Česko má nejhlubší propad reálných mezd ze zemí OECD, za rok klesnou o 8,3 procenta

Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd nejen v rámci zemí OECD, ale i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou v úterý novinářům představil její analytik Vít Hradil. Reálné mzdy podle něj ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. Důvodem je vysoká inflace.

Analýza Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ilustrační foto

Důvodem propadu je vysoká inflace (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Objem mezd, který by čeští zaměstnanci v roce 2022 museli dostat navíc, aby si zachovali životní úroveň z roku 2021, dosahuje 170 miliard korun. Právě o tolik se tedy letos budeme muset ‚uskromnit‘,“ uvedl Hradil.

Průměrnému českému zaměstnanci, který pracuje na plný úvazek, tak podle něj za celý rok 2022 bude k dosažení předchozího životního standardu scházet 40 000 korun, tedy 3300 korun měsíčně. Reálná kupní síla se tak vrátí zpět v čase do roku 2018, vypočetl analytik.

Vláda a NERV jednaly o kurzarbeitu a snížení ,štědré‘ podpory v nezaměstnanosti. Návrhy dál rozpracují

Číst článek

Hlavní důvody pro výrazný převis spotřebitelské inflace nad růstem mezd jsou podle Hradila rusko-ukrajinská válka a z ní vyplývající geopolitický konflikt mezi Západem a samotným Ruskem, a pandemie covidu-19.

Jedním z důsledků války bylo omezení dodávek ruských fosilních paliv do Evropy a následný dramatický růst jejich ceny. Pandemie způsobila globální snížení nabídky, když se omezovaly výrobní a přepravní kapacity.

Na tuto krizi vlády a centrální banky reagovaly razantním uvolněním hospodářských politik, když obyvatelstvu dopřávaly štědré podpůrné programy a snadný přístup k úvěrům. Opatření udržela zvýšenou poptávku, jejíž náraz na omezenou nabídku způsobil všeobecný růst cenové hladiny, řekl Hradil.

Analýza na základě svého statistického modelu odhadla, že tento vývoj se projeví v letech 2022 až 2024 růstem počtu krádeží, vyšší spotřebou alkoholu, nárůstem rozvodů, zhoršením vnímaného zdravotního stavu, přibýváním sebevražd, zvýšením podílu mladistvých mimo školu i zaměstnání a snížením důvěry ve vládu. Neočekává naopak zhoršení úmrtnosti novorozenců, naděje dožití a četnosti vražd.

Cyrrus na vzorku všech členských zemí EU od roku 1995 odhadla, jak citlivě indikátory životní úrovně v těchto státech reagují na změny v jejich reálné průměrné mzdě. Následně tento efekt aplikovala na očekávaný pokles reálné průměrné mzdy v Česku v roce 2022.

Posledním krokem bylo přepočítání efektu na skutečné hodnoty vykazované ČR. Výsledkem pak byl odhad toho, jak citelně se propad reálné mzdy v Česku může projevit v životech jeho obyvatel.

„Objektivně sice zažíváme zhoršení, ale nedostáváme se mimo kategorii jedné z nejlepších zemí k životu. Pokud nedojde k nějaké katastrofě, příští dva roky zůstaneme zemí, kde se dobře žije,“ uzavřel Hradil.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme