OVĚŘOVNA: Příliš rychlý součet či sčítací software. Na sítích se šíří falešné informace o volbách

Stejně jako po prvním kole prezidentských voleb, i po tom druhém se začaly na sociálních sítích šířit pochybnosti o tom, zda prezidentské volby proběhly podle pravidel. Zatímco před dvěma týdny podobné informace šířily především anonymizované profily na sociálních sítích, teď už se zapojují i politici a známé postavy dezinformační scény. Server iROZHLAS.cz vyvrací jednotlivé falešné informace v dalším díle seriálu Ověřovna.

Tento článek je více než rok starý.

Ověřovna! Praha (Aktualizováno: 22:02 2. 2. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

prezidentské volby 2023

prezidentské volby 2023 | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

‚Sčítací software‘

Asi nejvíce rozšířenou nepravdivou informací o volebních výsledcích je aktuálně ta, kterou sdíleli například známý proruský aktivista Ladislav Vrabel či náměstek děčínského primátora Jan Skalický (ANO). Jde o tvrzení, že volby byly ovlivněny záměrným nastavením „sčítacího softwaru“, což zmínění dokládají tím, že podobným výsledkem jako teď v Česku, kdy Petr Pavel porazil Andreje Babiše (ANO), dopadly prezidentské volby i ve Francii a na Slovensku.

V původním textu jsme chybně zaměnili jméno političky za SPD. Uvedli jsme jméno poslankyně Karly Maříkové, namísto její stranické kolegyně Věry Maříkové. Za chybu se omlouváme.

„Náhoda? Těžko uvěřitelné! Už se ani nenamáhají měnit software? Čím to je? Že by všude byla naprosto stejně rozdělená společnost? Toto není konspirace, to jsou pravdivá čísla, výsledky voleb, které jsem si ověřil! napsal zase náměstek Skalický s tím, že ve všech jmenovaných případech dopadly volby zhruba v poměru 58/42.

Na podobné výsledky voleb upozorňuje i politička Věra Maříková. „Volby výsledky Slovensko, ČR a Francie. Zvláštní shoda čísel, nebo jen náhoda?“ napsala ve facebookovém příspěvku.

Jenže informace skutečně konspirací je. Zmiňovaný výběr států je naprosto účelový, protože prezidentské volby proběhly v posledních letech třeba i v Rakousku, Polsku, Maďarsku nebo třeba v Německu, kde byl poměr hlasů jiný a do teorie těchto šiřitelů nesedí.

Mnohem důležitější je ovšem skutečnost, že Česko ke sčítání žádný „sčítací software“ nevyužívá, jak ostatně ještě před druhým kolem prezidentských voleb vysvětlil serveru iROZHLAS.cz mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar.

Součet hlasů probíhá ručně přímo u konkrétní okrskové komise, která svůj výsledek nakonec pouze ohlásí na Českém statistickém úřadu vypracovaným protokolem. Úřad pak výsledky umisťuje na jakousi „volební nástěnku“, kterou je web volby.cz.

„V Česku se opravdu výsledky počítají ručně a okrskové volební komise jsou na Českém statistickém úřadu zcela personálně nezávislé. Důležité je i to, že jejich členy mohou nominovat kandidující subjekty, čímž je zajištěna i občanská či politická kontrola voleb. A Český statistický úřad nemá ani přístup k samotným hlasovacím lístkům, které po volbách zůstávají zapečetěny a archivovány pro případný soudní přezkum na příslušném obecním úřadě.“

Jan Cieslar (mluvčí Českého statistického úřadu)

„V Česku se opravdu výsledky počítají ručně a okrskové volební komise jsou na Českém statistickém úřadu zcela personálně nezávislé. Důležité je i to, že jejich členy mohou nominovat kandidující subjekty, čímž je zajištěna i občanská či politická kontrola voleb. A Český statistický úřad nemá ani přístup k samotným hlasovacím lístkům, které po volbách zůstávají zapečetěny a archivovány pro případný soudní přezkum na příslušném obecním úřadě,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz mluvčí statistického úřadu Jan Cieslar.

Právě soudní přezkum je dalším faktorem, který zajišťuje regulérnost voleb. Papírové lístky, které byly ručně sečteny, lze totiž kdykoliv znovu přepočítat. A to v případě napadení výsledků na základě důvodného podezření. Přezkoumat lze také postup konkrétní volební komise.

Shrnutí dat prezidentských voleb nabízí Český statistický úřad na svých webových stránkách. Podrobně pak na portálu volby.cz.

Nepřeskočitelný náskok?

Po prvním kole řada lidí spekulovala, jak bylo možné, že ačkoliv měl Babiš po zveřejnění výsledků z prvních volebních okrsků značný náskok, byl nakonec před závěrem na první pozici Pavlem „předskočen“. Sdílený byl například tento nebo tento příspěvek.

Už před druhým kolem statistický úřad vysvětlil, jak k podobné situaci došlo. Jako první vstupují totiž do systému výsledky z těch nejmenších okrsků s desítkami nebo nižšími stovkami hlasů (zobrazuje graf níže), ve kterých měli voliči větší tendenci podpořit expremiéra Babiše. Naopak větším okrskům s pěti sty a více hlasy, které jsou zpravidla ve větších městech, trvá sčítání logicky delší dobu. Tyto naopak byly více nakloněny Pavlovi.

Sčítání volebních okrsků podle velikosti v průběhu času (po pěti minutách). Jak je zřejmé, nejprve se daří sečíst malé oksrky do 100 voličů, nejdéle pak trvá sčítání těch nad 500 voličů | Zdroj: Český statistický úřad

Příliš rychlý součet?

Po druhém rozhodujícím kole voleb, kdy už proti sobě stála pouze dvojice kandidátů Pavel a Babiš, se zase šíří jiná falešná informace. A ta se týká rychlosti součtu volebních hlasů.

„Tak není v tom podvod, že ne... Oni to vědí už po polovině sečtených hlasů,“ napsal třeba jeden z uživatelů facebooku s fotografií displeje s oznámeními, kde média už v 15 hodin ohlašovala, že na základě predikce volebních výsledků bude prezidentem Petr Pavel. Podobně sdílený byl i tento příspěvek, který zase mluví o „podvodu mocných na obyčejných lidech“.

Je třeba zdůraznit, že v 15 hodin ještě zdaleka nešlo o konečné výsledky voleb, ale skutečně pouze o predikci. Podle Českého statistického úřadu bylo v té době sečteno zhruba 8,5 tisíce ze 14,5 tisíce okrsků – tedy necelých 60 procent okrsků. Definitivní výsledek je možné určit až po sečtení posledních hlasů, k tomu došlo až v 17:22.

Výsledek je ale možné dopředu předvídat. A to na základě takzvaných predikčních modelů, které už dnes využívají média při volbách docela běžně po celém světě. Jak se ukázalo, v letošních volbách po polovině sečtených hlasů tyto modely dokázaly určit, že se vítězem stane Petr Pavel. 

Takzvané „predikce“ jsou matematické modely, které vycházejí z dat postupně sčítaných volebních okrsků a voličských preferencí z předchozích voleb. Například server iROZHLAS.cz letos využíval hned tři predikční modely – model matematicko-fyzikální fakulty, výzkumné agentury PAQ Research a společnosti Blindspot AI. Všechny tři jsou s vysvětlením, jak fungují, stále dostupné na stránkách.

Tři a půl hodiny na sečtení volebních hlasů je pak naprosto reálná doba. Prezidentské volby jsou totiž pro volební komise jedny z nejjednodušších. Komisaři ve druhém kole musejí pouze roztřídit hlasy obou kandidátů na dvě hromádky, tyto pak zvlášť sečíst a přesný počet hlasů pro každého z kandidátů uvést do zápisu, který všichni členové komise podepíší. Ten následně předávají na příslušeném sběrném místě Českého statistického úřadu (vysvětlujeme třeba zde).

Celý proces včetně následné kontroly je proto mnohem rychlejší než třeba při volbách do Poslanecké sněmovny nebo při komunálních volbách. Do těch navíc vstupuje faktor preferenčních hlasů, které sčítání komplikují a prodlužují.

„Přestože zpracování výsledků volby prezidenta republiky patří z pohledu samotného zpracování k těm nejjednodušším, z pohledu společenského a mediálního zájmu jde naopak o volby nejvýznamnější. Přípravě obou kol volby jsme věnovali skutečně velkou pozornost, a to včetně vyhodnocování všech možných rizik i v souvislosti s aktuální zahraničněpolitickou situací,“ vysvětlil třeba předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Příjezd prezidentky Čaputové

Další nepravdivé informace se týkají příjezdu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové do Pavlova štábu ještě během sčítání volebních hlasů. Šířené fámy tvrdí zejména to, že Čaputová musela znát výsledek předem.

Jak už se ale vyjádřil dříve mluvčí prezidentky Martin Sřižinec, šlo o spontánní nápad Čaputové na základě volebních průzkumů, které předvídaly Pavlovo vítězství. Domluva byla rychlá, protože v Pavlově volebním týmu působili například i Michal Repa a Martin Burgr, kteří dříve pracovali na kampani Čaputové.

„Máme v týmu dva kolegy, kteří byli původně u ní. Martin Burgr dokonce vedl její poradce, tak to bylo velmi jednoduché na zorganizování. Byla tam absolutní důvěra a fungovaly komunikační kanály. Vzhledem tomu, že to byla velmi citlivá operace a nevěděli jsme, že vyhrajeme, a také z bezpečnostního důvodu jsme to drželi v minimálním týmu,popsala Deníku N Pavlova volební manažerka Pavla Nýdrle. Doplnila, že kdyby Pavel nakonec nevyhrál, Čaputová by na pódium nepřišla.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme