Končící ředitelka lidického památníku Lehmanová odmítá obvinění, že nectí fakta o Lidicích

Martina Lehmannová, ředitelka Památníku Lidice, jež v úterý rezignovala, odmítla obvinění, že nectí fakta o Lidicích. Někteří lidičtí pamětníci ukončili spolupráci s památníkem poté, co ředitelce vytýkali, že jí je lhostejné jejich utrpení. Lehmannová v úterý novinářům řekla, že se rozhodla složit funkci, neboť nemá důvěru v ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD).

Lidice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitelka památníku Lidice Martina Lehmannová rezignovala na svůj post. | Zdroj: ČTK

Ministr na samostatné tiskové konferenci prohlásil, že Lehmannová postrádala empatii a schopnost komunikovat s přeživšími lidické tragédie.

Pamětníci přišli s kritikou a oznámením o ukončení spolupráce s Památníkem Lidice po odvysílání televizní reportáže o případu, kdy matka jednoho z přeživších lidických dětí údajně udala četníkům svou židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou. Reportáž vycházela z bádání historika z Historického ústavu Akademie věd Vojtěcha Kyncla.

Ředitelka Památníku Lidice po loňské kritice rezignovala na svou funkci. Důvod neuvedla

Číst článek

„Budeme samozřejmě zvažovat, jakým způsobem paní Mikešovou připomenout. Bydlela v Lidicích po nějakou dobu, a ten její příběh vlastně končí zhruba ve stejnou dobu, jako končí příběh lidických obyvatel a samotné obce Lidice, to znamená v roce 1942,“ řekla v reportáži Lehmannová.

Někteří z Lidických vyjádřili s obsahem reportáže nesouhlas. „Můj postoj v celé této věci, který nebyl, ani nemohl být kategorický k žádné straně celého tohoto sporu, vnímali bohužel jako nepřátelský,“ řekla v úterý novinářům Lehmannová.

Článek pokračuje pod souborem.

„Na svou práci v památníku jsem hrdá,“ dodala s tím, že jí ministr dal na výběr, zda rezignuje, nebo bude odvolána. V čele památníku stála od dubna 2017. Instituci dočasně povede její statutární zástupkyně, vedoucí ekonomického oddělení Dagmar Kosová. Ministerstvo na místo vypíše konkurz. Podle Zaorálka je třeba najít někoho, kdo má nejen schopnost rozumět faktům a historii, ale také lidem.

Zaměstnanci památníku Lehmannové vyjádřili podporu a uvedli, že musela čelit nátlaku, mimo jiné lidické organizace Svazu bojovníků za svobodu, na což poukázala i poslední žijící lidická žena Jaroslava Skleničková. Památník podle ní funguje dobře, důstojně a se vší odpovědností.

Zemřela Miloslava Kalibová, přeživší vypálení Lidic. Z 143 lidických žen již žije poslední pamětnice

Číst článek

Reportáž ČT byla podle Skleničkové nevhodně načasovaná a ředitelka v ní vystoupila neutrálně. „Žádáme, aby se ministerstvo kultury nerozhodovalo ad hoc na základě vykonstruovaných stížností,“ uvedl mluvčí památníku Filip Petlička.

Naopak starostka Lidic Veronika Kellerová v úterý v prohlášení podepsaném ‚zastupitelé Lidic‘ poděkovala Zaorálkovi, že přispěl k nápravě křivd na obětech lidické tragédie. „Stejně jako ministr kultury jsme hluboce přesvědčeni, že bez přeživších a dlouhodobé spolupráce s nimi nemá Památník žádný smysl,“ uvádí se v prohlášení.

Článek pokračuje pod souborem.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo jen 160.

Přímo v Lidicích bylo 10. června 1942 zastřeleno 173 lidických mužů, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme