažil.

Tato varianta má největší šanci projít sněmovnou a už dříve ji podpořil ústavně právní výbor i ministr spravedlnosti Jan Kněžínek za hnutí ANO.

„Myslím si, že ve výsledku po těch pěti letech se u někoho můžeme pohybovat na 10 %, 15 %, 20 % a půjde vždycky o to, jestli k tomu přistupoval odpovědně. Jestli pracoval, když ztratil práci, jestli hledal novou, jestli nežil nějakým zhýralým životem a tak dále,“ popsal ministr.

Problém s právním výkladem 

Jenže představa politiků, jak pomoct lidem v dluhové pasti, naráží na výklad v praxi. Pokud je totiž v zákoně stanovená nějaká hranice, soud se řídí hlavně podle ní, vysvětlila prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.

Podmínky osobních bankrotů mají šanci na zmírnění. Soud by měl hodnotit, jak se dlužník snaží

Číst článek

„To je primární způsob splnění té podmínky a teprve, kdyby to byl zcela výjimečný případ, tak může rozhodnout, že tedy bude považovat podmínku za splněnou i bez těch 30 %. Neznamená to - nikdy nemůže být tedy splněna bez toho, ale je naprosto zřejmě, že se bude jednat o výjimečné případy,“ uvedla.

Lidem se tak může stát, že se budou snažit pět let splácet, a soud je přesto neoddluží. Navíc výjimky existují už v současnosti.

„My už se v současné době setkáváme s tím, že soudci u našich klientů v některých případech souhlasí a schválí oddlužení, i když dlužníci zaplatí méně než 30 procent. Zákon tak fakticky směřuje k blamáži, protože poslanci schválí něco, co už dnes platí,“ podotýká vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle.

V původním vládním návrhu je sedmiletá varianta oddlužení, kde žádná hranice splacených dluhů není. Ta ale narazila na odpor věřitelů i poslanců. Během osobního bankrotu zůstává lidem jen nezabavitelné minimum ve výši šest až devět tisíc korun měsíčně. Zbytek jde na splátky, poplatky insolvenčnímu správci, případně další pohledávky.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme