OVĚŘOVNA: Valorizace důchodů a církevních restitucí. Obrázek manipuluje na sítích i v e-mailech
Šíření falešných informací se nevyhýbá ani tématům, jako je valorizace. Nejen v řetězových e-mailech, ale i na sociálních sítích se šíří obrázek, který srovnává valorizaci církevních restitucí se sníženou valorizací penzí. Ačkoliv se zakládá na pravdivém základě, jako celek je obsah šířeného obrázku nepravdivý a manipulativní. Celý případ vysvětlujeme v dalším díle seriálu Ověřovna.
„75 miliard korun, tolik získají církve v letošní valorizaci a nikomu to nevadí. 19 miliard pro seniory je obrovský problém,“ takové tvrzení nese jednoduchý obrázek putující po sociálních sítích i v řetězových e-mailech.
Nápis je vyvedený v červené a bílé barvě a překrývá velkou fotografii kostela. V pravém dolním rohu je pak připojená fotografie seniorky z volně přístupné databáze fotografií Pixabay, která má zřejmě působit na emoce příjemců.
Do řetězových e-mailů se obrázek opět dostal ze sociálních sítí, kde se objevoval zejména pod příspěvky vládních představitelů a těmi, které se zabývaly problematikou nižších valorizací důchodů.
Ačkoliv se šířené sdělení zakládá na pravdivých údajích, jako celek jde o manipulaci.
Miliardy sem, miliardy tam
Základem sdělení jsou dvě částky. O jaké peníze ale ve skutečnosti jde? Zmiňovaných 19 miliard korun, ve skutečnosti 19,4 miliardy korun, vychází z vládou schváleného a prezidentem podepsaného omezení červnové valorizace důchodů. Jde tedy o částku, kterou má podle vlády stát letos na snížené valorizaci ušetřit.
Valorizace důchodů by dál měly zohledňovat inflaci, řekl Jurečka. Novelu penzí předloží do dvou týdnů
Číst článek
Potud by se tedy dalo chápat sdělení jako pravdivé, protože tato částka opravdu k seniorům ve formě důchodů směřovat nebude, ačkoliv by tomu tak po červnové valorizaci, pokud by nebyla zákonem snížena, bylo.
Co ale druhá částka 75 miliard korun, kterou má podle sdělení v letošních valorizacích naopak získat církev? Tady už dochází k manipulaci. Částka je totiž ve veřejných zdrojích dohledatelná v souvislosti s církevními restitucemi pouze jako hodnota majetku, kterou stát církvím už odevzdal, a to v podobě polí, lesů, rybníků a nemovitostí.
Za majetek, který stát církvím vrátit nemohl, platí roční splátky, které se skutečně valorizují. Tato částka ale v letošním roce zdaleka nedosáhne zmíněných 75 miliard korun. Ve skutečnosti je výrazně nižší.
„Pro výpočet výše finanční náhrady pro rok 2023 je dle zákona použita míra roční inflace roku 2021 ve výši 3,8 %. V důsledku inflace se tedy částka finanční náhrady v roce 2023 zvýší o 1,75 miliardy korun. Česká republika tak církvím a náboženským společnostem letos vyplatí splátku finanční náhrady ve výši 2,398 miliardy korun,“ popsala mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.
V kontextu tak lze tvrzení v obrázku označit za nepravdivé a manipulativní. Srovnává totiž časově i fakticky nesouvisející částky.
Jak je to s restitucemi?
Podle ministerstva financí má stát církvím a náboženským společnostem vyplatit náhrady za nevydaný majetek v celkové výši 59 miliard korun. Částku stát splácí postupně, až do roku 2042. Tvrzení, že by měl vyplatit o více než dvacet miliard vyšší částku a pouze za rok 2023, je proto nesmyslné.
Jak církev hospodaří na vrácené půdě? Udržitelnost ji příliš nezajímá, změnu prošlapávají v Plzni
Číst článek
Podle zákona se výše nesplacené částky každoročně navyšuje o hodnotu inflace, která o dva roky předchází dané splátce. Letos tedy stát vychází z inflace z roku 2021.
„Vzhledem k inflační doložce bude v roce 2042 celková vyplacená suma vyšší než zmíněných 59 miliard korun, v tuto chvíli ji nicméně nelze přesně vyčíslit,“ vysvětluje Krušinová. Současně s tím se ale postupně snižuje státní příspěvek na fungování církví, až nakonec dojde k úplné odluce.
Finanční náhrady za nevrácený majetek jsou podle Krušinové takzvaným mandatorním výdajem státu, budou tak vyplaceny bez ohledu na konkrétní rozpočtový dopad. „Prostředky pro výplatu náhrady za nevydaný majetek církvím a náboženským společnostem na rok 2023 jsou plně zabezpečeny ve státním rozpočtu, konkrétně v kapitole ministerstva kultury,“ říká.
