Místo černouhelného dolu špičková vědecká laboratoř. Na Ostravsku chtějí využít opuštěné šachty
S neobvyklým nápadem na využití bývalých dolů na Ostravsku přišla Vysoká škola báňská. Kilometr pod zemí, kde je minimum kosmického záření, by mohla fungovat vědecká laboratoř. Byla by to první taková laboratoř v Česku a jedna z mála v Evropě. Univerzita už má první investory.
Důl Paskov ve Staříči u Frýdku-Místku je pro laboratoř ideálním místem. Nehrozí tam například zatopení důlní vodou jako na jiných šachtách.
Vysoká škola báňská chce využít opuštěné šachty v dole Paskov na laboratoř. Poslechněte si reportáž Martina Knitla
„Umožňuje to specifický výzkum v oblasti fyziky, biologie, testovat mikroorganismy vodních substrátů do budoucna použitelných na Marsu nebo na Měsíci,“ vypočítává výhody pro Český rozhlas Ostrava jeden z hlavních propagátorů projektu Vladimír Slivka, děkan ostravské Hornicko-geologické fakulty.
Laboratoř může sloužit i pro praktický výzkum pro rychle rostoucí podzemní stavitelství. A také jako gravitační elektrárna, která využívá poklesu těžkých závaží pro výrobu elektřiny s výkonem v megawattech. Investoři se už hlásí.
„Jsou ochotni investovat celou výrobu přečerpávací elektrárny na základě gravitace,“ říká Slivka.
Jak využít plochy nad uzavřenými doly na Karvinsku? Plány počítají s cyklostezkou i solárními panely
Číst článek
Vysoké náklady
Náklady na roční provoz laboratoře se ale podle děkana Slivky pohybují kolem 200 milionů korun. Přesto odhaduje, že do sedmi let by se toto pracoviště samo uživilo. Bylo by tam propojení s podnikem DIAMO, který by se staral o důl jako takový a měl by z toho zisk.
„Otevřeně říkám, že se mi to líbí. Chápu, že je to obrovská vize. Ale kde nebyla vize, nebylo nikde nic,“ dodává ministr průmyslu Karel Havlíček z hnutí ANO.
Rozhodnutí o tom, jestli tato laboratoř označovaná jako beskydská Silicon Valley, dostane podporu z evropských fondů pro uhelné oblasti, by mělo padnout už brzy. Nejbližší podobné místo je podle děkana Slivky v Německu a vzniká i v Polsku.
„Jsou ve skandinávských zemích a v Rusku. A to je vše,“ dodává Vladimír Slivka.
A jde také o čas. Důl ve Staříči by se totiž měl navždy zasypat.
