Pálení čarodějnic je oslavou jara i plodnosti. Oheň má prý očistnou moc

Dnešní noci se říká Valpuržina, filipojakubská či noc Beltaine. Tradicí je strávit večer pod širým nebem u velkého táboráku a symbolicky v něm spálit zlou čarodějnici. V minulosti byla noc z 30. dubna na 1. květen spojena především s oslavami plodnosti a jarní přírody. Jednalo se o jeden z nejdůležitějších svátků v celém keltském světě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čarodejnice (3) | Foto: Jana Huzilová

„Oheň měl vždycky očistnou sílu a staří Keltové věřili, že právě o svátku Beltaine je vlastně možnost zbavit se veškerého zlého nánosu zimy a všechny své starosti odhodit do ohně. Proto se pálilo třeba i staré zimní oblečení, házely se tam zbytky už nepoužitelných potravin a podobně,“ říká historička umění a odbornice na svátky i tradice Valburga Vavřinová.

Svátek byl podle ní považován za velmi důležitý, a protože byl spojen s úrodou a plodností, byla při oslavách preferována ženská božstva. V tomto období roku vše kvete, proto se z toho, jak odkvetou stromy, trávy i byliny, odvozovala budoucí úroda, dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

Historička umění a odbornice na svátky i tradice Valburga Vavřinová rozebírá původ zvyklostí spojovaných s filipojakubskou nocí

„Původně v období, kdy hlavní důraz byl kladen v zemědělské společnosti na úrodu, byl i tento svátek především zemědělský. A v podstatě veškeré oslavy směřovaly k tomu, aby začátek léta byl příznivý, protože dříve se rozlišovala pouze dvě období, zima a léto, a léto právě začínalo měsícem květnem,“ vysvětluje Valburga Vavřinová.

V mnoha českých vesnicích dnes vyrostou takzvané májky. Vavřinová upozorňuje, že původ této tradice spadá rovněž do předkřesťanských dob, kdy bylo zvykem zdobit stromy, nosit jim dary a na jejich větve vázat různobarevné stužky.

Existuje řada dalších zvyklostí. Provést by se měl například důkladný jarní úklid hospodářství, protože špína a nepořádek byly živnou půdou pro řádění čarodějnic. „Především bychom měli být asi veselí a podpořit plodnost přírody i tím, že na sebe budeme milí a dáme průchod svým citům. Od toho třeba právě je zvyk líbání se pod rozkvetlou třešní,“ podotýká Valburga Vavřinová.

Většina tajemnějších úkonů se prováděla v noci a součástí prapůvodního pohanského svátku byla i sexuální magie spojená s rituálním předáváním plodnosti půdě, což se později stalo předmětem kritiky křesťanské církve.

Alžběta Havlová, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme