Patnáctiletí v Česku mají nejvíce zkušeností s alkoholem, varuje OECD

Počet patnáctiletých, kteří mají zkušenosti s alkoholem, se v České republice v letech 2002 až 2012 zvýšil ze 70 na 94 procent. Uvádí se to ve zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes v Paříži zveřejnil její generální tajemník José Ángel Gurría. Ze všech zemí, které OECD sleduje, Česká republika vychází nejhůře.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

víno, alkohol, skleničky, pití vína | Foto: licence Creative Commons Atribution-NonCommecial-NoDerivs 2.0 Generic, Rebecca Schley

I celková spotřeba alkoholu je v České republice nad průměrem zemí zkoumaných OECD, ale je relativně "stabilní". Nicméně průměr v rámci celé organizace má klesající tendenci.

V roce 2012 připadalo na jednoho Čecha 11,6 litru spotřebovaného čistého alkoholu, zatímco odhadovaný průměr v zemích OECD činil 9,1 litru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jen šest procent patnáctiletých v Česku ještě nevyzkoušelo alkohol. O zprávě OECD mluvil Vojtěch Koval

"Náklady společnosti a ekonomiky plynoucí z nadměrné konzumace alkoholu jsou na celém světě obrovské, a to zejména v zemích OECD," zdůraznil José Ángel Gurría.

V této souvislosti poukázal na to, že nynější zpráva OECD zdůrazňuje potřebu naléhavé akce vlád a poskytuje jasné důkazy, že i nákladné preventivní kroky mířící proti neúměrné spotřebě alkoholu jsou z dlouhodobého hlediska rentabilní.

Celková konzumace alkoholu dospělými v OECD mírně klesá

Pokud jde o spotřebu alkoholu dospělými v zemích OECD, podle dnes zveřejněné zprávy se odhaduje, že ročně připadá na jednoho člověka v průměru kolem 10 litrů čistého alkoholu, což je ekvivalent více než 100 lahví vína. Celkově tato spotřeba v uplynulých dvou desetiletích mírně klesla.

Mezi země, kde spotřeba naopak vzrostla, zpráva řadí zejména Finsko, Island, Izrael, Norsko, Polsko a Švédsko.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj je mezinárodní vládní organizací se sídlem v Paříži. Je nástupkyní Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě, která měla za úkol poválečnou hospodářskou obnovu. OECD vznikla v roce 1961, kdy vešel v platnost její zakládající dokument Konvence o OECD.
Pramen: Stálá mise ČR při OECD v Paříži

Výrazné zvýšení bylo zaznamenáno v Rusku, Brazílii, Indii a Číně, i když ve dvou posledně jmenovaných státech jde o vzestup z nízké úrovně spotřeby.

Dokument rovněž upozorňuje, že v mnoha zemích OECD se zvýšila míra občasného těžkého a nebezpečného pití mezi dětmi a mládeží, především pak u dívek.

Od počátku nového století podíl chlapců ve věku do 15 let, kteří již byli opilí, vzrostl ze 30 na 43 procent. U dívek jde o nárůst z 26 na 41 procent.

„Alkohol jsem začala pít v 11 letech, chodila jsem ke koním a tam se dávaly panáky i dětem,“ řekla v anketě Českého rozhlasu loni v dubnu jedna z dívek.

„Alkohol jsem pil od 14 a už nepiji,“ odpověděl tehdy mladík.

Podle preventistky z olomoucké lékařské fakulty Elišky Sovové je problém i v tom, že Češi často neoznačují pivo jako alkohol.

„Takže, když se ptáte pacienta, jestli pije, tak řekne, že ne. Když se ho ptám následně, kolik piv si dá denně, tak jsou tři nebo pět.“

OECD: Nejvíce zkušeností s alkoholem mají 15letí v ČR | Foto: ČTK

Ve zprávě se rovněž uvádí, že analýza dopadu preventivních opatření proti zneužívání alkoholu v České republice, Kanadě a Německu ukazuje, že tato aktivita může snížit míru silného pití a závislosti na alkoholu o pět až deset procent.

Experty zpráva OECD nepřekvapila

„Je to jen logické vyústění špatné dlouhodobé situace u nás ve vztahu k alkoholu a jeho regulaci,“ komentoval zprávu OECD přednosta Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, profesor Michal Miovský.

„U nás je atmosféra celkově dlouhodobě nastavená velmi propagačně ve vztahu k alkoholu. To znamená, že je u nás alkohol opakovaně podceňován na všech úrovních,“ postěžoval si.

„Celková velmi pro-spotřební atmosféra v zemi je dlouhodobě podporujícím faktorem a zároveň je alkohol velmi výrazně dostupný. To znamená, že se u nás děti a dospívající k němu dostanou výrazně snadněji, než ve srovnatelných zemích na západ od nás,“ zdůraznil Michal Miovský.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příliš velkou společenskou toleranci alkoholu a jeho snadnou dostupnost kritizoval lékař, profesor UK Michal Miovský

Právě v omezení dostupnosti proto vidí předpoklad pro snížení počtu mladistvých se zkušeností s alkoholem.

„Pak je druhá strana, to znamená samotná prevence. A ta je, bohužel, v této oblasti systémově relativně málo podporovaná.“

Za málo efektivní označil financování velkých kampaní a propagačních akcí, které v důsledku nepřinášejí efektivní výsledek.

Podle Michala Miovského je účinnou cestou například investování do systémově dlouhodobé prevence, kde se se pracuje s menším počtem dětí v menších kolektivech.

Návrhy OECD

Jako vhodné kroky v boji proti alkoholismu OECD doporučuje především péči lékařů, kteří mohou ohrožené lidi upozornit na škodlivou míru pití a přimět je, aby tento problém začali řešit.

Důležité jsou i přísnější zákony upravující možnou spotřebu alkoholu před jízdou, čímž lze snížit počet obětí dopravních nehod.

Vhodné je podle OECD také zdražování alkoholických nápojů zvýšenými daněmi nebo zavádění minimálních cen levnějšího alkoholu.

Pomoci může i větší regulace reklamy nebo investice do výchovy mládeže zaměřené na varování před škodlivostí pití alkoholu.

ČTK, mkp, Vojtěch Koval Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme