K Památníku okřídleného lva přibudou jména oceněných letců. Pamětní desku odhalí na pražském Klárově

Pamětní deska se jmény československých letců v Britském královském letectvu doplní památník Okřídleného lva na pražském Klárově. Plaketu odhalí představitelé armády, zástupci městské části Praha 1, přítomni budou váleční veteráni. Za druhé světové války sloužilo v RAF 2500 mužů a žen z Československa. Byli piloti, navigátoři, střelci i příslušníci pozemního personálu.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letci z 311. československé bombardovací peruti ve Velké Británii za druhé světové války před letounem Wellington

Letci z 311. československé bombardovací peruti ve Velké Británii za druhé světové války před letounem Wellington | Zdroj: Wikimedia Commons

Přišli do Británie, když čelila hrozivě těžké situaci. V bitvě o Británii měla poměrně dost letadel, ale scházeli jí piloti, a tak Češi a Slováci přišli na poslední chvíli a byli to, a to všichni říkali, velmi stateční a zkušení piloti. Takže jejich přínos byl obrovský, nikdy by se nám to bez nich nepodařilo,“ ocenil československé letce Nicolas Soames.

Českoslovenští piloti – dodnes naši nejlepší ambasadoři

Číst článek

Vnuk Winstona Churchilla, britského premiéra z časů války, se před 3 roky zúčastnil odhalení sochy okřídleného lva, který je symbolem hrdosti a odvahy. Nechyběla letcům v soubojích nad anglií a kanálem La Manche, při bombardování německých továren nebo hlídkových letech nad Atlantikem.

Nikdo nevěděl, jestli se vrátí

„Vydařený let byl každý, z kterého jste se vrátil. Poněvadž jednou jak jste odstartoval, tak nikdo nevěděl, jestli se vrátí, nebo nevrátí. Člověk se nesměl bát ničeho. Já jsem říkal: ‚mě to nikdy nepotká, to potká vždycky toho druhého,‘ protože kdybych věděl, že se nevrátím, tak tam vůbec neletím,“ vzpomíná Emil Boček, který pilotoval legendární spitfiry.

Odvaha nechyběla ani generálu Pavlu Vranskému, létal u 311. bombardovací perutě. „Náš úkol byl hledat, najít a potopit německé ponorky. Ve třech případech jsme jako posádka, s kterou jsem lítal, našli tu ponorku. Jedna najela na mělčinu, tu jsme raketami znemožnili.

Od začátku bitvy o Anglii uplynulo 76 let. Výročí si v Dejvicích připomněli i veteráni

Číst článek

Na pamětní desce je i jméno Františka Fajtla, jednoho z nejznámějších československých letců z druhé světové války v Britském královském letectvu. „Poměrně velmi brzo jim ustřihli křídla a skončil taky jako mnozí na Mírově, ale dočkal se satisfakce. Nakonec byl povýšen na generála, ale on zůstal vždycky strašně skromný a téhle vlastnosti já jsem si u něj nejvíc vážila,“ říká paní Hana Fajtlová.

Z 2500 tisíc československých letců v RAF se jich 500 konce války nedočkalo.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme