Kroupa opustil správní radu Muzea paměti 20. století. ‚Ztratil jsem přesvědčení, že nám jde o tu samou věc.‘
Ředitel neziskové organizace Post Bellum rezignoval na funkci člena správní rady Muzea paměti 20. století. Stalo se tak poté, co instituce podle něj odmítla přijmout sbírku vzpomínek pamětníků Post Bellum – Paměť národa. Předsedkyni správní rady a pražskou radní Hanu Marvanovou rezignace zaskočila.
„Oznamuji, že jsem rezignoval na funkci člena správní rady Muzea paměti XX. století. Ztratil jsem přesvědčení, že nám jde o tu samou věc. Moc bych si přál evropské ambiciózní muzeum vyprávějící příběhy, ohromující návštěvníky zážitkem, objektové muzeum srovnatelné s podobnými projekty v Evropě, jako jsou Polin, Typografy of Terror, House of Terror apod. Toužím po tom léta,“ napsal Kroupa v pondělí na svém facebookovém profilu.
Důvodem k rezignaci je podle něj to, že správní rada odmítla přijmout usnesení o sbírce pamětníků Post Bellum – Paměť národa, že nahrávky a data jsou pro Muzeum paměti 20. století žádoucí.
„Stalo se to pro mne poslední kapkou. Muzeum nepřijetím tohoto usnesení dalo najevo nezájem o Paměť národa. Je to pro mne zraňující a nesrozumitelné,“ pokračoval Kroupa. Je také přesvědčen, že to ukázalo na chybějící politickou nestrannost v radě nebo věcné a odborné posuzování.
Mezi příběhy z Paměti národa patří například svědectví Tomáše Sedláčka, Jiřího Stránského a stovky dalších.
Archiv shromažďuje vzpomínky pamětníků, rozhovory s lidmi, kteří si prošli koncentračními tábory nebo je poznamenala komunistická totalita. Nahrávky jsou veřejně dostupné na internetových stránkách Paměť národa a podílela se na nich řada institucí včetně Českého rozhlasu.
Reakce na veřejné vyjádření
Na Kroupovo veřejné vyjádření bezprostředně zareagoval z dalších členů správní rady – historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.
„Moje rozhodnutí zdržet se hlasování souvisí s mojí pochybností o jeho smysluplnosti,“ napsal pod příspěvek na facebooku.
Post Bellum žádá Prahu o pronájem Domu pážat na Hradčanech, chce v něm zřídit Institut Paměti národa
Číst článek
Tvrdí, že pro výstavy má smysl používat vždy konkrétní nahrávky, na něž se musí uzavřít konkrétní smlouva za obvyklou cenu.
„Navržená licence hovoří podle dodatečně zaslaného posudku o 170 000 Kč za měsíc, za 10 let to je cca 20 milionů Kč, které mají být brány v úvahu při rozhodování o pronájmu. Podle mého názoru takovou licenci muzeum nyní nepotřebuje,“ uvedl. Na závěr doplnil, že Kroupovo rozhodnutí respektuje, i když ho mrzí.
Mikuláš Kroupa ale odmítá, že by Post Bellum za sbírku žádalo 170 tisíc měsíčně. „Nikdy jsme nic takového neřekli, nenabídli, v této věci nejednali,“ napsal v pondělí večer serveru iROZHLAS.cz s tím, že to bylo vždy zamýšleno jako dar pražskému magistrátu a Muzeu paměti.
„Bylo od nás požadováno, abychom dar vyčíslili. Proto vznikl znalecký posudek, ale to neznamená, že požadujeme od města či muzea peníze,“ dodal.
Marvanová: Nerozumím tomu
Zaskočena Kroupovou rezignaci byla i pražská radní Hana Marvanová (za STAN), která je předsedkyní správní rady muzea. „Já tomu jeho kroku vůbec nerozumím. Je to nějaké nedorozumění z jeho strany,“ řekla serveru iROZHLAS.cz.
Informaci o rezignaci se podle svých slov dozvěděla od novináře, který po ní chtěl reakci na Kroupovo vyjádření na facebooku.
„Myslela jsem si, že o těch věcech budeme diskutovat, takže neznám žádný jeho návrh. Jsem předsedkyní správní rady muzea a radní a my neobdrželi přímo nějaký návrh, jak by to mělo vypadat,“ řekla.
O spolupráci s Post Bellum je zájem a vše se musí teprve dojednat, jelikož muzeum vzniklo nedávno a „všechno nejde tak rychle“.
Na závěr dodala, že s ní Mikuláš Kroupa rezignaci neřešil a že nejdříve měl s členy rady o svém rozhodnutí diskutovat.
