Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu rozhodl ve sporu mezi Ruskem a Ukrajinou, že Moskva porušila dvě mezinárodní úmluvy: o financování terorismu a o odstraňování rasové diskriminace. Autoři několika propojených dezinformací ale v e-mailech tvrdí, že se ICJ postavil na stranu Ruska, a to i ve věcech, které vůbec neřešil. Dezinformaci v dalším díle seriálu webu iROZHLAS.cz Ověřovna vyvrací Veronika Bílková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

OVĚŘOVNA! Praha/Haag 5:00 4. srpna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Autoři dezinformací o rozhodování soudu v Haagu, které kolují v několika verzích, se opírají o obvinění Ruska ze strany Ukrajiny, které Mezinárodní soudní dvůr řešil do tohoto ledna, popisuje Reuters. 

Rusko mělo podle Ukrajiny prostřednictvím financování separatistů na východě Ukrajiny podporovat terorismus. Zároveň Ukrajina u soudu oficiálně dávala Rusku za vinu sestřelení civilního letu Malaysia Airlines MH17 nad východní Ukrajinou, ke kterému došlo 17. července 2014. Zemřelo všech 298 pasažérů a celá posádka.

Za ruské útoky Ukrajina také požadovala finanční kompenzaci. V rámci tohoto případu také obvinila Rusko z utlačování ukrajinských a tatarských menšin na Krymském poloostrově.

Interpretace vs. fakta

Mezinárodní soudní dvůr svým rozhodnutím z 31. ledna podle prohlášení ruského ministerstva zahraničních věcí a dezinformátorů „nepřistoupil na obvinění Kyjevem a principiálně odmítl uznat Ruskou federaci jako ‚stát – agresor‘! Soud rovněž odmítl ukrajinské obvinění, že Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) se jeví jako ‚teroristické organizace‘!“

Právě s tímto narativem dezinformační zprávy pracují. E-maily na základě případu ICJ uvádí například to, že „domobrana v Donbasu a Luhansku byla právoplatná, lidská práva na Krymu jsou v pořádku a se sestřelením letu MH17 neměla Moskva nic společného“.

Autoři e-mailů ale dělají závěry, které s rozsudkem ICJ nesouvisí. „Mezinárodní soudní dvůr posuzoval spor pouze ve světle dvou mezinárodních úmluv, a to Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu a Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. Tento právní rámec vymezil, k čemu se mohl vyjádřit, a k čemu se naopak vyjádřit nemohl,“ objasňuje Veronika Bílková, vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. 

Deset let od sestřelení boeingu MH17. Vinní a odsouzení proruští separatisté za mřížemi ale nejsou

Číst článek

Soud může řešit jen právní pravidla, k jejichž projednání daly obě strany souhlas, doplňuje ji Milan Lipovský z téže fakulty. „V tomto případě jde o pravidla obsažená ve dvou smlouvách, které se týkají zákazu diskriminace a financování terorismu. Nikoliv tedy přímo zákazu porušení síly. On to koneckonců soud sám explicitně zdůrazňuje v paragrafech 28–31 rozsudku.“

Bílková navazuje, že „Mezinárodní soudní dvůr neposuzoval, zda Ruská federace používá vůči Ukrajině sílu legálně, či kdo stojí za sestřelením nizozemského letadla MH17. To, že by Mezinárodní soudní dvůr jakkoli potvrdil (výše citovaná tvrzení – pozn. red.), je tak zjevně nepravdivé.“

Zamlčený kontext

Zprávy, které se šíří v e-mailech, dávají důraz na části rozsudku, které přímo nepodporují ukrajinský postoj.

Je například pravda, že se ICJ nepostavil za ukrajinské obvinění Ruska ze sestřelení letu MH17. Dezinformace poté ale vynechává informaci, že ruská podpora v tomto případě podle soudního dvora spočívala ve financích, ne v přímém dodávání zbraní nebo výcviku.

Server Veredica také připomíná, že za sestřelení malajsijského letadla byli již v roce 2022 odsouzeni dva Rusové a jeden ukrajinský separatista, kteří k činu použili ruskou raketu.

ICJ pro nedostatek důkazů neschválil ani finanční kompenzace, které Ukrajina požadovala. To ale neznamená, že Rusko vyvázlo bez viny – podle Mezinárodního soudního dvora porušilo jak úmluvu o financování terorismu, tak úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace. 

„Mezinárodní soudní dvůr konstatoval, že Ruská federace porušila mezinárodní právo jednak tím, že neprošetřila podezření z financování terorismu (ve vztahu k jednotkám tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky), a jednak tím, že znemožnila výuku v ukrajinštině na krymských školách,“ uvádí Bílková.

19:22

Verdikt Haagu Ukrajině neprospěje. Spíše jen potvrdí, že ke genocidě v Donbasu nedošlo, míní právnička

Číst článek

Rozhodnutí soudního dvora také otevřeně neoznačuje Rusko jako agresorský stát, čehož znovu využívají autoři dezinformací. Nezmiňují ale další část rozsudku ICJ: Rusko podle něj porušilo předběžné rozhodnutí ICJ z roku 2017, které apelovalo, aby situaci ani jedna strana dále neeskalovala. 

Česká linka

V rámci své, nepravdivé, interpretace rozsudku útočí autoři dezinformačních e-malů i na česká média a vládní politiky. V jednom z e-mailů uvádějí, že na základě těchto rozhodnutí „chybně a pomýleně štvali“ českou společnost proti Rusku.

Dělali tak podle nich, „aniž by registrovali a brali na zřetel protiústavní kroky a zločiny ukrajinského vládního režimu“. 

Ukrajina ale má právo na sebeobranu. Podle Milana Lipovského z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je to fakt a právní pozice, na kterých je široká shoda.

„Opačné argumenty jsou motivovány snahou ochránit Rusko před odpovědností za porušování nejzákladnějších pravidel mezinárodního práva. A jako takové je třeba je jednoznačně odmítnout,“ uvedl Lipovský.

„Také platí, že i jakýkoliv další stát, včetně České republiky, má právo poskytovat oběti ozbrojeného útoku pomoc,“ dodal.

Klára Malinovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít