Kvůli pálení čarodějnic hasiči podnikli více než devadesát výjezdů. Požárů oproti loňsku přibylo

Hasiči v pátek během tradičního pálení čarodějnic vyjížděli v celé republice k 91 požárům, oproti loňské filipojakubské noci to bylo o dvacet víc. Jednalo se o menší požáry, které se obešly bez vážnějších zranění, informovala v sobotu mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Studená. Dlouhodobý průměr je 48 požárů denně. Za posledních deset let zaznamenali hasiči nejvíce požárů poslední dubnový den před třemi lety, a to 136.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslední dubnový den je tradičně ve znamení pálení čarodějnic, což pro hasiče znamená větší množství výjezdů. ilustrační foto | Foto: Noly (CC0) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

V Česku letos stejně jako před rokem platila omezení proti šíření koronaviru a oficiální akce spojené s pálením ohňů se nemohly konat. Hasiči ale varovali, že nebezpečnější mohou být menší, ale neorganizované domácí táboráky. „Jak se dalo předpokládat, v letošním roce již lidé, i přes vládní opatření, slavili čarodějnice víc, než tomu bylo loni. Zatímco v loňském roce vyjížděli hasiči o filipojakubské noci k 71 požárům, letos jich bylo o dvacet víc, tedy 91,“ uvedla mluvčí hasičů.

Hasiči v souvislosti s pálením čarodějnic varují před velkým suchem. Plošný zákaz nechystají

Číst článek

Nárůst byl patrný ve večerních hodinách – zatímco k 16.00 evidovali hasiči 38 požárů, ve 20.00 jich bylo 72 a k půlnoci 91. Vážnější zranění si oheň vyžádal jen ve v Prusicích ve Středočeském kraji, kde pomáhali hasiči s převozem jednoho popáleného člověka. Nejčastěji hasiči vyjížděli k neohlášenému pálení a k dohašování ohnišť.

Nejvíc výjezdů měli hasiči ve Středočeském, Ústeckém kraji a v Praze. Celkem vyjeli hasiči poslední dubnový den k 404 případům. Kromě požárů to bylo 65 dopravních nehod, 142 technických zásahů nebo 27 úniků látek, dodala Studená.

Závislost na počasí

Filipojakubskou noc i letos v Česku ovlivnila omezení, která mají zabránit šíření koronaviru. Lidé nemohli slavit čarodějnice na hromadných akcích, i venku měli mít zakryté dýchací cesty. Platí i nařízení, podle něhož se nesmí sdružovat víc než dvě osoby, pokud nejsou členy jedné domácnosti. Zdaleka ne všichni ale tyto restrikce dodržovali.

Největší roli v počtu požárů při oslavách čarodějnic hraje počasí. Pokud je před 30. dubnem dlouho sucho a teplo, požár se vznítí snáz, než když je půda prosáklá vodou. Nebezpečný je také silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí a snadno tak chytne třeba suchá tráva. Tento rok bylo poslední den v Česku na většině území příjemné slunečné počasí, které navečer na některých místech vystřídal déšť.

Podle dávné tradice se svatojakubské noci připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá, případně tančí a skáče přes zapálenou vatru. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme