Pamětníci i politici si připomněli oběti Terezína
Tryznou na Národním hřbitově v Terezíně dnes lidé uctili památku obětí z věznice gestapa, židovského ghetta a koncentračního tábora Litoměřice. Pietního aktu se zúčastnili prezident republiky Václav Klaus, odbojáři i bývalí terezínští vězňové. Mezi návštěvníky byli také zástupci zemí, jejichž občané v Terezíně za války trpěli a umírali.
Prezident Klaus v projevu řekl, že i dnes po 62 letech se rozum zdráhá uvěřit tomu, jak se lidé mohli chovat k lidem. Holocaust byl ale děsivou skutečností, na kterou se nesmí zapomínat.
"Je naší povinností rezolutně odmítat všechny pokusy události druhé světové války odsouvat do pozadí, jakoby se ona tehdejší tragédie týkala jen někoho," uvedl nad hroby umučených Václav Klaus.
Tryznu na Národním hřbitově zakončili křesťanskou a židovskou modlitbou generální vikář Litoměřické diecéze Karel Havelka a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon. V jejím závěru pak zazněl úryvek z Verdiho Rekviem v podání Děčínského pěveckého sboru.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo na 32.000 mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech.
Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniká Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
