OVĚŘOVNA: Nesmysly o prezidentských kandidátech? Zatahování do války a důraz na národnost

Na sociálních sítích se před prezidentskými volbami šíří řada sdělení o prezidentských kandidátech. Jde ale v mnoha případech o falešné informace. Ověřovna serveru iROZHLAS.cz přináší trojici nejrozšířenějších falešných informací, které mají poškodit jednoho či druhého prezidentského kandidáta. Opět vše vysvětlujeme v kontextu.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finalisté prezidentské volby Andrej Babiš a Petr Pavel

Lži se šíří o obou prezidentských kandidátech | Foto: TV Nova | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Do druhého kola prezidentské volby zbývá týden. Oba postupující kandidáti, Petr Pavel i Andrej Babiš (ANO), spustili ostrou fázi kampaně. A spolu s tím se začali aktivizovat na sociálních sítích, ale i obecně ve veřejném prostoru jejich podporovatelé.

Ti přejímají či si zcela vymýšlejí výroky, které mají za cíl poškodit protikandidáta jejich favorita. Lživé výroky se přitom šíří na sociálních sítích, řetězovými e-maily, ale třeba i ve fyzické podobě do poštovních schránek.

Andrej Babiš

Národnost

Spolek Dekomunizace.cz, jehož cílem je „zbavit komunistickou stranu a její členy podílu na moci v České republice neustálým nenásilným připomínáním zločinů této ideologie veřejnosti“, vyvěsil u pražské tramvajové zastávky Újezd banner. Fotografii Andreje Babiše a Gustáva Husáka překrývá nápis „Dalšího Čecho-SLOVÁKA už NE!“

Jde ale o prokazatelnou falešnou informaci. Andrej Babiš je českým občanem, do republiky se přestěhoval krátce po rozdělení Československa. Poukazování na slovenský původ tak je už řadu let naprosto neopodstatněné a pro volby naprosto irelevantní. Srovnání s Husákem je pak argumentačním faulem.

Spolek Dekomunizace stojí i za dalšími viditelnými bannery. Například za tím, který nedávno vyvěsilo na své budově ministerstvo vnitra. Nebo za bannerem Milady Horákové s nápisem „Zavražděna komunisty“.

‚Hubu drž‘

Na twitteru nasbíralo více než milion zhlédnutí video anonymního účtu, které zachycuje okamžik na tiskové konferenci Andreje Babiše po vyhlášení volebních výsledků prvního kola prezidentské volby. Babiš měl podle příspěvku údajně použít výraz „hubu drž“ poté, co novinář na tiskové konferenci položil otázku jeho ženě Monice Babišové.

Co ale expremiér řekl skutečně?

Na Babišův výrok se zaměřil Filip Rožánek, který okamžik na tiskové konferenci dopodrobna rozebral. Vybral stopu, kterou zachytily mikrofony České televize, následně ji vyčistil od potlesku a ponechal pouze Babišův hlas. Vyčištěná stopa nabízí jiné vysvětlení než anonymní účet. Babiš řekl: „Tak, kdo je další?“ 

To ostatně potvrdila i fonetická analýza výroku serverem Lupa.cz. „Analýza spektrogramu ukázala na přímé vztahy mezi akustickou reprezentací zvukového signálu a konkrétní výslovností mluvčího a propojení se znalostmi zvukových vlastností běžně mluvené češtiny potvrdilo, že Babiš skutečně řekl: ‚Tak, kdo je další?‘,“ uzavírá server.

Přestřižený občanský průkaz

Babišovi podporovatelé a jeho kampaň poukazují především na téma války a obav z ní. Zatímco Babiš je stavěn do role mírotvůrce, Pavel je naopak vykreslován jako ten, kdo Česko do války zatáhne.

Ačkoliv jde o nesmysl, protože prezident nemá k vyhlášení války či mobilizaci žádnou kompetenci (jak jsme vysvětlovali třeba v tomto článku), lidé své obavy na sociálních sítích i nadále sdílejí.

Ukázka facebookového příspěvku, který může být myšlen jako fór. Přesto může někoho ovlivnit k poškození vlastních identifikačních dokladů před druhým kolem voleb | Zdroj: Reprofoto Facebook

Právě na ně pak cílí příspěvek s fotografií přestřiženého občanského průkazu. „Pokud ihned rozstřihnete svoji občanku a pas, Petr Pavel vás nebude moci povolat do války! Udělejte to hned, možná mi to tady smažou!“ píše se v jednom z facebookových příspěvků, který nasbíral stovky reakcí a téměř dvě stovky sdílení.

Samozřejmě je to nesmysl a nikdo by si neměl před volbou rozstřihnout či jinak poškodit jak občanský průkaz, tak i pas, protože bez dokladu totožnosti nebude moci odvolit. V případě, že má někdo například propadlý pas nebo ho ztratil, může si ještě požádat ve zkrácené lhůtě pěti pracovních dní na obecním úřadu s rozšířenou působností. Za vydání občanského průkazu pak ale musí jeho držitel zaplatit poplatek. Veškeré informace jsou dostupné na stránkách ministerstva vnitra.

Petr Pavel

Vylhané ‚výroky z twitteru‘

Falešné informace, které se týkají Petra Pavla, se zaměřují především na jeho vojenskou minulost. Asi nejrozšířenějším příspěvkem je údajná série Pavlových výroků o pomoci Ukrajině, které si měl generál ve výslužbě napsat na svůj twitterový účet.

Koláž stejných příspěvků, které se šíří různou formou. Vlevo nahoře reálný facebookový příspěvek. Vpravo nahoře výstřižek kolující v řetězových e-mailech. Dole fotografie reálného letáku roznášeného mezi lidmi (samotná fotografie se šíří sociální sítí WhatsApp) | Zdroj: Koláž iROZHLAS.cz

Klíčový je přitom odkaz na skutečnost, že mají tyto výroky pocházet z twitterového účtu Petra Pavla. Při použití nástroje na zpětné vyhledávání příspěvků na twitteru se ale žádný z výroků dohledat nedá. A podobně neúspěšné je hledání i v dostupné databázi výroků politiků na serveru Hlídač státu. Jde tedy bezesporu o Pavlovy smyšlené výroky.

Pavel naopak přímé zapojení do konfliktu na Ukrajině odmítal, jak obsáhle vysvětlil třeba server Demagog.cz. Podporoval materiální a finanční pomoc Ukrajině a také uplatňování ekonomických sankcí na Rusko (například zde, zde a zde), které je v konfliktu agresorem. Na twitteru lze naopak dohledat jeho vyjádření, že by se k povinné vojenské službě nevracel, protože by to „bylo drahé, neefektivní a u veřejnosti nepopulární“.

Rozvědčík cvičený v Rusku

Jednou z velmi probíraných etap Pavlova života byla jeho účast ve zpravodajském kurzu u vojenské rozvědky. A to v době krátce před listopadem 1989. Pavel sám tuto skutečnost nepopírá. Tedy na vojenského zpravodajce opravdu studoval. Nikdy ale nestudoval v Rusku, kurz probíhal na území Československa. Školení KGB nebo srovnávání s Vladimirem Putinem je tedy v tomto ohledu lživé.

„Nikdy jsem nestudoval v Rusku, nikdy jsem neměl nic společného s KGB ani s StB a za komunismu jsem jako rozvědčík nepracoval,“ komentoval výroky Pavel s odkazem na historické dokumenty. Ty zveřejňoval třeba Deník N.

Obor „vojenské zpravodajství“ začal Pavel studovat v roce 1988 a svá studia dokončil v roce 1991, tedy už v demokratickém zřízení. Pracovat pro Vojenské zpravodajství začal tedy až po revoluci (více třeba zde). V tomto ohledu je možné zmínit třeba i Pavlovu následnou třicetiletou službu pro demokratické Československo, později Česko a Severoatlantickou alianci.

Kandidát vlády

„Nedovolte, aby se vládní kandidát stal prezidentem,“ prohlašuje v debatách, ale třeba i na sociálních sítích Babiš na Pavlovo konto. Spojování generála ve výslužbě s vládou Petra Fialy (ODS) přitom opírá například o veřejnou podporu některých ministrů a třeba i přímo premiéra, kteří svůj hlas Pavlovi přislíbili.

To ale z Pavla zdaleka nedělá vládního kandidáta. Pavel je jeden ze tří občanských kandidátů (podpisy občanů se podařilo nasbírat ještě Danuši Nerudové a Karlu Divišovi). Pavel nasbíral více než 81 tisíc platných podpisů. V tomto ohledu je s parlamentními stranami daleko více spojený Babiš, který je poslancem a podpisy nesbíral. Nechal se do kandidatury nominovat svými poslanci z hnutí ANO.

Vláda Petra Fialy i jednotlivé vládní strany se letos rozhodly, že žádného svého kandidáta do volby nenominují. Řada poslanců či senátorů vládních stran podpořila svým podpisem například kandidaturu senátora Pavla Fischera, Marka Hilšera, Josefa Středuly či Tomáše Zimy.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme