Památku věrozvěstů Cyrila a Metoděje uctila bohoslužba na Velehradě

Misi věrozvěstů Cyrila a Metoděje do našich krajin připomíná dnešní státní svátek. V roce 863 k nám přinesli křesťanskou víru, písmo, slovanskou liturgii a stali se fenoménem, který přesahuje tisíciletí. V dějinách naší země mají nenahraditelné místo. O tom, jaký význam měl příchod těchto učenců na naše území, pak nelze pochybovat.Proto se u příležitosti svátků slovanských věrozvěstů se konala poutní mše ve Velehradě, jíž se zúčastnilo na třicet tisíc lidí, či slavnostní mše v pražském kostele Cyrila a Metoděje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

rotunda | Foto: Josef Veselý

Výzva k většímu hledání Krista zazněla na dnešní národní pouti ve Velehradě. Největší katolické bohoslužbě, která se koná při příležitosti svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, celebroval ji kardinál Miloslav Vlk, hlavní promluvu měl biskup František Lobkowitz. Poutní mše byla součástí Dnů lidí dobré vůle Velehrad 2005. Zúčastnila se jí také řada politiků včetně prezidenta Václava Klause s manželkou Livií. Ten poté řekl, že Velehradské slavnosti by měly sloužit jako příležitost k hledání toho, co nás spojuje a naplňuje, čímž jsou hodnoty křesťanské lásky a úcty k bližnímu.

Klaus je vůbec první prezident, který se velehradských slavností zúčastnil a Českému rozhlasu řekl, že je to také jeho vůbec první návštěva tohoto poutního místa. Cyrilometodějská tradice je neoddělitelnou součástí naší země a já jsem velmi rád, že se stále udržuje. Také jsem rád, že se tento den stal státním svátkem, to znamená, že se příchod Cyrila a Metoděje stal svátkem skutečně všech občanů republiky."

Výzva k většímu hledání Krista zazněla na dnešní národní pouti ve Velehradě na Uherskohradišťsku. Největší katolické bohoslužbě u nás přihlíželo téměř třicet tisíc poutníků. Zúčastnila se jí také řada politiků včetně prezidenta Václava Klause s manželkou Livií. Mši předsedal kardinál Miloslav Vlk, hlavní promluvu měl biskup František Lobkowitz. Poutní mše byla součástí Dnů lidí dobré vůle Velehrad 2005.

Letošní poutní mše se podle odhadů zúčastnilo na třicet tisíc poutníků. O něco málo méně lidí navštívilo včerejší Večer dobré vůle, na kterém bylo ve veřejné sbírce vybráno více než jeden milion korun pro hospic na Svatém kopečku u Olomouce. Celé letošní velehradské slavnosti se nesly v duchu projektu s názvem Hrdinové všedních dnů, který byl zaměřen na dík a uznání práce dobrovolnických, charitativních a neziskových organizací a nadací. Další slavnostní bohoslužba začala v 18:30 v pražském kostele Cyrila a Metoděje.

Cyril a Metoděj byli géniové, protože jenom géniové dokáží vytvořit úplně novou a originální abecedu. Navíc na vzdory své učenosti ovládali to, co jim dnes může kdejaký politik nebo učenec závidět: měli dar srozumitelnosti. To oceňuje i převor benediktinského arciopatství Prokop Šostřonek. "Jsem rád, že tito věrozvěsti přišli a že pochopili situaci, to znamená že mohou mluvit o věcech hlubokých a velkých, avšak vždy tak, aby jim posluchači rozuměli. Proto jsou i kazatelům dnešní doby velkým vzorem, protože bychom i my měli mluvit jazykem lidí dneška, aby nám rozuměli."

Moravský metropolita, arcibiskup Jan Graubner se ptá, nakolik se cítí český stát nástupcem Velkomoravské říše. "Na Moravě to tak opravdu stále cítíme. V období Velké Moravy přicházeli misionáři z Rakouska, Německa, byla tu i anglosaská mise, k lidem na našem území však nehovořili srozumitelným jazykem a navíc k nám přinášeli i politické a kulturní vlivy. Proto se dále hledali misionáři, kteří by mohli přijít odjinud, ale hlásat evangelium místním jazykem. Ty našli právě v Cyrilovi a Metodějovi," říká Jan Graubner.

Milan Kopp, Eva Hůlková, Markéta Pešková, Helena Simerská, Jan Zítka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme