Ostatky vyzvednuté z ďáblického hřbitova by mohly opravdu patřit faráři Toufarovi

Odborníci se snaží identifikovat kosterní pozůstatky vyzvednuté na začátku listopadu z hromadného hrobu na hřbitově v pražských Ďáblicích. Je prý relativně velká šance, že by se skutečně mohlo jednat o ostatky faráře Josefa Toufara, umučeného v 50. letech Státní bezpečností. Nasvědčuje tomu například nález drénu používaného po operacích břicha.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pamětní deska připomínající studia faráře Josefa Toufara | Foto: ČTK

Faráři Toufarovi byl před smrtí právě takový chirurgický zákrok proveden. Lékařům se už ale následky brutálních výslechů zmírnit nepodařilo a kněz zemřel 25. února 1950 v pražské nemocnici Na Bulovce.

„Kostra je v dobrém stavu, ale není dobře zachovaná pravá část dolní končetiny a horní končetiny a pak není v dobrém stavu zachovaná lebka. Necháme to vysušit a bude snaha o rekonstrukci. Nevím, jestli se povede, nemusí se povést,“ popisuje nalezené ostatky antropolog Národního muzea Petr Veleminský.

Přehrát

00:00 / 00:00

Antropologové zkoumají údajnou kostru faráře Josefa Toufara. Je prý v relativně dobrém stavu, ale vlhká

Zkoumání bude trvat několik týdnů, možná i měsíců. Identifikaci komplikuje mimo jiné skutečnost, že Josef Toufar jako kněz neměl přímé potomky.

Příbuzní o exhumaci usilovali už v 60. a znovu v 90. letech, vždy neúspěšně. „Těší se nejen rodina, že ho bude moci snad konečně uložit ke klidnému odpočinku a nebudeme mít tu nejistotu, kdy budeme chodit po ďáblickém hřbitově,“ říká Toufarova praneteř Jitka Cvetlerová.

Ostatky by podle ní měly být uloženy v Číhošti. Právě v tamním kostele se v prosinci roku 1949 odehrál takzvaný číhošťský zázrak – během Toufarova kázání se údajně několikrát pohnul kříž nad hlavním oltářem.

"Když exhumovat, tak všechny"

Exhumace údajných Toufarových ostatků se ale nelíbila členům Sdružení bývalých politických vězňů. Právě oni se zasloužili o to, že se ďáblické pohřebiště proměnilo v pietní místo.

„Trváme na tom, že když exhumovat, tak všechny. Všechny čestně pohřbít. A tam, kde už rodiny nežijí a kde tedy není nikdo, kdo by se o to ucházel, tak pohřbít se vší úctou tak, jak by to dnes mělo vypadat,“ přibližuje předseda sdružení Ladislav Bergmann.

S podobnými exhumacemi politických vězňů mají rozsáhlé zkušenosti v Polsku. Historici i další odborníci se této tematice věnují už více než 25 let. Příkladem je například vyzvednutí ostatků z varšavského hřbitova Loučka.

Ostatky faráře Josefa Toufara, kterého umučila StB, by se mohly vrátit do Číhoště

Číst článek

„Tam nebylo rozlišováno, jestli tam leží jeden, nebo druhý. Jedná se zkrátka o ostatky osob, za které podle mého názoru nese odpovědnost stát. Ten stát má odpovědnost potrestat viníky zločinů, a když se nepovedlo potrestat viníky, tak se samozřejmě alespoň postarat o pietní pohřbení ostatků,“ vysvětluje historik Petr Blažek.

Na ďáblickém hřbitově se podle odhadů mohou nacházet ostatky asi 150 politických vězňů. Celkem je tam pohřbeno až kolem 3000 osob. Hřbitov využívali i nacisté.

Pomník u Kostela Nanebevzetí Panny Marie | Foto: Wikimedia Commons Hana Kubíková

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme