Ověřovna! na vlastní kůži. Je to skvělý pocit, když odhalíte falešnou informaci, říká účastnice kurzu
Na den novinářem Ověřovny. Dvanáct seniorů a seniorek z celé republiky si zkouší, jaké to je ověřovat informace, na které narážejí na internetu nebo které se k nim dostávají ve formě řetězových e-mailů. A to pod vedením lektorů a novinářů Českého rozhlasu. „Radost, když zjistíte, jak to je ve skutečnosti – jak se vám povedlo podvodníka, co tu falešnou informaci vytvořil, odhalit – je obrovská,“ říká v rozhovoru účastnice kurzu Pavla Klepačová.
Jaká byla vaše motivace zúčastnit se kurzu Ověřovna! na vlastní kůži?
Je to další úroveň kurzu, kterých se mám to štěstí už delší dobu účastnit. Je to nesmírně zajímavá činnost, nejen kratochvíle pro ukrácení času. Má přímý dopad i do běžného života, do praxe, do vztahů, do diskusí s kamarády či známými.
Pomáhá mi, když znám postup, jak si určitou informaci ověřit. Jak zjistit, jestli je pravdivá, či pouze účelově upravená, aby vás vystrašila nebo rozzlobila. Rozklížila vztahy.
Proto se učíte ověřovat si informace? Abyste čelila těmto negativním emocím?
Přesně tak. Chci být sama odolnou, aby mě hned tak něco nevykolejilo, nenaštvalo. A obecně aby se zbytečně netrhaly vztahy jenom proto, že někdo uvěřil něčemu, co není pravda. Protože to je podle mě to největší nebezpečí.
To, že věříme nesmyslům, není taková tragédie, jako když se na různých úrovních rozbijí vztahy, které se budovaly desítky let. A já jsem přesně v té situaci.
To je tedy i vaše zkušenost?
To je má zkušenost sama se sebou. Ne že by se ode mě odvraceli kamarádi či příbuzní. Ale sama mám tendenci, když někdo šíří podobné nesmysly, přerušit s ním kontakt.
To, co se učíme, jsou určité kroky, postupy, které ve finále mohou vést k tomu, že my sami budeme chytřejší a nenecháme si nabulíkovat kdejaký nesmysl. Ale taky jak tu negativní emoci verbálně svést do koryta, kde plyne a neuškodí. A kde se mohou lidé dohodnout, že se na určité téma třeba už nebudou bavit a dobré vztahy si zachovají. To je velký přínos, který může tato aktivita mít.
Říkala jste, že vám zkušenosti z kurzů pomáhají i v běžném životě. Jak?
Já jsem velmi důvěřivá osoba. Nemám úplně vrozenou obezřetnost, primárně lidem věřím. Díky novým zkušenostem se mi už ale třeba nestává, že bych informace jenom volně přejímala. Jsem teď více ostražitá, naučila jsem se ověřovat si informace z více zdrojů.
Ověřovna! na vlastní kůži
Ověřovna! na vlastní kůži je společným pilotním projektem Českého rozhlasu a organizací Transitions Online a Elpida, které se zabývají mediálním vzděláváním a pořádáním kurzů a aktivit pro seniory. Cílem je nechat kurzisty nahlédnout pod pokličku novinářské práce a vzájemně se poučit v práci s informacemi a jejich ověřováním.
Nemusí jít vyloženě o dezinformaci. Ale třeba i o rady známých či „odborníků“, kteří třeba nabízejí nějaké zboží – například výměnu bezpečnostních dveří s odkazem na statistiky policie. Teď už vím, kam se podívat a kde si zjistit, zda mi ten daný člověk říká pravdu, nebo zda mi chce jenom tu věc prodat.
Sama jste řekla, že to není první „ověřovací“ kurz, který jste absolvovala. Jaký byl ten prvotní impulz, který vás k zájmu o praktické ověřování informací vedl?
Mě tento kurz zaujal v nabídce Elpidy (organizace pořádající aktivity pro seniory – pozn. red.), jejíž nabídka je velmi široká. A tohle bylo něco, co jsem si neuměla příliš představit. Tak jsem to chtěla otestovat. Na první lekci mě překvapilo, že nebyla žádná teorie – rovnou jsme si mohli vyzkoušet praxi na konkrétních příkladech.
Těch praktických příkladů jsme společně prošli hned několik a ta radost, když zjistíte, jak to je ve skutečnosti – jak se vám povedlo toho podvodníka, co tu falešnou informaci vytvořil, odhalit – je obrovská. Je to opravdu skvělý pocit. Taková odměna.
A kdybyste to měla po prvním dni kurzu Ověřovna! na vlastní kůži srovnat s těmi předešlými, které jste už absolvovala, pozorujete nějaký rozdíl?
Určitě. Naše kurzy byly vždycky o tom, že jsme v rámci jedné skupiny pracovali společně na ověřování jednoho příkladu za druhým. Všichni jsme se na tom podíleli, každý to posunul vždy o nějaký krok, když měl nápad, jak dál.
Tady je to naopak velmi intenzivní pátrání ve třech skupinách. Víme, že potom budeme o svých výsledcích – o tom, čeho se dopátráme – diskutovat. A ještě představa, že i my, laici, můžeme prakticky prospět profesionálům, redakci Českého rozhlasu. Že můžeme novinářům, kteří se tomu dlouhodobě věnují, pomoci posbírat jednotlivé střípky, tak to je také velmi příjemná představa. Že to není pouze trénink, ale že jde o něco reálného.
Ano. Jestli se podaří ty informace ověřit, očekává se i společný výstup v podobě článku Ověřovny, který si budou moci potom přečíst i čtenáři serveru iROZHLAS.cz. Těšíte se na to?
Ano. Český rozhlas má velký dosah i na lidi, kteří se s konkrétní nepravdivou informací mohou setkat a my jim můžeme svým ověřováním pomoci. To je pro mě velmi příjemný pocit.
