Ředitel kroměřížské psychiatrie: Nikdo ze skupiny ‚naštvaných‘ nepřišel, aby mi sdělil, co chce jinak

Pavel Polák, ředitel psychiatrické nemocnice v Kroměříži | Zdroj: Profimedia

Role sester je stejně důležitá jako ta lékařů, sdělil pro iROZHLAS.cz v písemném rozhovoru Pavel Polák, ředitel psychiatrické nemocnice v Kroměříži. Minulý týden mu podalo výpověď dvacet zaměstnanců. Důvodem jsou podle Poláka změny v hierarchii stávajících struktur a zavedení individualizované péče. Ředitel si za změnami stojí, ale zavede je pomaleji. „Já i moji kolegové zpomalíme tam, kde to lze,“ tvrdí.

Rozhovor Kroměříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přišel jste o víc než polovinu svého týmu. Jak vnímáte důvody, proč asi dvacítka zaměstnanců psychiatrické nemocnice v Kroměříži odešla?
Ještě neodešla. Vnímám strach o postavení v rámci vertikální hierarchické struktury. Obavu ze změn v dosud poměrně statickém prostředí. Upokojujeme, ale zároveň otevřeně říkáme, že je nám bližší spolupráce horizontální. Lékař má jedinečné postavení, ale v péči o pacienta je stejně důležitá role například všeobecné sestry a dalších pracovníků.

Pavel Polák

  • Vystudoval sociální pedagogiku. Dříve působil v oblasti sociální péče a také jako oblastní ředitel v neziskové organizaci Naděje.
  • Od února 2022 je ředitelem Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, kde zavádí nové metody pro podporu individualizované péče pro pacienty.
  • Podporuje probíhající reformu péče o duševní zdraví, která usiluje o zkvalitnění péče o pacienty a o přesun péče z prostředí institucí do komunitní péče.

Mají tyto důvody podle vás nějakou spojitost s probíhající reformou péče o duševní zdraví, která usiluje o individuální přístup k lidem s duševní nemocí a odsun od institucionálního smýšlení směrem ke komunitní péči? Pokud ano, co konkrétně?
Individuální plánování, které vzbudilo velké emoce, je dnes úspěšně zavedeno na jednom primariátu a paní primářka ho hodnotí kladně a sama je do něj aktivně zapojena. Další primáři o něj projevili zájem. Každý nový začátek je výzvou, obavou, příležitostí. Z našeho pohledu jsme udělali maximum pro rozptýlení obav, aby zůstala jen výzva a příležitost.

V nemocnici usilujeme o zavádění individuálního plánování, zavádění širší škály volnočasových aktivit, zavádění role peer pracovníků (tj. člověk se zkušeností s duševním onemocněním, který pomáhá pacientům tím, že s nimi svoji zkušenost sdílí – pozn. red.), zavádění sytému „více otevřených dveří“ i na formálně uzavřených odděleních, zintenzivnění navazování pacientů na návazné služby včetně dětského oddělení, vyřizování stížností i nezdravotnickými pracovníky přímou cestou, osobním rozhovorem, včetně ředitele, zavádění diskusních setkání pacientů s ředitelem, zavádění supervize.

Ministerstvo zdravotnictví po třech letech a opakovaných výzvách zveřejnilo v roce 2022 osmnáct zpráv z psychiatrických léčeben, které poukazují na kritická porušení lidských práv v psychiatrických nemocnicích. Kontrola doporučovala například zavést supervize, více spolupracovat s obcemi a také posílit spolupráci mezi jednotlivými profesemi v nemocnici. Do nemocnice jste jako ředitel nastoupil v únoru 2022. Seznámil jste se se závěry kontrol kvality péče z roku 2018? Reagoval jste na ně nějak?
Především jsme snížili počet lůžek na pokojích a uvedli do provozu zrušené oddělení. Smyslem bylo odlehčit pacientům ze stísněných prostorů na některých odděleních.

Zkvalitnili jsme systém podávání a řešení stížností. Zvýšila se pestrost a kvalita stravy. Plánujeme odstranění mříží tam, kde to není z bezpečnostního hlediska nutné, a to v nejbližší době. Úkolů je před námi ale celá řada a ne všechny budou vyvolávat pozitivní reakci.

S panem magistrem Stříteským (Matěj Stříteský je právník kanceláře Veřejného ochránce práv – pozn. red.) jsme komunikovali s oddělením dětské a dorostové psychiatrie o větší možnosti telefonického volání dětí tam, kde to není rizikové. V současné době lze jen přijímat hovory na dobu deseti minut.

Pozitivní i negativní ohlasy

Jaké jsou podle vás ty nejzásadnější změny, které jste v nemocnici zavedl? U kterých z nich jste vnímal přijetí a u kterých odpor?
Postupné kroky ke spravedlnosti ve finančním odměňování. Zde jsem zavnímal pozitivní a negativní reakce, jak se dalo předpokládat.

Zavedli jsme nový systém pro řešení stížností a připomínek. Zavedli jsme muzikoterapii, canisterapii a funkční dobrovolnictví v nemocnici. Zde jsem vnímal pozitivní odezvu.

Kroměřížský ředitel není z oboru, příčina krize může být tam, říká šéfka Psychiatrické společnosti

Číst článek

Zavedení individuálního plánování. Zde jsem zavnímal pozitivní i negativní ohlasy. Negativní především ze strany lékařů, střední zdravotní personál byl zkompetentněn a k plánování se aktivně hlásí, vykonává ho v praxi s pacientem.

Zavedli jsme supervize – opět pozitivní i negativní ohlasy. Zavedli jsme tým peer pracovníků. Reakce byla opět pozitivní i negativní. Rozšířili jsme kaplanské služby. Ohlasy byly jak pozitivní, tak negativní.

Moje setkávání s pacienty zase vyvolalo pocit, že sbírám stížnosti na personál. Paradoxně sbírám spoustu podnětů, požadavků a pochval na personál, které s radostí okamžitě vyřizuji těm, kterým jsou určeny.

Obměnili jsme část materiálního vybavení nemocnice, které bylo staré i mnoho desítek let. Zde byly reakce pozitivní či neutrální.

V oblasti správy nemocnice jsme museli udělat restrukturalizaci a řešit vážné problémy v procesech a hospodaření, které vyplynuly z kontroly hospodaření za roky 2020 a 2021. Zde jsem zaznamenal neutrální postoj a velké vyčerpání vedoucích pracovníků na odstraňování nedostatků.

reforma péče o duševní zdraví

Idea reformy péče o duševní zdraví se zrodila již v 90. letech minulého století. V roce 2013 ji pak oficiálně schválilo ministerstvo zdravotnictví, ale až v roce 2017 se podařilo získat finance z evropských dotací. Na první fázi reformy z Bruselu přiteklo 2,5 miliardy korun. Z nich se zaplatily transformační plány pro snížení počtu lůžek v každé nemocnici, osmnáct měsíců pilotního provozu Center duševního zdraví (ambulantní péče, která má z velké míry nahradit psychiatrické instituce), ale také rekonstrukce sedmi současných psychiatrických nemocnic.

Reforma si klade za úkol zvýšit kvalitu péče a omezit stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. V její první etapě vzniklo 30 center duševního zdraví, kde týmy zdravotníků a sociálních pracovníků poskytují psychiatrickým pacientům ambulantní péči v docházkové vzdálenosti od jejich bydliště, případně pacienty navštěvují přímo u nich doma.

Proč zaváděné změny podle vás ti, kteří dali výpověď, považují za nevhodné? Čím jste je mohl naštvat?
Je to velká řada změn a to prostředí bylo roky statické. Dlouhodobě se bránilo reálným reformním krokům. Někteří lékaři jako by se obávali o své kompetence, postavení. Zdůrazňujeme jedinečnost všech profesí.

Jsme pro horizontální multidisciplinární spolupráci zaměřenou na člověka. To však lékařům neubírá na jedinečnosti. Zvláštní je způsob projevu naštvání. Nikdo ze skupiny „naštvaných“ nepřišel, aby mi sdělil, co chce jinak. Co potřebuje, aby se cítil komfortně, bezpečně atd. Pouze jedna paní primářka přišla s konkrétní výhradou. Pak najednou přišel petiční dopis. Nabídli jsme prostor pro dialog.

Využilo ho jen několik signatářů a rozcházeli jsme se v porozumění. Následovala moje písemná veřejná reakce (uveřejněná na našich stránkách) a termíny pro setkání zaměstnanců, (která nás teprve čekají). 31. 5. se pak sešla skupina lékařů, aby v jednotě předala výpovědi, a pořídili si z této akce skupinové foto.

Jak byste před neodbornou veřejností hájil změny, které jste zavedl a které skupina lékařů a dalších pracovníků, která podala výpověď, tedy kritizují?
Změny jsou zaměřeny na proces zplnomocnění a celkového zotavení pacienta. Mají pacienta doprovodit do subjektivně kvalitního a bezpečného života mimo nemocnici, integrovat jej do společnosti. Do budoucna jsou naše záměry zaměřeny na podporu přímo v přirozeném prostředí.

Nyní máme Centrum duševního zdraví, které tak působí. Jsou zaměřeny na partnerský vztah pacient – zdravotnický pracovník. Hlavní pojem, se kterým bychom chtěli pracovat, je respekt, nic o nás bez nás.

Zpomalíme

Jaký je váš postoj k současnému stavu probíhající reformy péče o duševní zdraví? Měl jste pocit, že odcházející skupina personálu reformu podporuje, souhlasí s její podobou?
Obecně se skončením projektů reforma zřejmě mírně ochladla. U nás nikoliv. Nemyslím, že skupina, která dala výpověď, by reformu podporovala.

Je to možný důvod rozladění těchto kolegů. Ale vedení nejde o to, aby si vykázalo na ministerstvu splněné body, děláme to, čemu opravdu věříme. Setkáváme se s výraznou podporou například ze strany organizací, které poskytují komunitní (sociálně zdravotní) služby, ale také s podporou řady našich zaměstnanců.

Jaké lidi si teď tedy budete hledat do týmu? Jaká je vaše představa o vhodném kandidátovi na primáře/ku?
Spolupracující, komunikující, vyžadující týmovou práci, inovativní. Primář by měl být tahounem, lídrem, partnerem vedení nemocnice. Hledáme týmové lidi s respektem ke kolegům a pacientům. I těžké věci se dají sdělovat s úctou, tomu se říká zpětná vazba.

Vážná krize v kroměřížské psychiatrické nemocnici. Výpověď podala dvacítka lékařů a psychologů

Číst článek

Vnímáte jako svůj hendikep, že nejste lékař? To není úplně tradiční pozice pro ředitele psychiatrické nemocnice, jak uvedla například předsedkyně psychiatrické asociace Simona Papežová pro Radiožurnál s tím, že lékaři byli zvyklí, že ředitel je psychiatr, takže rozuměl všem problémům, i věcným a odborným. „Tomu pan Polák rozumět nemůže, protože základ jeho kariéry je jiný,“ podotkla.
S paní doktorkou jsme si její tvrzení vysvětlovali. Nemyslela to tak, že by ředitelem měl být lékař. Zamýšlela se nad tím, kde mohou být kořeny nedorozumění. Myslím, že to nevýhoda není. Pohybuji se přes dvacet let na manažerských pozicích v pomáhajících profesích. Vnímám ale, že někteří lékaři možná jakoukoliv odbornost mimo zdravotnickou v nemocnici nevítají.

To se netýká jen ředitele. Přitom reforma není o znásilnění psychiatrie jinými obory. Jde o komplementaritu, holistický přístup k pacientovi. A ten je tu nezbytný.

Změníte něco ve stylu vedení nebo v plánovaných změnách v souvislosti s nastalou situací?
Zpomalíme. Jeden kolega lékař upozorňoval na svůj postřeh z manažerské literatury, že ve velkém zdravotnickém zařízení trvá zavedení internetu pro pacienty s počítačem dva roky od rozhodnutí. U nás to trvalo rok. Dobíháme velký deficit a já i moji kolegové zpomalíme tam, kde to lze. V některých případech, jako jsou třeba lidská práva nebo kritický stav některých budov atd., to možné není.

Vnímáte zpětně nějaké chyby, které jste ve vedení nemocnice udělal?
Myslím, že klíč je právě v časovém nasazení. Tato krize nás v podstatě již zpomalila. Ubírá mnoho času a sil a je signálem k tomu, že to, co jde prosadit jinde za pár týdnů či měsíců, se zde musí počítat na roky.

Prohlášení rezignujících lékařů

Podporujeme hlavní myšlenky transformace psychiatrické péče a byli jsme připraveni v tomto směru novému řediteli Mgr. Polákovi být nápomocni.

Postupem času však začal pan ředitel výrazně překračovat své manažerské kompetence. Neodbornými zásahy a nařízeními vstupoval  a vstupuje do léčebného procesu našich pacientů. To vše bez osobní zodpovědnosti za pacienty a léčbu, neboť dle zákona trestně právní zodpovědnost v léčebném procesu nese lékař.

Výsledkem je, že jsme ztratili veškerou důvěru v manažerské schopnosti pana ředitele Mgr. Poláka. Jsme přesvědčeni, že svým přístupem k psychiatrii je už přímým ohrožením péče o pacienty s duševními poruchami.

(Část prohlášení, které vydalo dvacet primářů, lékařů a klinických psychologů jako vysvětlení, proč na konci května podali v nemocnici výpověď)

Anna Košlerová, Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme