Pacienti v Česku mohou odmítnout léčbu. Lékaři to ale ne vždy respektují

České zákony umožňují odmítnout prodlužování života v případě nevyléčitelných onemocnění. Jde o takzvaná dříve vyslovená přání. V praxi je to ale komplikované. Někteří právníci upozorňují na to, že stávající úprava spíš svazuje lékařům ruce. Když člověk předem odmítá například napojení na dýchací přístroje, nemá záruku, že mu bude vyhověno.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Od 1. ledna, kdy byly zrušeny poplatky, přibyla v ordinacích českých praktiků pětina pacientů | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

„Když jsme se snažili je s tím případem seznámit, že ten pacient k nim bude pravděpodobně přivezen s tímto problémem, že nechce být napojen na dýchací přístroj, tak někteří, především mladí lékaři s čerstvým diplomem, argumentovali, že je to skoro nabádání k eutanazii,“ řekla koordinátorka mobilní hospicové péče ze severní Moravy Andrea Radomská.

Přehrát

00:00 / 00:00

Problematiku dříve vysloveného přání shrnula Eva Rajlichová

Takzvaný institut dříve vysloveného přání funguje v Česku už od roku 2001. Pacienti si díky němu můžou nadiktovat například to, jak je mají doktoři léčit v případě, že už nebudou schopní o sobě rozhodovat.

Nevyléčitelně nemocní mohou v dříve vysloveném přání odmítnout třeba výživu sondou, udržování při životě pomocí přístrojů nebo v určitých případech i oživování. Pacient ale musí požadavek sepsat písemně a nechat ho úředně ověřit od notáře.

Podle některých expertů ani pak ale nemá jistotu, že se mu přání splní.

„Zákon o zdravotních službách v paragrafu 36 sice zdánlivě umožňuje vyslovit předem vyslovené přání, jeho platnost je však výjimkami v zákoně natolik podmíněná, omezená, že lékaři se v naprosté většině případů budou bát přání dodržet a z důvodu vlastní právní jistoty raději tu péči poskytnou,“ vysvětlil Ondřej Dostál z Platformy zdravotních pojištenců.

Debata o centrální databázi

V Česku neexistuje žádná centrální databáze dříve vyslovených přání. Podle Ondřeje Dostála to je další mezera v legislativě. Pokud totiž člověk nemá přání u sebe, lékař se o něm nemusí dozvědět.

„Na to má existovat registr stejně, jako je třeba u osob, které si nepřejí dát orgán k transplantaci,“ myslí si.

Ani v tom se ale odborníci neshodnou. Třeba podle advokátky Lucie Široké by to nebylo praktické.

„Bylo by to málo flexibilní. Přitom pacient ve vazbě na to, jak se mu aktuálně daří, jak se jeho zdravotní stav vyvíjí, tak může svoji vůli měnit,“ zdůvodnila.

Stát teď chce, aby lidé o možnosti určit si mantinely své léčby věděli víc. Podpořil proto kampaň, která dříve vyslovené přání představí širší veřejnosti.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme