Vladimír Dlouhý: Je jedno, že mně na Babišovi něco vadí. Je třeba si uvědomit, proč jiným ne

„Jako Vladimír Dlouhý mám otazníky ve věci, zda je správné, že premiér v demisi a budoucí premiér má problémy s vysvětlením svého podnikání. Avšak dneska hnutí ANO není jen Andrej Babiš, politický fenomén „Andrej Babiš“ a jeho problémy v minulosti,“ říká host Osobnosti Plus, ekonom a politik Vladimír Dlouhý.

Osobnost Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Dnes za ním, kromě toho, že se samozřejmě na Andreje Babiše navěsí spousta politických šíbrů, stojí podle mého názoru z alespoň profesionálního, manažerského hlediska, nejlepší garnitura, která tady za posledních dvacet let byla. A současně také vidím, že se mu podařilo vytvořit určité momentum v lidech. A je úplně jedno, jestli mně něco na Babišovi vadí. Je strašně důležité si uvědomit, proč to jiným lidem a jeho voličům nevadí,“ dodává.

  • PřehrátOsobnost Plus

    Hostem nedělní Osobnosti Plus je Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory.

Jako kandidát z předminulých prezidentských voleb se Dlouhý vyjádřil i k otázce, proč nekandidoval i letos. Uvedl, že by v souboji proti Miloši Zemanovi neměl šanci vyhrát.

„Také bych stejně jako prezident rozhodně nevítal migranty z problematických zemí. Stejně tak si myslím, že kvóty nejsou řešením. Nicméně vidím problém šířeji a jde mi o to, abychom udrželi v Evropě, ale i vůbec ve světě, takový ten trend k otevřeným společnostem a k tomu, aby se mohly pracovní síly volně pohybovat. A mám pocit, že v prezidentské volbě, kdy musíte mluvit k lidem jednoduše a krátce, je můj postoj téměř nevysvětlitelný, a že bych tedy nebyl úspěšný.“ 

V rámci téhož tématu vysvětluje také svůj názorový posun vůči části voličů Jiřího Drahoše.

„Například jsem byl odpůrce ekonomických sankcí proti Rusku“, říká Vladimír Dlouhý a pokračuje: „Ne proto, že bych obdivoval Vladimira Putina a jeho domácí či zahraniční politiku. Anexi Krymu považuji za anexi, porušení mezinárodního práva a špatnou věc.

Nicméně domnívám se, že právě tyto sankce spíše Vladimiru Putinovi nahrávají, Rusko posílí a semknou ruské obyvatelstvo právě kolem Putina, což ostatně uvidíme brzo v prezidentských volbách. My jsme přeci přijali ty sankce proto, abychom zatlačili na Rusko, aby změnilo svoji politiku. A stal se pravý opak. Rusko je ještě tvrdší, ještě sevřenější.“

Havel se rozhodl pro nás 

Řeč je také o Prognostickém ústavu a konspiračních teoriích, které okolo něj vznikly. Mimo jiné je podpořila přítomnost známého agenta rozvědky v USA Karla Köchera, kterého Valtr Komárek v ústavu zaměstnal. Současně se o prognostickém ústavu hovoří jako o líhni první politické garnitury po roce 1989. 

„Připraveny řídit společenské a ekonomické změny tady byly dvě skupiny. První byli disidenti a šedá zóna. To byl ten prognostický ústav, tolerovaný režimem, ale mající nějaké kontakty k disidentům. Lidé z minulosti, které Valtr Komárek vrátil do profesního života, ambiciózní, mladí lidé jako já, kteří měli názor, že se musíme vrátit k demokratickému kapitalismu a tržní ekonomice. 

Ale pak tady byla druhá skupina, která se dneska vlastně vrátila v podobě Andreje Babiše. Buď osvícení lidé z rozvědky, ze Státní bezpečnosti, teď nemluvím o Babišovi, ten patřil k jiné podskupině v této grupě. Lidé pracující v podnicích zahraničního obchodu, cestující do zahraničí, kteří uměli jazyky a znali byznys v tržní ekonomice. Tohle byly jediné dvě skupiny. Václav Havel se rozhodl sáhnout po té první, té naší,“ vysvětluje bývalý politik.

Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme