Po otravě Bečvy přišlo ministerstvo životního prostředí se spoustou slibů. Které z nich splnilo?

Přísnější sankce za znečišťování vod, lepší kontrola řek nebo databáze kanálů, které do nich ústí. To jsou některé ze slibů, které už loni zazněly od ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) po otravě Bečvy. Co se za rok podařilo udělat?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Několik desítek tun ryb uhynulých v řece Bečvě otrávily kyanidy | Foto: Lenka Kratochvílová | Zdroj: Český rozhlas

Život se sice do Bečvy postupně vrací, viník katastrofy ale zatím chybí.

Kvalitu vody v Bečvě od ledna monitoruje Výzkumný ústav vodohospodářský. Zatím přes analýzu vzorků dvakrát týdně. Kontroly dosud nic výjimečného nezaznamenaly.

Ústav původně plánoval od červa neustále hlídat vodu perloočkami ve speciálním přístroji, kvůli vyřizování potřebných povolení se ale stanice asi za pět milionů korun na řece podle ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Urbana objeví až před zimou. Kdy budou podobná zařízení i na dalších řekách, zatím není jisté.

‚Amatéři se snaží nahradit práci policie.‘ Rok po havárii na Bečvě kritizuje Brabec sněmovní komisi

Číst článek

„Naše představa je, že by byla, postupem času, síť měřících stanic pro Českou republiku. V první fázi bychom jich chtěli alespoň deset na důležitých tocích,“ říká Urban pro Radiožurnál.

Snížení limitů? Nejdřív příští rok

Podle evidence havárií na vodách jsou úniky nebezpečných látek časté například taky na Ostravsku a Frýdecko-Místecku nebo v Děčíně.

V minulosti například jedy opakovaně zabíjely ryby třeba v řece Olšavě na Uherskobrodsku. V roce 2006 kyanid ze závodů Draslovka Kolín otrávil 80 kilometrů Labe. Přibližně u poloviny nahlášených havárií se přitom dlouhodobě úřadům nedaří viníka najít.

Po otravě Bečvy se mluvilo o snížení limitů pro vypouštění nebezpečných látek do řek. O tom však ministerstvo životního prostředí rozhodne nejdřív příští rok. Teď resort čeká na odborné studie.

Například ekologická organizace Arnika už od minulého podzimu volá po zpřísnění hranice, při které musí firmy vypouštění látek do řek úřadům hlásit. V praxi by to znamenalo, že pod pečlivějším dohledem by bylo víc podniků než v současnosti.

Chybou jsou nezmapované výpustě, vyšetřování trvá dlouho, říká předsedkyně sněmovní komise k Bečvě

Číst článek

„V případě, že by se ty prahy snížily, kdyby došlo k takovéto havárii, tak je potom mnohem snadnější dohledat potenciální zdroje, protože by byly zařazeny v tabulkách,“ říká vedoucí kampaně Řeky bez jedů a ředitel společnosti Arnika Děčín Kamil Repeš.

Zpřísnění organizace navrhuje u kyanidů, mědi, zinku a toxických organických sloučenin, které odpuzují vodu a mastnotu a používají se třeba při výrobě outdoorového oblečení.

Vyšší pokuty? 

V nejbližší době se má na pořad jednání vlády dostat novela vodního zákona, která počítá s navyšováním pokut za porušování pravidel spjatých se znečišťováním vodních toků. Nově by zavedla až milionovou sankci za způsobení havárie. Viníkům se prodraží i další prohřešky.

„V případě vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek v rozporu s povolením nebo bez něj, bude hrozit pokuta až do výše 25 milionů korun. Za neohlášení havárie může padnout pokuta až ve výši pět milionů korun a na dva miliony korun se zvyšuje i pokuta za nečinnost při zneškodňování havárie,“ uvádí nová čísla mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.

Nil zaplavily plastové odpadky. Rybáři si mohou čištěním řeky přivydělat

Číst článek

Úprava taky nově rozlišuje mezi běžnou havárií a havárií mimořádného rozsahu a zpřesňuje kompetence jednotlivých institucí. Závěrečná zpráva sněmovní vyšetřovací komise ale kritizuje, že novela ještě víc oslabuje roli České inspekce životního prostředí.

Komise taky upozorňuje na chaos, který při řešení otravy panoval. Ministerstvo životního prostředí se už dřív po diskusích s vodoprávními úřady rozhodlo vytvořit metodiku pro úředníky. Na otázku, kdy bude příručka hotová, ale Radiožurnálu neodpovědělo.

Ministerstvo rovněž dál slibuje, že bude řešit i chybějící kompletní přehled kanálů, které ústí do českých řek. První verze digitální evidence ale bude podle ministra Brabce hotová nejdříve za rok. Konkrétní podoba se má řešit při schvalování novely vodního zákona a dokončování zmiňované metodiky.

Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme