Památku obětí okupace z roku 1968 uctí pietní akt před budovou ČRo

Před 44 lety probudil spící Československo rachot okupačních tanků. Armády pěti zemí Varšavské smlouvy násilně překročily naše hranice a rázně tak ukončily přísliby pražského jara 1968. V mnoha městech se střílelo, na ulicích zůstali mrtví a opět se střílelo i před budovou rozhlasu v Praze na Vinohradech, stejně jako v květnu 1945. Památku obětí zde uctí dnes dopoledne pietní akt.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pietní akt při příležitosti 43. výročí srpnových událostí k uctění památky padlých při okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy

Pietní akt při příležitosti 43. výročí srpnových událostí k uctění památky padlých při okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy | Foto: Filip Jandourek

Rozhlasáci se snažili svobodně vysílat do poslední chvíle, a to nejen v Praze, ale i v jiných studiích. Mimořádně emotivní vysílání znělo například z Královehradeckého rozhlasu. Rozhlasový reportážní vůz projížděl přímo mezi kolonami polských tanků, které postupovaly od Náchoda.

Rozhlas byl tehdy hlavním zdrojem svobodných a pravdivých informací a okupanti se ho snažili co nejdřív umlčet. Soustředili se na Prahu ,a tak se v krajích mohlo vysílat poměrně volně. V Královehradeckém studiu tehdy seděla i Dagmar Hadrová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek Jana Hergeta o okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v Ranním Radiožurnálu

„My jsme nebyli izolovaní. My jsme měli nesmírné množství informátorů, kteří dobrovolně obětavě nosili zprávy a všechno zjišťovali, a to všechno zjištěné nám dodávali. Tam se pracovalo ve dne v noci. Já jsem byl au mikrofonu nonstop 62 hodin,“ vzpomíná.

Byly to velmi hektické a emotivní chvíle. Konvence a uhlazenost šly v napjaté atmosféře stranou. Šlo o to, informovat posluchače co nejrychleji. Lidé mohli z rádia slyšet nejen rachot vojenské techniky, ale i pokus o rozhovor s jedním z okupantů.

O okupaci se československé vedení dozvědělo předem přes ambasádu v Budapešti

Číst článek

Hlasatelky ve studiu četly stovky rezolucí s podniků a továren, které odsuzovaly vpád vojsk. Reportéři pak popisovali dojmy, které viděli na vlastní oči.

Královehradecký rozhlas vysílal velmi dlouho, a to i díky Svobodné Evropě, která mu poskytla jednu ze svých frekvencí. Pracovníci rozhlasu pak byli obviněni ze spolupráce se Západem a normalizace mnohým z nich přichystala velmi kruté tresty.

Jan Herget, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme