Po internetu se šíří reportáž ruské státní televize Russia Today (RT) o ruské studentce Lize, kterou měla „vyhodit“ Univerzita Karlova. V příspěvku, který na sociálních sítích viděly desítky tisíc lidí, říká, že jejímu vyhození předcházel nátlak a zpětné zhoršování známek. Jaká je ale pravda? Žádná studentka se jménem Liza studia na univerzitě nezanechala. Zkouškové období navíc skončilo před začátkem války, nebylo proto možné známky zhoršit.

Ověřovna! Praha 5:00 27. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Občas jsem musela lhát prostě z nějakého strachu,“ začíná vyprávění ruské studentky Lizy v reportáži ruské státní televize Russia Today (RT) s názvem „Oběť rusofobie“. 

Liza měla – podle televizí prezentovaných informací – donedávna studovat na Univerzitě Karlově sociologii. Jenže pak přišla válka a s ní se měla Liza podle reportáže setkat na škole s „rusofobií“. Učitelé jí měli naschvál zhoršovat prospěch, a to nejen u nově psaných zkoušek, ale i u těch, které už absolvovala dřív.

V březnu pak měli podle reportáže Lize učitelé říct, že „na škole pro Rusy není místo“. „Můžu uvést konkrétní případ, kdy mi přednášející dal jednoznačně najevo, že tady nebudu moci dál studovat,“ říká ve videu údajná studentka.

Reportáž navíc informaci rámuje do širšího kontextu a vyvozuje, že „po započetí speciální vojenské operace (Ruskem uváděný termín pro invazi – pozn. red.) na Ukrajině začali ruské studenty vylučovat ze zahraničních vysokých škol“.

Realita?

Jenže jaká je skutečnost? „Na základě kontroly informačního systému mohu potvrdit následující – v aktuálním semestru žádná studentka se jménem ‚Liza‘ studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) nezanechala,“ vysvětluje serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu mluvčí fakulty Klára Hyláková.

Podle ní není údajné zhoršování známek učiteli reálné. Třeba už proto, že v době začátku ruské invaze na Ukrajinu nemohli studenti absolvovat žádné zkoušky.

„Od začátku války, tedy 24. 2. 2022, na FSV UK neprobíhalo zkouškové období. Není tedy možné, aby vyučující studentům zpětně zhoršovali známky, jelikož žádné známky za aktuální semestr ještě nemají,“ popisuje Hyláková.

Pokud by tedy ze strany fakulty mělo k ukončení studia konkrétního studenta hypoteticky v tomto semestru dojít, stalo by se to až na podzim. „Na základě harmonogramu akademického roku a z procesních důvodů se tak děje až v září,“ pokračuje v objasnění běžné praxe mluvčí.

‚Odmítáme kolektivní vinu‘

Jak dodává, je sice pravda, že FSV UK „podporuje svobodnou a nezávislou Ukrajinu“, nepřipouští ale útoky na své studenty.

Nenávistné projevy namířené proti Rusům jsou častější. Většinu případů ale oběti nenahlásí, bojí se

Číst článek

„Odmítáme jakékoliv uplatňování kolektivní viny vůči ruským občanům,“ říká kategoricky Hyláková s tím, že na základě uvedených informací je možné říci, že jde jednoznačně o falešnou zprávu.

To potvrzuje i mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek, podle něhož je ukončení studia konkrétního studenta nebo studentky výhradně na základě studijních výsledků. A že ačkoliv univerzita po začátku ruské invaze na Ukrajinu pozastavila plnění mezinárodních úmluv o spolupráci s ruskými univerzitami, neznamená to, že by záměrně Rusům ukončovala studium.

„Pozastavení smluvních vztahů s univerzitami zároveň nezaložilo žádné právní důvody k jakémukoli bezhlavému a hromadnému vylučování studentů z řádného studia na Univerzitě Karlově,“ říká Hájek.

‚Neslyšel jsem o tom‘

Redakce iROZHLAS.cz a Radiožurnál kontaktovaly také ruského studenta Danila Naumova, který na fakultě studuje poslední ročník magisterského studia. Ani on se ale na univerzitě s prezentovanou diskriminací nesetkal a o případu údajně vyhozené Lizy neví.

„Nic jsem o tom neslyšel. Univerzita dokonce vydávala několik prohlášení, že vyzývá lidi, aby byli solidární se všemi – tedy nejen s Ukrajinci, ale i s Rusy a Bělorusy. A že se nemá diskriminovat na žádné rovině,“ popsal své zkušenosti.

Sám se zatím po ukončení studia do Ruska neplánuje vrátit, a to právě kvůli válce na Ukrajině. Jak dodává, většina ruských studentů, které v Česku zná, se chce zachovat stejně. „Taky jsem u nich neslyšel, že by měli nějaké problémy se studiem nebo že by se chtěli třeba teď vracet do Ruska,“ říká.

Po vydání článku redakci odpověděla i další ruská studentka na Univerzitě Karlově Olga Sharkova. Ani ona zkušenosti s diskriminací na univerzitě nemá.

„Naštěstí jsem se na Univerzitě Karlově nikdy nesetkala s žádnou diskriminací nebo rusofobií. Vyučující a studenti se ke mně chovají stejně jako před válkou. Kromě toho, jeden z vyučujících se mě zeptal, jak to zvládám a jestli potřebuji nějakou pomoc,“ popsala serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.

Rusofobie?

Případy, kdy se lidé začali vůči Rusům žijícím v Česku chovat odměřeně až nenávistně, se ale objevily – server iROZHLAS.cz některé popsal už dříve. Na školách se ale tyto nálady pokusily instituce podchytit hned v začátcích.

Před případy „rusofobie“ vůči studentům a žákům na českých školách na začátku války na Ukrajině varovalo ministerstvo školství v čele s ministrem Petrem Gazdíkem (STAN). 

„Musíme mít neustále na paměti, že děti za chování dospělých nemohou a že důležitým úkolem škol je v těžkých historických obdobích posilovat zdravé vztahy. Do škol nepatří dělení na ‚my a oni‘ ani válečné nepřátelství. Do škol jsme také poslali metodiku, jak s dětmi o těchto věcech hovořit s žádostí, aby věnovaly zvýšenou pozornost dětem dotčených národností – ukrajinské, ruské i běloruské,“ přiblížil ministr pro iROZHLAS.cz.

A proti diskriminaci studentů se okamžitě postavila nejen Univerzita Karlova, ale třeba i pražská Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění (FAMU) nebo Masarykova univerzita v Brně.

„I když s námi cloumají emoce a hněv, nemůžeme se obrátit vůči ruským studentům, studentkám, akademikům a akademičkám na Masarykově univerzitě. Oni jsou stejnou obětí Ruské federace jako ti, kteří nyní bojují na Ukrajině,“ vyzval studenty a profesory k toleranci třeba i rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Tomáš Pika, Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít