První otevřená věznice v Česku funguje už téměř dva roky. Z 92 vězňů se za mříže vrátili pouze tři
Musí se o sebe sami starat, chodí do práce a k tomu ještě chovají zvířata a pěstují zeleninu. Přesto jsou to vězni. Jediná takzvaná otevřená věznice v Česku s kapacitou 36 míst funguje už skoro dva roky v Jiřicích na Nymbursku. Má připravit vězně na život na svobodě a snížit jejich recidivu, která je u nás až 70 procent. Vězeňská služba si pilotní projekt chválí. Vznik dalších podobných zařízení je ale nejistý.
Vězeň Josef Rubeš se stará o rajčata. „Tady to jde rychle. Neplníte to, co máte, a okamžitě jdete zpátky do dozoru,“ říká o otevřené věznici.
Denní režim podle něj závisí především na zaměstnání odsouzených. „Všichni musí být zaměstnaní. Když mám ranní, tak vstávám v půl páté, v pět odejdu a vracím se kolem druhé nebo půl třetí. Pracuju ve strojařině. Pak máme taky kurzy sebeprezentace, finanční gramotnost i právní minimum,“ říká.
Záhony se nachází za malými domky s kapacitou devíti vězňů. Někteří vězni tu třeba krmí kuřata, čistí kotce králíkům nebo sekají trávu. Areál od venkovního prostoru odděluje dva metry vysoká zeď bez ostnatého drátu. Pokud by tedy vězni chtěli utéct, nikdo jim v tom bránit nebude, stráž tady není.
Speciální projekt. Vězni v Jiřicích se starají o dvě štěňata, připravují je na výcvik vodicích psů
Číst článek
„Neměli jsme útěky. Tady jsou umístění odsouzení, kteří jsou hodně motivovaní a minimálně jednou za měsíc se dostávají domů až na 24 hodin. Je to z toho důvodu, abychom podporovali udržení rodinných vztahů,“ vysvětluje vedoucí otevřené věznice Hana Prokopová.
Česko se inspirovalo v západních evropských státech, kde jsou otevřené věznice běžné. „Převážně se sem dostávají odsouzení za majetkovou trestnou činnost. Byli tady ale i odsouzení za násilnou trestnou činnost,“ říká Prokopová.
Za necelé dva roky, co otevřená věznice v Jiřicích funguje, tudy prošlo 92 vězňů. Jenom tři se vrátili zpátky za mříže. Nízkou recidivu si pochvaluje i generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.
„Zatím je naše prvotní zkušenost s tímto projektem velmi pozitivní. Když se podíváte dovnitř na jejich pokoje, tak i zde vidíte, že je vše čisté, vězni nic neničí a váží si toho,“ podotýká.
Váhání ministerstva
Vězeňská služba by tento projekt chtěla rozšířit i na další místa. Vhodná by k tomu podle Dohnala byla věznice v Rapoticích na Vysočině.
„Je třeba investovat peníze do vězeňství, protože nejde o to, pouze vězně střežit, ale o to, abychom s nimi mohli více pracovat, aby se skutečně po propuštění mohli řádně zařadit do běžného života,“ myslí si Dohnal.
Peru vrací vězně zpět do života hudbou. Hrají Beethovena a chtěj mít symfonický orchestr
Číst článek
Jenže ministerstvo spravedlnosti zatím s rozšířením projektu váhá. „Určitě hrají roli i peníze, na druhé straně to není jediný důvod. My musíme důkladně vyhodnotit tento projekt, což by mělo být ukončeno v roce 2021. To znamená, že v příštím období nová vláda bude mít dostatek validních dat, aby rozhodl nový ministr o tom, zda v tomto projektu pokračovat, zda jej především rozšiřovat nebo nějakým jiným způsobem upravit,“ říká náměstek ministryně spravedlnosti Jeroným Tejc.
Nejvyšší státní zastupitelství upozorňuje, že v Česku zatím chybí legislativa, která by takzvanou otevřenou věznici ukotvila v zákoně.
„Jedná se o pilotní projekt, který z hlediska legislativního ukotvení vzbudil určité pochybnosti. Státní zastupitelství však razí myšlenku, že je nutné projekty, které zlepšují podmínky vězňů a připravují je na výstup z výkonu trestu, komplexně uchopit,“ vysvětluje mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Podle ministerstva spravedlnosti se na legislativním ukotvení otevřené věznice už pracuje.
